Příběhy slavných

Eduardu Cupákovi jako člověku bych dal klidně sedm hvězdiček. Dokument o jeho životě se ale moc nepovedl, střih jednotlivých výpovědí je dost chaotický, je znát, že hodně toho muselo kvůli stopáži pryč, a výpovědi sedmdesátiletých sousedek a "kamarádek", které se ještě teď stydí mluvit o tom, že Eda byl na kluky, ale zároveň si matně pamatují, že "takhle nějak to tehdy asi bylo", jsou pro mě málo cenné. Rozhodně míň, než ucelený soupis mistrovy filmové, dabingové, rozhlasové, gramo a divadelní tvorby (v tomhle pořadí). O dabingu ve filmu nepadne ani slovo, při tom právě Cupák bývá mnohými označován jako jeden z nejlepších českých dabérů všech dob a já osobně ho pro jeho hlasovou melodičnost řadím na první místo. (04.10.2013)

Miroslav Moravec a jeho hlas. Dokument strádá typicky - málo ukázek, hodně kecání. Točil bych to moderněji, autorským právům navzdory - ukázka za ukázkou, divadlo, herectví ve filmu, mistrovství v dabingu (včetně ukázek z filmů, lepší než ukazovat třikrát stejnou scénu z nějaké pošahané rozhlasové hry). V dokumentu o Olze Walló byl mnohem hezčí záběr, kdy paní režisérka napovídá Miroslavu Moravcovi, kdy má začít svou repliku. Miluju jeho hlas, ale v dokumentu neměli pravdu - i ten se vyvíjel, v dabingových počátcích nebyl zdaleka tak výrazný, byl jemnější a někdy je až těžko poznatelný, s ním daboval i Delona a měl jsem problém ho poznat. Mirku, jak říkala Valerie, kousek tebe je tady v srdci každého z nás. (24.08.2014)