Modlitby za Bobbyho

Takové měšťácké kýče ze mě dělají homofóba. Při pohledu na nejen zdejší hodnocení a vůbec recepci filmu musím uznat, že by si tento přeceňovaný televizák zasloužil (sociologickou) studii, která by se zabývala tím, proč pozitivní emocionální odezvy dosahují i diváci, kteří nejsou bigotními Američany, kteří uvízli na počátku 80. let. Moje hodnocení je tak spíše dáno postoji (nepovažuji v současnosti homosexualitu za něco, co by potřebovalo být "opsravedlňováno" jako zcela normální věc), protože formální stránka podporuje banální a zpátečnický význam. Nemyslím si, že je správně, když je drama o černobílém vidění světa vystavěno na očividných dichotomiích, z nichž se nevybočí ani v závěru. Jako divák mám navíc problém s tím, když jsou ze mě emoce dolovány velice prvoplávým způsobem, zde akumulativní gradující montáží a posílením hudební stopy. Nelze se odvolávat na biografičnost, jelikož z fotografie opravdových předobrazů při srovnání s jejich hereckými představiteli vyplyne, že jde především o psí oči a dojímání se, protože skutečný Bobby byl sportovnějšího a mužnějšího vzezření. Oceňuji ale formu uzpůsobenou vnímání titulního hrdiny a herecký výkon Sigourney Weaverové, která z ploše napsané fanatičky dokázala udělat živoucí a dýchající postavu, vůči které lze dokonce pociťovat i určitou formu empatie. Ke katarzi jsem ovšem - na rozdíl od její rodiny a valné většiny zdejších hodnotících - nedospěl, jelikož jsem myšlenkově neustrnul v předcházejících dekádách. (26.09.2010)

Měla jsem ze Sigourney Weaver jako z Bobbyho matky velmi rozporuplné pocity, které dokonce přerostly ve velkou nenávist. Nedokážu pochopit, jak si mohla myslet, že homosexualita je nemoc, která se musí vyléčit. Bohužel je mezi námi plno takových lidí, kteří si myslí, že jde o nemoc. Většina z nás se tváří jako hodně tolerantní lidé, ale jen do chvíle, než se něco podobného stane v našem blízkém okolí nebo v rodině. Pak může nastat peklo, které semele všechny "zúčastněné". Bobbyho matka byla totálně pohlcena svou fanatickou vírou, která ji dokonale zatemnila mozek. Pak ale přišel zlom, který donutil konečně otevřít oči. Musím říct, že po dlouhé době jsem viděla film, který pořádně zatřásl mými emocemi. (28.04.2011)

Jeden z nejúžasnějších film, které jsem viděl - co se příběhu týče. Herecký výkon Sigourney Weaver - kam se na ni hrabe S.Bullock s Blind Side...byla neuvěřitelně uvěřitelná a tento film hodně pozvedla nahoru. Celý film byl emotivně obrovsky silný a závěrečná část filmu byla prostě nepopsatelná. Smekám, smekám a ještě jednou smekám nad tímto televizním skvostem. (11.02.2010)

Pěkně jsme si s přítelem pobrečeli. Artové střípky ala imaginace Bobbyho mysli vyznívají trošku nudně, nicméně silně nadprůměrný televizní film táhne nejen představitel Bobbyho, ale hlavně jeho matka v podání naprosto uvěřitelné S. Weaver. Tento film by měli vidět všichni věřící křesťané, kteří považují homosexualitu za léčitelnou a hříšnou... (07.01.2010)

Mulcahyho neoriginálny až necitlivý pohľad na vec devalvuje povodne silný leitmotív založený na smutnom "based on a true story". Výsledok je tak mixom autorského gýču presne podľa tých najhorších hollywoodských pravidiel s vycizelovaným herectvom Mrs. Ripley + Ryana Kelleyho a to všetko v tak tragických tónoch, až sa jednému chce zaplakať. Škoda nevyužitého potenciálu. (09.02.2010)