Defendor

Jak neočakávané a odvážne zlúčenie. Jednému až nebere ako tomu udať vymedzené mantinely aby sa to nevymklo kontrole a nováčik Stebbings túto syntézu dotuje takou krehkosťou, že ju niet čim ohraničovať. Nač by krotil niečo, čo si priam žiada byť neskrotené. Skrátim to, parodizovanie má vynovený akcelerátor, ktorý poľahčujúcemu striafaniu sa do vyzývavých cieľov (preoblečený nesmrteľníci, netrvanlivé/sílené celebritky, poverenci z ľudu-záchranci našej i inej planetárnej sústavy) vstrekuje nedostižný výkon, je ním sám "Defendor" čo by ďalší záchranca nízkorozpočtových produkcií. Silnejšie 4*. (02.11.2010)

Hned na začátku tohoto filmu jsem nemohla nevzpomenout na podobný skvost z korejské dílny "Syupomaeniottdeon sanai". Začínám mít pocit, že k tomu, aby byl člověk spravedlivý, ohleduplný a slabším pomáhající, musí být totálně na hlavu. A to nejen v dnešní době. Doufám, že mě teď místní pravověrní neupálí, ale během studií jsem došla k "překvapivému" závěru, že lidé, kteří se jali pomáhat druhým a přiklonili se buď k Bohu nebo prostě jen k Dobru obecně, učinili tak po nějaké tragické události v jejich životě a nebo byli poněkud "jiného" smýšlení. Za tu druhou kategorii buďme všichni vděčni. (19.11.2011)

Defendor je na první pohled „indie“ superhrdinskou komedií, ale to, jakým směrem se celý film nakonec vyvine, je více než překvapující. Superhrdinský koncept je nakonec dodržen, hrdina má dvě identity, nechybí tu ani hrdinův úhlavní nepřítel, maskovaný Defendor navíc udržuje vřelý vztah s kapitánem policie (zjednodušeně řečeno), což připomíná duo Gordon/Wayne v Batmanovi. Tohle vše je ale něčím, co do realistického světa zavedla až samotná hlavní postava, která jede podle zaběhlých komikových klišé, takže proto vystupuje, jak vystupuje, vypadá, jak vypadá a v konfrontaci s těmi, kteří na rozdíl od něho neberou komiks jako vážnou věc, působí jako směšná figurka. Hrdina na rozdíl od ostatních věří, že existuje ve světě, který funguje podle pravidel komiksů, proto musí mít druhou identitu při boji se zločinem, proto svého úhlavního nepřítele nazývá „Kapitán Průmysl“ a proto věří ve vlastní nezranitelnost. Titulní Defendor je ve skutečnosti psychicky nemocným člověkem, kterého v dětství postihlo nejedno trauma (ztráta matky/ztráta rodičů v Batmanovi) a jako obranu proti světu plnému kriminality si vytvořil idealistické alter-ego. Jeho konfrontace s realitou je neodvratná. Tento film je nakonec dramatem se sociálními a psychologickými prvky, které sice nabízí několik úsměvných momentů, které čerpají z konfrontace psychicky nevyrovnané osoby s reálným světem, což je podobný případ jako u filmů Rain Man nebo Forrest Gump. Ačkoliv by mohl být film z psychologického hlediska přeci jen propracovanější (nikoliv z hlediska komiksového filmu samozřejmě), bravurní herectví Woodyho Harrelsona to vynahrazuje mírou vrchovatou. Navíc mě potěšilo obsazení mého oblíbence Eliase Kotease a Kat Dennings, kteří utáhnou i několik těch hlušších míst, které se ve filmu vyskytují. Defendor je příjemnou alternativou ke komikovým filmům a jakožto tematicky originální a zajímavý počin dokazuje, že i tímto směrem vede cesta.80% (31.03.2010)

Defendor je divákovi bližší než velké Hollywoodské bijáky či jiné velkoprodukční blockbustery. Žádný Spider-Man, do kterého se myšlenkově vtělují utlačovaní středoškoláci, ale Defendor - mírně retardovaný (nebo přespříliš chytrý - vyberte si) všední chlápek středního věku, který po nocích potírá zločin celého města. Defendor nemá žádné zvláštní schopnosti, je zranitelný, jako zbraň používá kuličky s prakem nebo rozčílené vosy. Ale je naprosto upřímný (jak k ostatním postavám, tak k samotnému divákovi), bere svou identitu vážně a navíc - hraje ho božský Woody Harrelson. Ten v rolích zabijáků nebo imbecilů přímo exceluje. Defendor není jediným zajímavým charakterem, Kat Dennings je hodně rozporuplnou postavou a po celou dobu jsem nevěděl, zda-li ji zařadit mezi ty kladné, pak je tu ještě Michael Kelly v roli Defendorova nejlepšího přítele, který stojí vždy na jeho straně. Je to vlastně superhrdina superhrdiny. Pravým hrdinou je pro mě však režisér Peter Stebbings, který dokázal spojit černou komedii s dramatem a akčním filmem naprosto bezchybně. Natočil film, který všem říká, že kus superhrdiny je v každém z nás. A to jde prosím o debutanta. Skoro plný počet hvězdiček. (30.09.2010)

Zacatek slusnej. Sice to lehce pripomina parazitovani na ocekavanym uspechu Kick-Ass, ale to je vedlejsi. Predstavuje se "superhrdina" Woody v smesnym oblecku s vybavenim z hrackarny a psychopatickym vyrazem a vyrazi bojovat se smejdama pomoci obusku a kulicek. Potud to slape docela solidne, Woodyho naprosto idiotsky akce jsou zabavny. Postupne to zacne taky nabirat takovej trochu smutnej rozmer o chlapkovi, kterej je idiot a delat superhrdinu je jeho jedina zabava, bohuzel dostane vzdy narezano. Porad to je jeste ale slusnej film. Bohuzel nekdy v pulce se to zacne utapet v hromade kecu, nic moc se nedeje a to pocatecni ocekavani, kdy to konecne prijde, se rozplyne do prazdna a do konce uz jsem to pak dokoukal jen tak aby se nereklo. Velky plus filmu je pak psychopatickej Woody, bez nej by to bylo polovicni. Ale i tak jsem cekal vic. (22.03.2010)