Láska rohatá

Přesná ukázka toho, jak naše novodobé pohádky naprosto nefungují a vůbec nevadí že jde pouze o televizní tvorbu. Jejich kvalita se postupně ocitá na opravdu katastrofální úrovni. A to je možná i jeden z důvodů proč naše televize o Vánočních svátcích recyklují nestále ty stejné klasiky, zkrátka proto, že nová tvorba není dostatečně kvalitní. Láska rohatá je naprosto nezajímavou pohádkou podle typického mustru s neuvěřitelně debilním Mádlem, kterého nedokáže vyvážit ani Táňa Pauhofová. (29.12.2014)

Zlá a hodná služebná, nenažraná milostpaní, která si vymýšlí čám dál větší hovadiny (omletá variace na hodnou nevlastní a zlou vlastní dceru) tady už byly aspoň 500x a není to fuk? Hodná jde pro zlatý voči (abych citovala přesně) a jde se poradit do pekla, inu i to už tady bylo vícekrát a není to fuk? Neschopný čert, který vlastně nechce být čert tu už byl milionkrát a není to fuk? Dva vychytralí podvodníčci už tady byli mnohokrát také, a není to fuk? Čertova babička (snad dokonce s jménem Elvíra ale rozhodně v podání paní Bohdalové) tady už taky byla, no a není to fuk? (V tomhle případě mi tedy vadilo, že se pitvoří stejně, jako Nesmrtelná teta a Bída a Fany.) Zlaté oči nejsou na koukání, to je dobrý postřeh. Buďte opatrní na svá přání. A šťastný konec je v každé pohádce a tak to má být. Proboha, lidi, pohádky na klasické náměty byly už zfilmované, Popelky máme dvě, Sůl nad zlato taky, Šípkovou Růženku rovněž. Zkrátka - ze starých ingrediencí se míchají nové variace, ono i prolínání pohádkového a současného světa není žádná novinka, první takové momenty se objevují v Ladových pohádkách. Nemůžeme čekat něco, co tu v žádném ze svých prvků nebylo. Chcete-li novinku, absolutní novinku, hledejte v zápisech patentových úřadů a nekoukejte na televizi, nechoďte do kina a nejezte, protože i jídlo jsou variace ze starých ingrediencí. (26.12.2011)

Na kino to nemá, vánoční večer asi taky ne ale v rámci "obyčejné" jednoduché a prosté televizní pohádky mě to docela mile překvapilo. Nejvíce mě zaujal Mádl v roli klasicky česky přitroublého čerta, ale tak hezky a mile přitroublého, Táborský s létajícím stole, to byl parádní nápad a zlatý voči taky docela potěšily. Co mě ale překvapilo nejvíce, to byla Hana Vágnerová, nevím, ne, že bych měl její filmografii nějak najetou, ale dosud jsem si ji nikdy v pohádce nedokázal představit, fakt jsem čuměl, jak tele na nový vrata. Pro mě milé překvapení, které se mi líbilo více, než všemi do nebe vynášený Anděl páně. Prostě mi to sedlo. 3.5* (07.01.2018)

Jirka Mádl má talent na hraní ňoumů. Mám ho jako herce rád. Problém téhle pohádky je příliš nerozsáhlé herecké obsazení. Když už v nějaké pohádce hraje Miroslav Táborský, musí tam být každou třetí scénu! Obrovský problém je příliš rozjetý dějový průběh ve druhé půlce pohádky, dokud Mádl ze sebe dělal ňoumu a měl rohy, bylo to takřka ideální. Opravdu zbytečná pohádka. Nejde o herce jde o to, že si museli i herci připadat zbyteční. Škoda, plýtvání časové osy. 3/10 (25.12.2011)

Jak mi herecký projev a výraz Jirky Mádla nikdy nevadil a vždycky jsem se ho zastávala, tak tuhle pohádku jsem kvůli jeho nesnesitelnému šišlání opravdu málem vypnula. Pauhofová je ale sympaťanda a hodně se mi líbila dějová linka chamtivé milostpaní (ze závěrečné scény v hostinci mi bylo až smutno). Vidět znovu už ale nemusím. (01.01.2018)