Špičák

Film s vyhroceným výchozím konceptem o rodičích, kteří své potomky izolují od zhoubných vlivů vnějšího světa, je na jedné straně podnětný a v mnoha momentech mrazivý, ale současně je příliš okatě strojený a šokantní. Mezi klady filmu patří zpracování bizarního a zvráceného života v inkubátoru rodinného sídla. Bohužel kauzální i logická nekonzistence příběhu a občasná tezovitost při zobrazení diskutabilní moálky rodičů film posouvají více směrem k toužebně skandální podívané pro svět po Fritzlově aféře, které se tvůrci zřejmě snažili vyhnout (alespoň soudě podle nezaujatě strohé formy). (31.10.2009)

Dosud jsem považoval Chlapce pojídajícího ptačí zob za nejdivnější řecký film. No, a tohle je asi ještě kousek dál :-) Úchylárna první třídy, ale nuda rozhodně ne! Erotiky kopec, fotřík magor, brácha kdyby byl trochu rozumnej, tak strážná by asi dělala cokoliv :-) Připíchnutá kočka se každému asi moc líbit nebude, a těch scén kde dámy zavřou oči, je aspoň pět. (17.07.2020)

Samoúčelná perverzní úchylárna, u které nominaci na Oscara považuji za totální úlet. Byl tu sice velmi dobrý nápad, to se musí nechat, ale to pojetí je... hrozné. Soudnost režiséra je v tahu stejně, jako kvalita snímku. Ta všudypřítomná podbízivost a nehynoucí snaha diváka šokovat... To mě doslova znechutilo. A ve chvílích, kdy už se nám autoři náhodou nesnaží vnutit art-porno, přichází čirá brutalita. A z toho se mám posadit na zadek? Ne, děkuji pěkně. (26.12.2011)

Dokonalé. Maximálně vytěžená modelová situace rodiny izolované za vysokou zdí, z níž Lanthimos vydestiloval čirý sick bizár sled výjevů, které gradují rodinným tanečkem při kytaře, scénou tak geniální, že mi zůstává rozum stát. Ale i zbytek filmu překypuje invencí a zcela mimoběžným smyslem pro humor, který je přesně mojí krevní skupinou. Tak krásně vyšinutou a sexuálně uhnutou záležitost nenatočí jen tak někdo. Ten Řek je bezpochyby blázen. Krásný a nebezpečný. Kunda je vskutku velké světlo, celý Špičák je toho důkazem. (04.07.2011)

,,Vaše matka porodí dvě děti a psa.",,S dětmi si to možná ještě rozmyslím, ale pes už je na cestě." Artové snímky mám rád, ale tomuhle jsem na chuť nepřišel. Záměrně pomalé tempo je ještě podtrženo absencí hudby. Každodenní rituály v rodině magora, kde slova zvenčí, co jsou tabu, dostávají jiný význam, kde rodina drží pohromadě prostřednictvím strachu. Psychologické drama místy okořeněné incestem nebo vyrážením zubů mě příliš nezaujalo. Snad že na téma šikany v rodině existují mnohem lepší filmy, snad že přes míněnou děsivost mi zas až tak hrozný nepřipadal... (28.10.2016)