Jedna kočka za druhou
Réžia:
František FilipKamera:
Antonín HolubHudba:
Jiří SvobodaHrajú:
Jiřina Bohdalová, Josef Somr, Petr Nárožný, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Simona Postlerová, Václav Vydra nejml., Valérie ZawadskáVOD (1)
Obsahy(1)
Titulní postavou poněkud hořké komedie je prodavačka nádražního bufetu Klára Zárubecká, rázná a energická žena, která se se záviděníhodným elánem pokouší napravit pověst své rodiny a zajistit tak mladšímu bratrovi šťastnou budoucnost. Do všedních dnů, kdy Klára nutí svým zákazníkům koťátka, odbývá vytrvalého ctitele, přezdívaného Funebrák, a šetří na velkou, i když poněkud zanedbanou vilu, přijíždí její nevlastní bratr Fanda s dívkou Erikou a nevlastní otec Viktor s milenkou, který si od ní chce, jako už tolikrát před tím, vypůjčit peníze. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (65)
No pane Filip - tohle se moc nepovedlo. Ani paní Jiřinka už není, co bývala i když jí zrcátka na poličce přibývají. ()
Je tenhle film pravdivým obrazem lidské ubohosti, špinavosti a maloměšťáctví nebo ubohým, maloměšťáckým a špinavým obrazem lidské ubohosti, špinavosti a maloměšťáctví? Nevím jistě, ale mám pocit toho druhého. ()
Asi bych tady čekal označení (TV film). Přišlo mi to spíš jako televizní inscenace, než jako "plnohodnotnej" film. Ale to nemusí bejt nutně na škodu. Pustil jsem si to spíš jako kulisu a začal u toho rozebírat karburátor. Po pár minutách jsem karburátor odložil, protože dění ve filmu mi začalo připadat docela zábavný. Bavil mě hlavně Postránecký v roli vesnickýho fachmana. Myslim, že ten naprosto vystihnul takovej ten prototyp přehnaně žoviálního (otravně vlezlýho) řemeslníka. Takovejch týpků já už zažil dost. Nutno dodat, že ve filmu se najdou i různý hysterický, uječený a totálně nevěrohodný scény. Zejména přehrávající Postlerová byla na granát. Celkově vzato je to průměr. Nenadchne, neurazí a za pár dní si na film nejspíš nevzpomenu. ()
Je pravda, že proti hře je to o dost slabší, přesto pořád své kvality má. Tak 3,75. ()
Třináct let, která uplynula mezi záznamem divadelního představení DŮM NA NEBESÍCH a jeho převodem do KOČEK, nemohlo pronikavě změnit ani tvůrčí síly vynikající české herečky, ani těch okolo ní tím spíš, že se jedná o neméně skvělé herce i tam, kde nemohlo nedojít ke změnám (tj. prakticky ve všech případech). František Filip patří k nejvýraznějším osobnostem televizní dramatické tvorby, ale s textem divadelní předlohy ani on 13 let poté nemohl dělat zázraky; tvar divadelní hry, navíc vynikající divadelní hry světových parametrů a úrovně, nejde znásilnit ani sebegeniálnějším počinem. Citlivá adaptace, skutečný režisérský čin, možný v takto daných východiscích, byla zvládnuta skvěle a jemná filmová řeč nanejvýš jemně a s pietou za ty, kteří již nemohli nastoupit (těžce nemocný Miloš Kopecký skvěle nahrazený Josefem Somrem, výborná Simona Postlerová nahražující jedinečnou Hanu Maciuchovou, totéž platí o Petrovi Nárožném), dokázala převést jevištní projev do kultivovaného, neméně výrazného alternativního tvaru. Jiřina Bohdalová byla stejně jedinečná jako ve svém tehdejším vinohradském působišti (způsob, jakým uchopila svou úlohu, v něčem jakoby připomínal její legendární Fany) a skvěle postihla vzestupný emancipační Klářin vývoj. Ponechání dobových kulis v jejich věcném kontextu je nutné považovat za další přednost typické filipovské jemnosti a noblesy. Ne, neviděli jsme dvě různá představení a ani dva různé filmy; to by bylo nadsazené konstatování. Není ale možné plést si žánry a mechanicky přiřazovat kvalitativně odlišná východiska a dovozovat navazující apriorní soudy, které naznačují výhradně determinovanost svých autorů. O to více a lépe následně oceníme a doceníme nadčasovost Hubačova, Filipova i Bohdalové dramatického - ale i filmového - činu. ()
Děvkař, invalida nebo zbabělec? Toť otázka, ale já se spíš ptám, bylo-li to bance Moravia třeba tolik zhyzdit český film? Bez jejího vkladu by zřejmě byla Jedna kočka za druhou solidním TV počinem, podobně jako Zámek v Čechách, ale takto jsou některé dílčí klady utopeny ve zbytečně nejisté režii a vpravdě negativně okořeněny výkony hysterické Postlerové, nevšedně špatného Postráneckého, tragické Zawadské a neuvěřitelného Vydry. ()
Erika? To je nějaká cikánka? Průměrná tragikomedie s výbornou Jiřinou Bohdalovou a zručně přihrávajícími Petrem Nárožným a Josefem Somrem. 50%. ()
wtf jak prase, nastesti omylem docela nahlaskovane. ()
