Špičák

Bylo naprosto fascinující sledovat, jak hlavní hrdinové s naprostou samozřejmostí brali ta absurdní pravidla. Celé to bylo tak trochu zvrácené, trochu šílené, ale jako celek neskutečně mrazivě zábavné. Velice originální záležitost, která konečně osvětlí nějaká cizí slova, na která jste se báli zeptat. (18.01.2017)

Během projekce mi často naskočilo jméno Haneke - podobná nekompromisnost. Drásavou scénu provede pěkně do konce, kamerou rozhodně neuhne. Takže všechny strojené (a mnohdy incestní) soulože jsou nataženy do minut a třeba jen úkon zbavování se špičáku se za chladné nehybnosti kamery zopakuje hned třikrát. Znepokojivost podporuje i totální absence nediegetického podkresu, takže absurdnost jednotlivých situací působí zvráceně reálně. A právě vtipná absurdita některých scén v kombinaci s perfektně načasovaným závěrem mě nutí dát za pět. 2. nejlepší film Varů. (MFF KV 2011) (13.07.2011)

Nad podobným tématem jsem už nejednou přemýšlela. Vnímáme svět tak, jak nám je odmalička představován a podáván, teprve od určitého věku stavíme na oněch základech sami. Ale co se dá stavět, když jsou základy prostě špatně? Kdyby nás odmala učili, že solnička je telefon a že kočky jsou nejnebezpečnější zvířata, co vraždí lidi, prostě bychom to brali jako fakt. Kdo zapisoval žánr filmu se teda šeredně utnul. I když jsem si celou dobu opakovala 'Je to jen film, jenom film, nic takovýho se neděje.', stejně mi bylo většinu času na blití a z některých scén nejen psychicky. (20.02.2011)

Aneb co se nestane když laskáte poštěváčky a sledujete VHSky s filmy 'Rocky' a 'Úsvit mrtvých'.... Špičák je jednoduše definicí a esencí sociální satiry, která lukrativně využívá paradigma dominového efektu z hlediska gradace narativu. Pointa zprvu není jasná, a divák tak ani zhola nemá sebemenší ponětí, vo co tady vlastně jde - a nepomůžou vám k tomu ani unáhlený dedukce, natožpak predikce. Snímek totiž na první pohled vzbuzuje dojmy spontánní improvizace či mystifikace, která nectí jakoukoliv pragmatickou zákonitost či hierarchii fikčního mikrosvěta - mnohdy až bizarními dialogy a jejich atektonickou výstavbou počínaje, absurdní hereckou choreografií a expresí protagonistů konče. Ta zvrácená pečlivost, s kterou Yorgos vede své aktéry jako epileptické karikatury, je de facto totální bizár (viz. scénka s tanečkem), ovšem jeho pojetí minimalismu je excelentní - totéž platí pro vztahové peripetie a destrukci rodinných vazeb.... Nakonec se z tohoto prapodivnýho kolotoče vyklubal dechberoucí a zcela atypický milník dystopického subžánru, geniální sociologický experiment, a v neposlední řadě rafinovaná kritika rodičovské diktatury, kterej prostě nemá sebemenší chybu. Je to zvrhlý, klaustrofobický, nesnesitelně provokativní. Pokud tedy existuje originálnější řecká žánrovka s tak kuriózní premisou, zabalte mě do athénského saténu a upalte mě zaživa extra panenským olivovým olejem. Tak ženiálně vypointovanou scenáristickou perličku, která si navíc zaslouží nejedno zhlédnutí, nevidíte každej den - Yorgos má kreativní fištrón jak málokdo! Yorgos je král. (26.07.2020)

Film, ktorý pôsobí ako dokonalá sociálna a pedagogická štúdia sveta, ktorý je sebestačný a vďaka tomu pôsobí neskutočne zvrátene. Lanthimos z neskutočnou efektivitou ukazuje to čo by ukazované byť nemalo a v rovnakom pomere aj to čo by ukazované byť malo. Túžba, strach, odhodlanie, bolesť, hra a zúfalstvo to všetko v jednom filme, ktorý na poli 90 minút spristupňuje jednoduchým spôsobom naše vlastné vnímanie a našu snahu uchrániť deti pred svetom tam vonku, neuvedomujúc si, že svet vnútri môže byť rovnako nebezpečný. V tomto smere film neprináša nič nové, ale spôsob akým je spravený a hlavne herectvo hlavných predstaviteľov, zachraňuje mierne zakopnutia a vytvára súvislý pohľad na nás ako ľudí, na nás ako na spoločenstvo a na nás ako na rodinu a núti nás si uvedomiť že je v nás viacej zla a pretvárky než by bolo nutné alebo prospešné. Rozhodne jeden z majstrovsky nakrútených filmov na túto tému, ktorého naturalizmus aj tabuizovanie niektorých prvkov zhutňujú atmosféru a ktoré robia tento film v mnohých aspektoch nezabudnuteľným. (10.11.2010)