Sbohem buď, lásko má

Až doteď jsem si myslel, že hlavní předlohou pro scénář Mazaného Filipa bylo Tourneurovo Pryč od minulosti. Teď ale vidím, že jsem se mýlil. Nejen několik přímých odkazů (jméno femme fatale Velma, hláška "až vám narostou třetí zuby"), ale celý styl dialogů, ujíždějících si na přehnaných metaforách, pro to svědčí. Na rozdíl od Hawksova Hlubokého spánku byl scénář Sbohem buď má lásko přehledný a logicky seskládaný pro diváka. Jako detektivka to fungovalo skvěle. Ovšem, stejně jako většina hodnotících shledávám, že duo Bogart - Bacall jen tak nějakými fušery nenahradíš. Dick Powell byl úplně mimo, i když se snažil být Marlowem ze všech sil. Claire Trevor neměla vůbec tu fazónu osudové ženy a chemie nefungovala vůbec. Zejména příběh a vizuální zpracování však stálo za to. První seznámení Marlowa s Bizonem, odrážejícím se ve skle zřeřelé kanceláře se mi vrylo do paměti natrvalo. (30.05.2010)

Filmy nakrútené podľa dobrej knihy to nemajú ľahké. Čitatelia si vytvoria vlastnú predstavu o postavách a odvážlivec, ktorý sa podujme nakrútiť podľa knihy film, by ho mal nakrútiť tak, aby diváci, ktorí svoju predstavu uvidia na plátne zaplatili aspoň vynaložené prostriedky. Neviem či sa to u tohto filmu podarilo a je mi to vlastne úplne jedno. Edwarda Dmytryka nepovažujem za dobrého režiséra, ale obsadenie Dicka Powella do úlohy Phila Marlowa je úplná katastrofa. Iba diváci obdarení nevšednou fantáziou uvidia pod úradníckym zovňajškom Dicka nejaký kúsok z Marlowa. Tento film nemal byť nakrútený. Ublížil nielen divákom, ktorí Chandlerove diela ešte nečítali a omnoho viac tým, ktorí ich majú prečítané. (25.02.2017)

Relatívne komplikovaná a taktiež trochu tuctová zápletka asi nebude tým, čím dnes Murder, my sweet zaujme. Noirový vizuál je aj napriek jasne daným pravidlám spôsobu snímania akousi bezodnou studňou vizuálnych nápadov. V Murder sme svedkami zopár krásnych atmosferických záberov zložených z kombinácie svetla, tieňa a tmy a niekedy sa zmení charakter celej scény v jednej scéne iba vypnutím svetla. Tématicky ma film zaujal nie tým, že chladná femme fatale vládne mužom, ale práve vzájomnými genderovými vzťahmi. Muž nevie, ktorej žene veriť, je podozrievavý voči každej rovnako. Tá lepšia z nich podotkne, že preto nenávidí mužov. V hre je aj otázka vzťahu staršieho muža a mladej ženy a tolerancie nevery ako niečoho prirodzeného. K téme sa tak perfektne hodí aj dočasná Marlowova slepota. "Zrak" sa mu však vráti ešte pred odňatím obväzov okolo hlavy cez poškodené oči. (16.10.2015)

"Dvakrát tě uzemnili pendrekem, škrtili tě, otloukali tě bouchačkou a napumpovali do tebe drog, že vyšiluješ jako cvičená myš. Dokaž, že jsi opravdovej chlap! Zkus si natáhnout kalhoty!" Zbožňuju, když Phil Marlowe mluví sám k sobě. To z něj padají skvělý bonmoty. Na druhou stranu nemám rád, když omdlívá. Obojího jsem si užil do sytosti. Jinak to bylo správně zamotaný a tradičně nebylo nutný čekat na to, až to vyřeší poldové, kteří se tváří, že nejsou poldové. S Marlowem se zkrátka neumím nudit a to ani tentokrát po prodělané plastice obličeje. Jeho obličeje. Já mám pořád svůj. (20.10.2021)

Dobrá kamera a cca hodina a půl času stopáže, který se mi však roztáhnul do třech ucouraných hodin času subjektivního, div mne neudolal hluboký spánek. Splachovacímu Dicku Powellovi v roli Marlowa navíc do Bogartova charismatu a drsné nonšalance chybí asi tolik, co Woody Allenovi na maskulatuře do Dwaina "The Rock" Johnsona. Inu, rok 1944 přinesl i lepší úrodu - namátkou vzpomenu např. legendární Lauru Otto Premingera či neméně profláknutou a neopakovatelnou Pojistku smrti páně Wildera. 2,5* s ušima odřenýma do chandlerovské krve. (07.02.2009)