Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Lenka Vlasáková, Milan Mikulčík, Martin Huba, Daniela Kolářová, Antonín Kratochvíl, Anna Šimonová, Petra Hřebíčková, Martin Schulz, Ladislav Chudík (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Kdo může posuzovat minulé viny? Kdo je může odpouštět? Může jim čas obrousit hrany? Nebo pokání, jímž se viníci posléze pokusí spasit? Drama Jana Hřebejka podle Cenou Sazky oceněného scénáře Petra Jarchovského vytváří spletitý řetězec podobných otázek a nabízí celou škálu často protichůdných odpovědí. Středobod příběhu tvoří postava renomovaného psychiatra (Martin Huba), morální autority, který má u příležitosti výročí založení republiky získat významné státní ocenění. Právě připravovaný slavnostní akt se stane katalyzátorem událostí, které na povrch vyplaví hříchy minulosti, jež mu můžou zlomit vaz. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (747)
Dal jsem Hřebejkovi po letech šanci se zlomyslným vědomím, že mu dané téma zlomí vaz a já si dál budu moci spokojeně alibisticky říkat, že to s českým filmem jde hlouběji a hlouběji. A on mi vpálil pěstí mezi oči, když s Jarchovským zinscenovali sérii pokřivenosti rodinných vztahů jako dusný thriller, ve kterém čaruje Šáchova fantastická kamera, která snímá plejádu dokonalých herců. Hřebejk tahá diváka skrze sérii vyhrocených situací, z nichž ty dvě nejdokonalejší (setkání milostného trojúhelníku, hádka v lese) asi nedostanu z hlavy už nikdy. S pokorou se omlouvám a pátou hvězdičku nechávám v záloze pro další zhlédnutí. Otázkou je, zda-li na to ještě někdy bude chuť. ()
[FNŘ 2010] V rámci Hřebejkovy tvorby možná lepší průměr, ale jinak je Kawasakiho růže strašný film s neskutečně křečovitým příběhem, na kterém lze neustále nacházet nové a nové chyby. Líbí se mi jeho tematika, problém spolupráce s STB je aktuální, a byl bych rád, kdyby se na zpracování tohoto motivu podílel někdo skutečně talentovaný, ale to není případ Jarchovského Kawasakiho růže. To, jak je příběh vystavěný, to je prostě scenáristická impotence. A nemluvím jen o prvních 30 minutách (!), které v ději nemají žádné místo. ()
Určite zaslúžene jeden z naj českých filmov roku 2009. Trošku pomalší rozbeh v úvode, ale ak dáte filmu 20-30 min. , tak sa možno zahryznete rovnako ako ja. Film obsahuje minimálne tri veľmi silné scény, v ktorých vždy dominuje iný herec či herečka. Tešil som sa na L. Chudíka, ktorý svoje kvality potvrdil a jeho chladný, "eštebácky" pohľad i rozhovor bol naozaj jednym z vrcholov filmu. Nehovoriac o tom, že ma prekvapila jeho dobrá čeština - no to musia posúdiť češi. D. Kolářová ma absolútne dostala svojim nervovým výlevom pri scéne obhajoby svojho muža. To bol herecký koncert najvyšších ba až oscarových kvalít. Ďalší slovenský zástupca M. Huba je často obsadzovaný v českých filmoch a veru právom. Dobrá čeština, charizma, výborný herec, no čo viac dodať. Záverečná scéna prevzatia ocenenia a následný monológ je spomínanou treťou silnou scénou a určiť z nich tú najlepšiu sa asi nedá. Hřebejk opäť potvrdil svoje kvality a češi opäť zabodovali. Aspoň u mňa. 80%. ()
Upřímně musím říct, že jsem pomalu začal Hřebejka odepisovat. Ostatně od Musíme si pomáhat nenatočil nic, co bych já ohodnotil plným počtem. Ale pak jsem si pustil Kawasakiho růži a oněměl jsem… Tohle je bez nadsázky geniální film. Hřebejk se opět vrací na vrchol s palčivým tématem, které i dnes, po více než 20 letech, nechává málokoho, kdo v té době tenkrát žil, chladným. Kawasakiho růže je hereckým koncerte Daniely Kolářové (její scéna obhajoby manžela… mít klobouk, tak hluboce smeknu) a Martina Huby. Jeho postava doktora, který dostává vyznamenání, ale zároveň se přijde na to, že i on, bojovník proti režimu, pomáhal StB, je dokonale propracovaná. Stejně jako celý film. Nejvíce se mi líbilo, jak snímek staví do stejné roviny dvě otázky, které zde až nepříjemně souvisí. "Dokážeme se vyrovnat se svou minulostí?" a "Dokážeme se vyrovnat hlavně sami se sebou?" Pane Hřebejku, ještě jednou se vám omlouvám a tleskám. Do oscarového klání je tento snímek poslán právem, snad členové akademie ocení vaší snahu… ()
Film vyčnívá brilantní režií a přesnými hereckými výkony, ale nikoliv příběhem. O tom, že Stbáci byli sice svině, ale taky jen lidi, stejně jako ti co jim donášeli a bla...bla...bla...Snímků podobného ražení se po revoluci vyrojilo víc než dost a Kawasakiho růže rozhodně patří mezi ty lepší. Pravdou zůstává, že se mě film nijak zásadně nedotkl a místy mě i nudil. Nedivím se, že Kawasaki boduje na různých festivalech, protože vypadá opravdu světově. Bohužel, jen vypadá. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (16)
- Zástupce české kinematografie v oscarovém klání za rok 2010, nepostoupil do závěrečné nominace. Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) mu při výběru dala přednost před snímky Kuky se vrací a 3 sezóny v pekle. (Smejdik)
- V čase 01:29:51 si dcera (Lenka Vlasáková) zapaluje novou cigaretu, ale 3 vteřiny předtím už kouří. Podle všeho jde o přehození dvou obrazů. (sator)
- Ve scéně, kdy psychiatr Josek (Martin Huba) čte báseň Jana Skácela „Píseň o nejbližší vině“, zazní árie „Scherza infida“ z opery „Ariodante“ – zpívá ji Markéta Cukrová. Obsah operetního libreta má souvislost s obsahem filmu. Tato árie je považována za jednu z nejkrásnějších a nejtěžších, kterou George Frideric Händel zkomponoval. (sator)
Reklama