Obsahy(1)
V blíže neurčeném městečku se jednoho dne na čas zastaví všechny hodiny. Televizní reportér (K. Pech) se štábem zkoumají, proč se tak stalo. Svědek vypráví, že se setkal se ženou z budoucnosti. Reportér dospívá k podivnému objevu… O tom vypráví fantastický příběh Zdeňka Bláhy, fiktivní reportáž z přítomnosti o budoucnosti a cestování časem. Televizní inscenace v žánru sci-fi, na svou dobu inovativním, byla natočena v roce 1965 režisérem Jaroslavem Dudkem. (Česká televize)
(viac)Recenzie (30)
Snaž se uvažovat normálně....Jak normálně ?...Normální je, všechno co je nepochopitelné a nezvyklé uklízet ze světa do blázince a do kriminálu ? Režijně, scenáristicky i svým přesahem je to na 100 %...A přihlédnutí k době vzniku ještě bonus navíc...Spousty chytrých politických narážek, na neschopnost doktríny Marx-leninismu... ()
Takova tv taskarice (nebo fiktivni dokument, chcete-li), ktera je v prvni pulce docela zabavna, ale pak se zacina trosku tahnout...konec neprekvapi. P.S.: Trosku z toho citim cimrmanovsky usklabek, a taky jsem si vzpomel na prvni Ctvrtnickovy tv reportaze. http://www.youtube.com/watch?v=kQIaq0AhpWE ()
Začátek byl zajímavý, to je bez debat. A celkem i zábavný. Čím víc se pak ale tvůrci snažili o seriózní scifi (dokonce s poselstvím a politickými narážkami), tím víc to drhlo. Závěr příběhu sice nakonec ukočírovali, ale jestli to někomu stačí... Po téhle nudě si člověk aspoň uvědomí, jací machři jsou Cimrmani nebo Philip K. Dick. ()
Ojedinělý a originální televizní snímek, který spojil inovativní formu plně čerpající ze specifik televizního média se skvělým Bláhovým scénářem. Zpočátku nevinně až naivně vyhlížející případ z obyčejného maloměsta se záhy stává výbornou záminkou pro metaforické i poměrně přímé narážky na socialistický režim z mnoha úhlů a postupně přechází až do napjaté atmosféry naprostého nedorozumění v televizní diskusi, jež vyústí v tragický závěr, kdy se nakonec vše zajímavým způsobem uzavírá a i současný divák může ještě pocítit podivnou hořkost na jazyku, z uvažování nad tím, jaký vlastně pojem budoucnost získal význam v daném režimu. I když film spíše mluví pro konkrétní dobovou situaci a o nadčasovosti skoro řeč být nemůže, přesto tak činí působivým a odvážným způsobem, který oslovuje i dnes. Není divu, že film narazil na cenzuru a po odvysílání byl zavřen do televizního trezoru. ()
Rok 1965 a podruhé (Konec velké epochy) televizní sci-fi film s originálním zpracováním s prvky fiktívního reportážního dokumentu. A aby toho experimentování nebylo málo, tentokrát s nehereckým obsazením. Žít v 60.letech, asi by mě zrovna tohle nenadchlo, ale jako diváka 21. století mě nikdy nepřestane fascinovat, kolik ojedinělých filmových i televizních projektů v těch zlatých šedesátých vzniklo, byť se některé na první pohled mohou zdát hodně podivné. Takové je spočátku i sci-fi o záhadném zastavení všech hodinek ve městě a objevu záhadné ženy v rukou doktora-podivína. Ale pak se to rozjede v skvělý spor přednášek a diskusí vědeckých pracovníků a v druhé polovině rovněž není nouze o napětí a překvapivé rozluzení. A překvapením byl samozřejmě i zajímavý herecký výkon mladého dr.Miroslava Plzáka. ,,Kdyby se ocitl kdokoliv z nás v 15.století, to by ho pak museli rovnou upálit?!" Pěkný 60-tkový snímek spíše na jedno zhlédnutí, ale dávám mu 70% // Zajímavost: Po filmu Muž z prvního století (1961) se jedná o druhý snímek se stejnou představou budoucnosti, kde rok 1961 představuje mezník (první let do vesmíru), od kterého se počítá nový letopočet "po Sputniku." ()
Galéria (9)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- Po filmu Muž z prvního století (1961) se jedná o druhý snímek se stejnou představou budoucnosti, kde rok 1961 představuje mezník (první let do vesmíru), od kterého se počítá nový letopočet „po Sputniku“. (Willy Kufalt)
Reklama