"... já už jsem babičkou skoro tři měsíce." "Herdek to je výkon! To jste musela rodit ještě na koloběžce, co?!" ()
Úspěšná divadelní hra Jiřího Hubače Dům na nebesích naplňovala během neuvěřitelných rekordních sedmi let hlediště pražského Divadla na Vinohradech a tak se myšlenka na její filmovou verzi vlastně sama nabízela. Nejsem schopen posoudit, nakolik se celovečerní adaptace odchýlila od původní jevištní úpravy, neboť jsem bohužel zatím neměl příležitost k oboustranné konfrontaci, nicméně se domnívám, že film nabízí bez ohledu na aktualizace totožný dějový příběh, který zůstává dominující hodnotou celého díla. Pokud mě paměť neklame, scénář napsal ve spolupráci s režisérem Františkem Filipem, který stále patřil k největším oporám televizní dramaturgie počátku devadesátých let, Jiří Hubač čili veškeré argumenty, týkající se nedokonalosti scénáře považuji za bezpředmětné. Hra - i film - vypovídají spíše dramatický než komediální životní příběh udřené a léty zavedenou praxí devalvované, skutečně lidové obsluhovačky nejen nádražní jídelny, ale i trochu sobecké paní domácí, která nachází smysl svého života v nekonečném obskakování druhých a teprve v závěru zjišťuje, že ne všichni z jejího okolí si tuto péči zasluhují. Jak už tu bylo mnohokrát přede mnou řečeno, vpravdě herecký koncert zde divákům připravila nedostižná Jiřina Bohdalová, která mohla postavu Kláry pojmout jen jako dodatkový bonus k předcházejícím sedmi létům na jevišti, ale naopak do ní vložila nové a svým způsobem originální pojetí a výsledkem je exaltovaný portrét jedné nešťastné ženské. V rámci tohoto hvězdného vystoupení bychom ovšem neměli přehlížet ani další interprety, zejména vynikajícího Petra Nárožného, Josefa Somra a dlouholetou oporu vinohradské činohry Jiřinu Jiráskovou, která s grácií degradované aristokratky ztělesnila sarkastickou majitelku rozpadající se vily. Opakovat neopakovatelné se zdá být pošetilé, ale někdy i pošetilost mívá své opodstatnění a má-li za spojence takové osobnosti jakými jsou Hubač, Filip a Bohdalová, pak nezbývá, než složit zbraně a s úžasem i obdivem sledovat, jak tvoří opravdoví mistři. ()
Blbinka. Ale za její půvab pro mě 2. Za komunismu, toho lepšího se za 20let jednoznačně natočilo mnohem zajímavějších filmů, inscenací, než za 20let po změně režimu. Důvody jsou zřetelné, ale nechce se mi je vypisovat. ()
Opakování na novém televizním kanálu ČT 3. ()
Jako divadelní hra to má své grády, ale film je poněkud unylý, i když herci se snaží. Ale zkrátka to není ono. Navíc to má vzhled lacinější televizní inscenace. ()
Český snímok, ktorý stačí vydieť raz. Naozaj žiadny prevrat. ()
solidní film na zabití jednoho odpoledne...bohdalová v mé nejoblíbenější roli, takovou "krávu" by asi nikdo líp nedal. A jakou dávala čóču Postlerové to se opravdu jen tak nevidí, to už jsem se svíjel smíchy v křečích... ()
Další z filmů, který mi stačil vidět jednou, protože stejně jako žaludek bolí ze záběrů na unavené pochoutky z nádražní putyky, srdce bolí z přehlídky těch nejhorších povah, co se mezi lidmi vyskytují. K údajnému přehrávání Simony Postlerové bych jen dodala, že kdyby se mě nějaká milá paní, po takovém zážitku, zvědavě a s úsměvem dotazovala, jestli byl starej nebo mladej a oznámila mi, že jsem nezvládla být dobývána, tak ani neřvu, ale rovnou po ní skočím a utrhnu jí hlavu. Komedie? Ani smykem. ()
Jedna z mimořádných úloh JIŘINY BOHDALOVÉ, kde se opět ukázalo její mistrovské nadání pro nejrozmanitější úlohy. I když mi někdy svým "všudybylstvím " leze mimořádně na nervy, čestně musím přiznat, že je to herečka nesporných velkých kvalit. ()
Znám i jako divadelní hru Dům na nebesích. Přenést divadelní hru na filmové plátno bývá často pěkný oříšek. Co funguje na divadle, už nemusí nutně fungovat na plátně nebo v televizi. Dávám tři hvězdy za výborné herecké obsazení, kterému kraluje Jiřina Bohdalová společně s Petrem Nárožným. Klára byla dobrosrdečná ženská, která by se rozdola, ale malinko to přeháněla. ()
Lidi, sežeňte si divadelní záznam ,,Dům na nebesích" tohle je o ničem. ()
Horší, než divadelní inscenace. Nemohu si pomoci, abych nesrovnal film s divadelní inscenací. Herecký standard Jiřiny Bohdalové je nezpochybnitelný. Bohužel však další protagonisté, jinak vynikající herci, mi po zážitku z divadla připadají slabí a nevýrazní. Rovněž slavný režisér příběh rozkouskoval a filmová úprava, mám dojem, věci nepřidala. Ubyla atmosféra a napětí. ()