50/50

Joseph Gordon-Levitt je moje alter ego, teď to vím! Už jako Tom v 500 dní se Summer jsem měl pocit, že nenápadně kopíruje můj snílkovský život, ovšem v méně úsměvné komedii 50/50 už se mi do něj naboural úplně, neboť v roli Adama prožívá obdobné životní útrapy se všemi plusy i mínusy jako já. Mé hodnocení je díky tomu určitě trochu nadhodnocené, ale tématem je mi prostě hodně blízké. (04.02.2012)

"Tvoja mama má muža s ktorým hovoriť nemôže a syna, ktorý s ňou hovoriť nechce..." Skutočne som asi nevidel veselší film na tak smutnú tému. Výborne som sa bavil a v jednom momente som začal uvažovať, kde sa dajú kúpiť tie "usmievavé koláčiky". S. Rogen je ten kto tu chrlí vtipy a Lewitt sa so situáciou vyrovnáva po svojom, berie to triezvo a vie, že jeho šance na život sú skutočne 50/50. Nebol som si istý ako operácia v závere dopadne, nálada je kolísavá, preto to mohlo dopadnúť akokoľvek. Celý film je zvláštnou ale fungujúcou kombináciou optimizmu a pesimizmu , ktorá vás zaručene dostane. Či vás pobaví alebo dojme si netrúfam odhadnúť. Je to 50/50. Film 80%. (06.02.2016)

Nikoli 50 na 50, nýbrž 10 ku 90-ti byla šance, že mne bude bavit snímek o rakovině, neboť podobné snímky ze zásady nevyhledávám a jako bonus disponuji čerstvou rodinnou zkušeností, která dopadla na těch nepříznivějších 50%. Leč tohle dopadlo mnohem lépe, než jsem byl ochoten připustit. Stačilo přítulný nádor promíchat s lehkým humorem, nezneužívat četných slzopudných možností, okořenit závanem optimismu a konzumovat bez předsudků. (07.03.2012)

Film, který mě místy rozesmál, místy mi to vehnal slzy do očí. Ono nenápadné slovíčko "místy" je v předchozí větě nicméně důležité, protože ho obklopuje obrovská řada scén, které na mě zdaleka tolik nezapůsobily. Sama nevím proč, nicméně nemůžu říct, že by mě 50/50 strhlo s sebou, že bych dění na plátně naprosto podlehla, že bych se nemohla dočkat, až tento film uvidím znovu. Ze subjektivního hlediska tedy tři hvězdy, i když z toho objektivního by si ty čtyři nejspíše zasloužil. (09.12.2011)

Moc jsem nevěděl, do čeho jdu. Spíše jsem jen tak zběžně prohlédl profil filmu a podle plakátu jsem očekával, že půjde o další komedii s ukecaným Rogenem, výjimečně však velmi dobře hodnocenou. No..spletl jsem se hodně. 50/50 je totiž příběhem ze skutečného života a zobrazuje víceméně skutečného hlavního hrdinu, který se musí vypořádat s těžkým onemocněním a náročnou léčbou, která mu od základu změní život. A je to vyprávění chvílemi dost depresivní a dojemné, ale naštěstí i příjemně vtipné, pro diváka nenáročné a díky hereckému výkonu Levitta velmi osobité a inteligentní. Narozdíl od většiny mi moc nevadil ani užvaněný Rogen, který naopak přinesl do filmu stejné osvěžení, jako svému nemocnému kamarádovi. Je to opravdu zvláštní snímek- najdou se v něm opravdu vtipné a pohodové momenty, ale když si divák uvědomí, co se vlastně odehrává a jak by bylo právě jemu, smích se dere na povrch trochu ztuha. Ale na druhou stranu očekávaný happyend udeří nakonec tak silně, že máme chuť vyskočit ze židle, dát emocím volný průchod, máme chuť žít. A přesně o tom tenhle film je.. 80% (27.01.2013)