Zanechať Las Vegas

Hodne husty drama a zaroven nevsedni romantika mezi alkoholikem a slapkou. Nicolas Cage je tady fakt bravurni, urcite predvadi jeden ze svejch nejlepsich vykonu, ale rek bych, ze na tom ma taky velkej podil postava, kterou hraje. Na alkoholika se proste perfektne hodil a jeho postava je skvele napsana. Taky je dobre, ze je Cage na scene prakticky porad, v tech momentech, kdy neni, je film krapet slabsi. Ale rozhodne pravem oskar pro Cage. Elisabeth Sue se taky snazi, ale Cage tu proste kazdyho zastini. Taky je fajn, ze Ben neni jen nejakej ubohej chcipacek, ale chlap, co uz nevi, proc zacal pit, ale chce to dotahnout az do konce. A rozhodne tu zadnej happy-end necekejte. A prislo mi, ze ackoliv ve filmu nejsou nejake moc radostne chvilky a neni ani sekunda, kdy by Cage nebyl ozralej, ze i presto je film v jistym smyslu milej a vtipnej. Proste to na me nevyznelo tak moc drsne. Coz rozhodne neni vytka, ale spis pochvala. Ale je to tim, ze je Ben sympatak, nikoho se svym problemem neotravuje a bere to z humorem. Taky se mi libila kamera, ruzny prelety nad Las Vegas atd. a hudba, i kdyz je to styl, kterej bych si asi nikdy nepustil, mi do filmu skvele sedla a libila se mi. Cage by mel dostavat vic takovejhle roli. (03.04.2007)

Chci, abys mluvila a poslouchala. Jen zůstaň. Nikdo nemůže říkat, že viděl všechny druhy romantických dramat, dokud nezavítal s Benem a Serou do Las Vegas. Tenhle film není dokonalý, má místa, která pouze variují problémy dané zápletkou, ale má tak bezchybnou atmosféru klubů, casin, nekončícího nočního života a sebezničujícího pití, že jsem se nedokázal od obrazu odtrhnout. Příběh dvou ztracených duší je neskutečně tvrdý, ale právě ve své nekompromisnosti je také zoufale upřímný. Nejde totiž jen o Bena. Jde o symbolickou cestu za záchranou Sery, za záchranou její krásy a symbolickým očištěním její duše. Kdo jednou zavítá do Las Vegas, těžko ho bude opouštět. Ve dne bude hledat za hry neutišitelného klarinetu alkohol a smysl života a v noci bude za zvuků melancholického klavíru a smutné trubky potkávat svou poslední spásu. (10.07.2007)

Myslel jsem, že můj velmi oblíbený Requiem for a Dream co se týče depresivního vyznění a samotné temné náplně dlouho nic nepřekoná. Pak ale přišel Mike Figgis (prvně jmenovaný snímek je sice novější než ten zde hodnocený, ovšem Leaving Las vegas jsem viděl až po něm) se svým neskutečným dílem, a všechny pochyby se mi v hlavě rozplynuly. Po tomto filmu jsem byl z Cageova "hrdiny" tak smutný, že jsem nad základním problémem filmu přemítal ještě další dva dny. Miluji napůl ukrytou filosofii v dramatických snímcích! Ti dva se do sebe šíleně zamilují; oba vidí v tom druhém svůj záchytný bod. Křehké články dlouhého řetězu, který je svázaný s trpkou realitou, a na jehož konci je něco jiného, něco, co ústředním postavám pomáhá přežít, se ale pomalu a jistě zpřetrhávají... Ale počkat: jak pomáhá přežít? ON jí přeci "jasně nastínil", že se rozhodl zemřít - ONA, sledujíc každý den jeho utrpení se sice s faktem smířila (?), ale stejně se k němu jako k zářivému majáku, který je z větší poloviny potopený v alkoholovém moři, neustále vrací. ON vidí každé brzké ráno její mrtvolný příchod domů po práci nejstaršího řemesla na světě... ONA první, co po otevření dveří bytu vidí, je nezvladatelně se třesoucí alkáč... Kdo z nich byl kčertu více zamilovaný? - to je zásadní otázka, která se snímku povedla na jedničku s hvězdičkou. Nejistota diváka. Dvě lidské trosky, které mají jeden druhého, naprosto smíření, a přeci s chutí bojovat. Tak proč, když sebezáchrana nakonec malinko převáží na tu správnou stranu, a dvě šíleně zamilované postavičky si konečně uvědomí svoji sobeckost, proč když je jakési řešení na dosah ruky, proč to nemohlo skončit jinak než... Skvělé drama. (21.08.2009)

Když jsem u Obchodníka se smrtí psal, že to je Cageova životní role, tak jsem samozřejmě neviděl tento skvost, jinak bych to v životě nenapsal. Protože Leaving Las Vegas je film, z kterého emoce jen srší. Je to film o beznaději, lásce a (ne)touze žít. K hereckému obsazení nemám co dodat. Cage opravdu předvedl životní výkon, který byl po zásluze oceněn Oscarem. Elisabeth Shue byla sakra vynikající a je jen škoda, že svou nominaci neproměnila. Tohle je jeden z nejsilnějších a zároveň nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Můžu doporučit každému, kdo si myslí, že nemá problémy s pitím… :-) (31.07.2009)

Už jsem ve své domovině potkal hodně alkoholiků, ale žádnej nebyl jako Nicolas Cage. To dokazuje, že co alkoholik, to tisíc chutí a tisíc pohledů na jasně danou věc. Tím ale nechci Nicolasův výkon nijak znevažovat, jen mám pocit, že porovnání množství vypitého alkoholu a počet minut ve filmu převyšovalo jakoukoliv statistiku přežití po požití chlastu. Nicolas totiž chlastá...a když nechlastá, tak se rozklepe jak osika. A pak chlastá. Já mu to samozřejmě neberu a Elisabeth Shue její zamilování do takové postavy už vůbec ne. Rozhodně to byla hodně působivá romance, od které už předem víte, jak dopadne. Na druhou stranu klobouk dolů, že někdo něco takového natočil za honorář v podobě levné moldavské vodky. Výkony sice hezké, ale já z toho cítil hroznou umělost. (26.11.2015)