Death Note

Japonskou předlohou jsem netknutý, takže fandom hate už jen z principu se mě netýká. Můžu však s klidem říct, že Death Note nefunguje ani jako samostatné filmové dílo pro naprostého neznalce. Dívat se na Death Note je jako sledovat okolní přírodu z jedoucího auta. Všechno se hrozně rychle mění a hýbe kupředu, těžko se tak dá na něco pořádně soustředit, místy jsem si připadal jako kdyby to Adama Wingarda nebavilo točit a stříhat a tak to tam prostě nějak nasázel a šel o dům dál. Nakonec to celé totiž působí jako několik hodin děje vecpaných do 101 minut, chvíli je to high school film, pak najednou horor, pak zase detektivka a pak zase filozofický film o globálním zločinu, pak zase high school film a tak dále. Naprosto nulové budování charakteru postav má za následek oddělení diváka od děje, nepomáhají tomu ani herci v hlavních rolích Nat Wolff a Margaret Qualley, kteří hrají v naprosto prkené poloze, bohužel to nezachrání ani Keith Stanfield, který se sice snaží seč mu síly stačí, ale s tímhle scénářem by nepohnul ani tank. Jediným světlým místem je tak Willem Dafoe v roli Ryuka, který je šikovně přenesen do role vládce smrti a jeho prezence na scéně je vždy působivá. Death Note je až nechutně uspěchaný film a naprosté scénáristické peklo, které jen díky Adamu Wingardovi neskončilo jako naprostý propadák i když mi nepřijde, že i on tomu dal 100% svého umění. Velmi zajímavý námět, který má spoustu nadějných okamžiků, ty jsou ale často představeny v trestuhodně krátké sekvenci, celé to pak působí směšně a ploše. Říkám to málo kdy, protože nejsem zastáncem zbytečného natahování příběhu do více dílů, ale Death Note by si zasloužil rozdělení alespoň na dva filmy aby ukázal svůj plný potenciál. 45% (12.09.2017)

Nacpat anime o 14 hodinách na pole hodiny a půl asi neni jednoduchý, úvod je možná až moc rychlej a film nemá šanci rozvinout pořádně některý linky, to co mělo v seriálu hlubší myšlenku je tady odsunuto pryč v rámci sekund. Hádám že ten film ale neni dělanej kvůli srovnávání. Samo o sobě to neni tak špatný, gore je překvapivě slušný a kouká se na to hezky, bohužel bych radši dal přednost Wingardově původní tvorbě neboť pecky jako The Guest člověku vždy sednou víc. (05.09.2017)

Kurňa šel jsem do toho s pocitem, že to bude absolutní sračka a ono to náhodou celkem slušně fungovalo. Srovnávání s originálem, který je dle mého samozřejmě o 90 lvlů výš, jsem se nevyhnul, ale i tak musím říct, že se to celkem povedlo i přes přeúpravu příběhu. Přece jen se jedná o film a to navíc v poměrně krátké délce, takže aby to fungovalo, je jen logické, že se muselo hodně upravovat, nicméně to nedopadlo katastrofálně. (12.09.2017)

Anime / manga předlohou nedotčen jsem film sledoval jako film. Chvíli to skutečně vypadalo na zajímavý horor ve stylu Nezvratných smrtí a podobných titulů, ale pak jsem jen nevěřícně sledoval, jak se to mění v Beverly Hills 90210: Death Note, a pak ještě na jakousi poměrně nezajímavou naháněčku. Pravidla knihy jsou na několik stran, a ten borec si je ani nepřečte, když ví, že čelí něčemu mimo tento svět? Jestli mu třeba nehrozí nějaké nebezpečí, když knihu bude používat? Každou smlouvu si má člověk přečíst celou, i s poznámkami malým písmem pod čarou. To ho doma neučili? Holka mi taky přišla pěkně vyšinutá, a celé to má i takový nepříjemný look a atmosféru. Každopádně mne to už půl hodině nebavilo, postavy mi byly ukradené, a místo, aby se rozvíjelo téma, kam až by se s notesem v ruce mohlo zajít, a dokdy by to ještě mělo smysl a tak, je z toho tupá a někdy hloupá naháněčka. (12.09.2017)

Bolo by veľmi jednoduché skritizovať pozmené charaktery, ich motivácie a celkovo i akékoľvek odklony od seriálového originálu. V tomto však osobne nevidím zmysel a dokážem sa sa uspokojiť s tým, že americký Death Note ctí ducha predlohy a popritom je dostatočne svojský. Navyše sa môže oprieť aj o slušné obsadenie (z ktorého paradoxne najslabšie vychádza nový L, nakoľko svojej postave okrem inej farby pleti nedodáva takmer nič nové), či vydarenú štylizáciu na spôsob Nezvratného osudu. Hlavný problém však spočíva v prílišnej uponáhľanosti. Nová verzia chce skrátka vyrozprávať príliš veľa na príliš malej ploche a neustále sa uchyľuje k zbytočným zjednodušeniam a nie vždy funkčným skratkám. Japonská dvojdielna adaptácia tak v priamom porovnaní nevyhráva preto, že sa o niečo viac drží osvedčených dejových zákrut, ale preto, že sa napriek niekoľkým objektívnym nedostatkom nedopúšťa toľkých zbytočných chýb. S prípadným pokračovaním však nemám problém, len by to chcelo uchopiť ho o niečo dôslednejšie. (18.09.2017)