Chalupa na spadnutí
Réžia:
Stanislav StrnadScenár:
Jiří KřenekKamera:
Jaromír ZaoralHudba:
Jaroslav WykrentHrajú:
Zdeněk Řehoř, Alena Vránová, Vlasta Fabianová, Alexej Pyško, Karel Vochoč, Ondřej Malý, Magda Šputová, Bedřich Kolliner, Ingrid Trněná, Naděžda LetenskáObsahy(1)
Televizní komedie o rodině z města, která neplánovaně tráví prázdniny na vesnici... Komedie režiséra Stanislava Strnada z roku 1984 se satirickou nadsázkou konfrontuje životní postoje, myšlení a názory typické pro městský živel s názory a postoji lidí z venkova. Docent Čuhel se s manželkou, synem a babičkou chystá na dovolenou. K manželčině zklamání nikoli k moři, ale jen do Tater. V noci jej však přemůže za volantem mikrospánek a sjede s autem do vody. Rodina tedy musí zatím zůstat v chalupě ochotného pana Dorňáka, než se auto opraví. (Česká televize)
(viac)Recenzie (20)
Soudruh docent a jeho rodina jedou na dovolenou, ale skončí předčasně v horách asi u Rožnova (podle písně a jídelního lístku s vtipným názvem vepřo - knedlo - zela)). Je tam krásně, taková agroturistika. Každý si tam najde to své, kromě manželky, kterou si najde zase bodrý místní chlapík. Spíše než o film se jedná o sled scének, kde lidé porovnávají život na vsi a ve městě. Někdy trochu vtipu, jindy rychlé nic, konec bez pointy. Alespoň, že se dalo dívat na obě venkovanky "krev a mléko". ()
Nic naplat, jedná se o standardní socialistický příběh se všemi svými vlastnostmi a prázdninových klišé. Humoru pramálo, nějaká zábavnost už teprve ne. Tohle zkrátka z hlavy vyšumí tak rychle, že si na druhý den málokdo vzpomene, že nějaký takový televizní filmík vůbec existuje. Kdyby to však autor scénáře Jiří Křenek dělající to podle vlastní knihy rozpracoval do celovečerní stopáže a přidal do toho více humoru, mohlo by to být snad daleko lepší. ()
Mám-li porovnat tuhle komedii a Na samotě u lesa, neboť obě popisují zhruba totéž, druhá jmenovaná si více vyhrála s paradoxy městský člověk vs. vesnice. Tady byly některé věci jen naznačeny, ale nedotaženy. Ať už se jednalo o sečení trávy nebo dojení krávy. Na maximum se tvůrci dostali, když Ondřej Malý dostal pokutu nebo Alena Vránová se ožrala na seně. Zdeněk Řehoř a jeho nadšení a Alena Vránová stojí vcelku za to. Člověk stráví jednapadesát minut při letní komedii, kdy se sem tam pousměje. ()
Presne jak to naznacuje jeden z kolegu, i ja jsem presvedcen, ze michat herce a neherce je napad, ktery taky muze dopadnout spatne... Takovych pripadu zname mnoho, a toto je opet jeden z nich. Skoda. Jinak je to celkem rozumna a hodne odpocinkova televizni podivana. Vranova opet skvela ve sve ironicko sarkasticke poloze (zdravime Gabi Smolikovou). :-) ()
Bylo by laciné konstatovat, že by se pan režisér měl vrátit k ptačímu zobu a pověsit filmařinu na hřebík. Bylo by to hlavně nesprávné, neboť určitý talent prokázal. Když už děj je nudný a dialogy patrně psala tehdejší AI (powered by IQ151), tak do toho vrazím co? Ano správně, kapku erotiky. Minimálně mé smysly zbystřily, když se na scéně objevila Šputová, jejíž rodiče byli tak chudí, že si ani nemohli dovolit koupit jí spodní prádlo. A na její postavě byla taky názorně ilustrována tragédie života na vesnici, neboť na své vnady nalákala místní nápadnickou honoraci, skládající se z pouhých dvou členů - z připitomělého Řehořova syna a neméně méně inteligentního vesnického policajta. A propó, Řehoř... škoda, že nebyl mým tátou. Mně někdo varovat "na ty vesnické holky krev a mlíko si dávej pozor, o ty se otřeš a jsi v maléru!", tak jsem si dnes mohl žít všelijak, ale rozhodně ne tak, jak žiju. ()
Reklama