Hra o trůny - Série 8

Naprosto úžasný závěr! Také jste měli ten pocit, když někdo říká, že se mu vybavil jeho život...no, tady se mi vybavily životy těch, co přežili a dokonce i těch, co takové štěstí neměli. Jejich začátky, kdy jsme je poznávali, cestovali s nimi po Západozemí (no a co, že někdy užívali teleporty), radovali se s nimi, ale také jsme s nimi nasazovali svůj krk. Pak je tu poslední díl a vy si říkáte, že cesta Daneris byla zbytečná, ale kdo byl matka draků? Nebo snad byla zbytečná její smrt? Ale co Jon jako právoplatný dědic trůnu? Přesto nyní "pouze" jeden z Freefolks. Jakými útrapami si prošla Sansa poté, co byla tou naivní holčičkou toužící po princi. Tyrion a mnozí další, kteří ze svých rodů zůstali ti jediní přeživší. Ti, kteří se nesmazatelným písmem zapsali do dějin říše. A další a další....když si vybavím cestu, kterou jsme s postavami urazili, jedná se o něco neskutečného. Ale to vám patrně dojde až poté, co se zavřou brány Castle Black, až tehdy si uvědomíte, že vám něco chybí, byť by to bylo jen shledání se svým psem. Ano, je to cesta plná paradoxů, neočekávaných zvratů, ale i magie a draků. Postavy, příběh, emoce...to jsou devizy GOT. Něco podobného se jen tak nevidí a já jsem rád, že jsem mohl být u toho až do konce! (20.05.2019)

Od finální řady Hry o trůny každý zdaleka nedostal to, co očekával (podle posledních statistik je těchto již lidí přes milion, a ohání se na internetu jakousi legrační peticí). Jenže to je holt věčný úděl všech komerčně úspěšných příběhů napříč všemi spektry lidské zábavy a trávení volného času, ať už jde o seriály, filmy, knihy, hry anebo třeba hudbu. Je pak na jednotlivci, jak se s prezentovanými tvůrčími vizemi sám za sebe popere, a nakolik se mu tyto takzvaně trefily do momentální nálady (čti osobních preferencí a psychického rozpoložení). Co už ovšem šestidílnému závěru bezpochyby nejrozmáchlejšího televizního seriálu všech dob (!!) nikdo a nikdy neodpáře, a musí chtě nechtě přiznat, je monumentální příběhová nosnost a její emocionální dopad na generace a generace fanoušků, kteří v epizodickém Západozemí dobrovolně prožili své ať už neveselé, anebo o to šťastnější divácké životy. Protože příběh je ta nejsilnější věc na světě. (20.05.2019)

5/10. Nezvládnutý konec kdysi špičkového seriálu, jenž neměl obdoby. Scénář takřka neexistuje, postavy zahazují svůj dosavadní vývoj (naopak získávají lobotomii a klišé dialogy) a vše se žene kupředu bez špetky smyslu a emocí. Po technické stránce měl tento fenomén mnohem, mnohem silnější řady a já absolutně nechápu, jak se to mohlo takhle šeredně rozpadnout. Šíleně mě to mrzí. (20.05.2019)

Nakonec ok. Po tom, co Hra o trůny po 8 letech skončila touto sérii, slyšel jsem ze všech stran zhnusení a potápění celého seriálu z důvodu neuspokojivého konce. Já byl relativně spokojen. Obří bitva s nemrtvými měla emocionální náboj a dobře vypadala. Daenerysino řešení bylo trochu kostrbaté ale také mi tam zapadalo a s většinou osudů zásadních postav jsem byl také spokojen. Mohlo to skončit na tisíc způsobů a žádný by se nezavděčil všem. Já jsem byl spokojen a těch cca 80 hodin, které jsem se seriálem strávil nelituji a na konci jsem cítil mírný smutek z loučení s něčím velkým a nenapodobitelným. (07.12.2021)

Zamyšlení s velkým odstupem: Pamatujete na Krvavou svatbu? Hromada lidí byla z onoho zvratu úplně nadšená. To, co se stalo SPOILER s Daenerys, bylo v podstatě to samé, jen pychologičtější. Protože to ale nebyla krvavá šokující záležitost, nýbrž psychologická záležitost, měla hromada lidí problém to akceptovat. Což si myslím, že není vůči seriálu fér, protože takovéto psychologické zvraty mohou nastat stejně často jako Krvavá svatba. (31.10.2019)