Hra o trůny

Předlohu neznám, přesto jsem se po celých 8 sérií královsky bavil. Nechybí tu nic, ať už chytlavý, více vrstevnatý a napínavý příběh, neustálé zvraty, široká nabídka (perfektně napsaných) hrdinů, luxusní výprava, skvělé akční scény, padnoucí hudba, solidní triky či chytlavé, postupně se měnící intro. Ač fantasy, působí Hra kupodivu docela dlouho poměrně realisticky, ovšem nadpřirozených jevů postupně přibývá, a to s rostoucí důležitostí (což jsem přijímal nelibě, ale zvykl si). Pro jedince, který nemá načteno dopředu, je pak sledování seriálu jedno velké a adrenalinové dobrodružství, neb si nikdy nemůže být jistý, kdo „zařve“ (naštěstí dostává už od úvodu na výběr jiné zajímavé postavy, ke kterým není těžké si najít vztah, když přijde o 1 ze svých oblíbenců). Závěr mě přes dílčí výtky příliš nezklamal a vyústění šlo min. z části odtušit už před poslední, citelně uspěchanou sérií, která očekávání mnohých namlsaných fandů neustála. „Láska je smrtí povinnosti.“ - „To jsi teď vymyslel?“ - „Mistr Aemon to kdysi řekl.“ - „Někdy je povinnost smrtí lásky.“ (27.08.2012)

Po výborném úvodu docela zklamání, plné nezajímavé výplně a sem tam zajímavých dějových zvratů a odstřelování postav ze šachovnice. Snad druhou sezónu trochu víc přitáhnou a zahustí, protože 600 minut hustě vyšlehané atmosféry k úplnému nadšení prozatím nestačí. A bez S...B... to musí být zákonitě poloviční. (14.11.2011)

Jelikož řada mých přátel každé pondělí nemluví prakticky o ničem jiném než o posledním dílu Game of Thrones, rozhodla jsem se začít onen slavný seriál z produkce HBO sledovat také. A upřímně, čekala jsem asi trochu více. Můj hlavní problém paradoxně vychází z komplexnosti světa, který George R. R. Martin stvořil; jelikož z každým dílem přibývají další postavy, příběh se neustále štěpí na více souběžných dějových linií, což krom nesporných předností, zmíněných již jinými, přináší i jisté drobné vady na kráse. Třeba fakt, že krom postav, které mě baví (Ser Jorah, Arya, Tywin), existují i takové, ke kterým nemám žádný vztah, a že tak každý díl strávím minimálně polovinu hodinové stopáže sledováním těch, o které nemám sebemenší zájem. Nebo také to, že se jako nečtenář předlohy místy ztrácím v tom, kdo je kdo, a že kvůli minimálnímu časovému prostoru působí postavy nejspíše plošším dojmem než v knize. A nakonec i to, že zkrátka nepatřím mezi ty, které by bavilo čekat několik let na konečné rozuzlení. Seriály, které jsem vydržela sledovat od prvního dílu po posledné bych spočítala na prstech jedné ruky, a nejsem nadšená, když na konci první řady, po deseti hodinách strávených s nějakým seriálem, zjistím, že to celé byl jen jeden velký prolog k nastávajícím událostem. Game of Thrones pro mě zkrátka zůstane seriálem, který, mám-li ho plně docenit, ode mě vyžaduje mnohem více pozornosti, než mu jsem ochotná poskytnout. Je možné, že kdybych každý díl viděla více než jednou a přečetla si knihy, budu se stydět za své průměrně tříhvězdičkové hodnocení. Jenže mezitím se věci mají tak, že si nejsem jistá ani tím, zda se naladím na příští řadu. Předpověď: Po konci druhé řady předvídám konečné získání trůnu Aryi Stark a kovářskému bastardovi krále Roberta. (28.02.2013)

Hra o trůny se nejprve jevila jako naprosto originální, neuvěřitelně zajímavá, filmová série, kterou si HBO stočilo do seriálové podoby z knihy, o které jsem nikdy neslyšel, ale teď se o ní mluví, jako o jedné z nejlepších fantasy sérií vůbec. Dobře, věřím tomu, že knihy opravdu dobré jsou a mám děsnou chuť si je přečíst, ale zajímalo mě, jak na tom bude samotný seriál, který si HBO nachystalo. Četl jsem, že tím chtěli nadhodit konkurenci i Pánu Prstenů. Vždyť to byl jeden z nejdražších seriálů, co kdy natočili. Taky proto jsem od seriálu čekal opravdu hodně. Nakonec jsem ale dostal co? Klasický HBO výplach. Tudíž...hromada postav, pár příběhových linií, hromada problémů, které se mezi postavami řeší a vlastně nic jiného se v seriálu taky ani neděje. Takže jsem se vlastně dočkal seriálu z prostředí perfektního fantasy světa, který svým obsahem přípomíná další seriály z HBO jako jsou Řím, Tudorovci, Borgiové a bůhví co dalšího...Někdy v půlce seriálu mi to přišlo skoro jako derivát všech těhlech příběhů, jenom převlečených do jiného prostředí. Je to skoro jako kdyby jste koukali na vznešenější rodinná pouta. Tady se ale se ženskými nespí za účelem průseru, tady se pro změnu vraždí. A do toho se ještě míchá fakt, že je to vlastně fantasy seriál, což mi prakticky došlo až na konci první série. Každopádně i přesto ve mě Hra o trůny dokázala vyvolat hromadu pocitů a emocí. Hlavně v posledních dvou dílech, které mě dokopali k tomu, abych seriálu udělil plnou palbu. Teď už jenom musím sehnat všecky knihy, co vyšli a ještě vyjdou a počkat si na další sérii, která brzo přijde. Po první sérii je totiž velké množství nezodpovězených otázek. A já bych opravdu hodně rád znal odpovědi. HBO...snaž se. (27.07.2011)

Středověk bez křesťanství, útlaku a inkvizice ze strany církve musí vždy přinést téměř DOKONALÝ pokrokový svět. Pokud se k tomu přidá mnoho zajímavých postav, spousta vojsk (bohužel nevyužitých), králů, intrikánů a dokonce ->zombíků<-, tak co chce moderní fanoušek vidět víc v jednom seriálu? Jedinými problémy, které u celého konceptu seriálu vidím, je totální doslovnost knihy, ze které čerpá, proto si nemůže dovolit ukončovat jednotlivé sezóny kulervoucími posledními díly, které k závěrům řad jednoznačně patří (u první je dokonce slabší než u běžných dílů). Druhým problémem je fakt, že za první dvě řady jsem viděl pouze jeden díl, ve kterém byla akce, což je jednoznačná škoda. Fakt, že postav se navaluje postupem času tolik, že některé z nich (i ty hlavní) mají prostor dvacet minut za celou sérii, to také není zrovna dobré. Po druhé řadě seriál mírně ztratil, přesto je v současnosti spolu se Spartakem jednoznačná špička seriálové tvorby ve světě. Jen doufám, že se třetí řadou zvedne level seriálu alespoň o jeden stupeň, protože současný koncept (permanentní žvatlání od první do poslední vteřiny jednotlivých dílů) dosáhl vrcholu, ať se může zdát sebevíc zajímavý a propracovaný. S01: 95%, S02: 75% (29.06.2011)