Purpurová pláň

Vojnová dráma z prostredia Barmy (dnešné Mjanmarsko), ktorá rozpráva o leteckom pilotovi a jeho psychických problémoch. Otrasné špeciálne triky, po väčšinu filmu dosť slabé dialógy v interiéroch a iba priemerní herci veľmi neoslňujú. Na druhej strane, keď sa film dostáva do dobrodružnejšej časti a záberov v exteriéroch, má čo to ponúknuť a dej získava zaujímavejšiu zápletku. Hodnotenie: 60% (02.04.2014)

Na moje počudovanie tento film z roku 1954 má farbu a čo ma prekvapilo ešte viac,pekný obraz.Film z vojnového prostredia pilotov neprináša prakticky žiadnu vojnovú scénu, ak nepočítame malú vzdušnú prestrelku v úvode, kde je jasne vidieť makety lietadiel.Trojica pilotov pri rutinnej prieskumnej akcii havaruje a hoci prežijú, pravý boj o život ešte len začína.Žiadne jedlo, vody veľmi málo,neznesiteľné horúčavy a pomoc v nedohľadne...V hlavnej úlohe žiari sympatický G.Peck, ktorý si v rozhodujúcich chvíľach vie zachovať chladnú hlavu. Filmy ako tento prakticky nikdy nezostarnú, pretože pud sebazáchovy a pravidlá prežitia sa nemenia. Celý čas film na mňa pôsobil podstatne mladšie, než akým v skutočnosti je. Ťažko uveriť, že film má už 55 rokov. Film 80%. (16.04.2009)

Jak jedna hezká exotická tvářička dokáže rázem vytrhnout muže z hluboké deprese. Ale: příběh tří vojáků ztracených ve vyprahlé krajině (stěžejní část filmu) mě nudil a nedokázal přinést zajímavé momenty – jen ty očekávatelné. Vyloženě odbyté pak bylo zakončení pouti. To scenáristé odflákli a vyřešili to jen zmínkou v dialogu. Ani ten rubín věnovaný kráskou neměl vůbec žádnou pointu – byl falešný nebo pravý? Hrdinovi nepomohl jako vzpomínka, nevyužil ho jako platidlo… Byl jednoduše zbytečný. (13.07.2018)

Slušné válečné dráma se skvělým Gregory Peckem jakožto vnitřně rozvráceným vítečným pilotem. Pominu-li několikero strášných vizuálních efektů, tak je vizuální stránka filmu, v čele s kamerou, na velice vysoké úrovni. Chvílemi jsem měl dojem, že mi obrazovka snad vzplane z toho všeho žáru a slunce, jež na mne působilo. (08.01.2015)

Druhá světové válka, Burma. Příběh se odehrává na jednom ze spojeneckých letišť u eskadry vybavené stíhacími bombardéry Mosquito. Novozélandské skvadroně velí Bill Forester (Peck). Mezi kolegy piloty je známý jako cvok, který vyhledává ty nejnebezpečnější akce a velitel letiště i s lékařem přemýšlejí o jeho stažení z bojových misí. Forrestera vede ke svému chování smutný zážitek. Ve svůj svatební den, v roce 1940 přišel při náletu na Londýn o manželku. Jako pilot RAF ztratil chuť žít a s utlumeným pudem sebezáchovy při plnění bojových úkolů zbytečně riskuje a nabízí smrti svůj život. Ta se mu však vyhýbá a tak se mu kupí vyznamenání za statečnost a odvahu před nepřítelem. Velitel letiště i lékař letky s vážným znepokojením sledují tuto postupnou vnitřní sebedestrukci jinak skvělého pilota a uvažují o jeho stažení z fronty ze zdravotních důvodů. Lékař mu chce dát ještě jednu šanci, protože se obává, že stažení z boje Forrestera duševně zničí zcela. Proto jej seznámí s členy jedné nedaleké misie v džungli, kterou vede energická angličanka. Při jedné z rutinních akcí je však nucen Forrester nouzově přistát ještě se dvěma členy osádky na území okupovaném japonci do drsné a vyprahlé planiny, kde není voda. Probere Forrestera, který si nepřeje nic jiného než zemřít nutnost zachránit druhy (z nichž je jeden zraněný z apatie), nebo se naopak s nastalou situací smíří jako s daným a očekávaným koncem?. Nejsem na chlapy, Gregoryho ale můžu kdykoliv a v jakémkoliv filmu a tropická uniforma RAF mu fakt sedne :-) Ve snímku je možno spatřit i skutečné Mosquito, což potěší oko nejednoho leteckého fandy (v roce 1954 ještě holt byla filmařům k mání). Co bylo otřesné, bylo zpracování jedné z bojových misí. Akcička s modely Mosquit se tvůrcům opravdu nepovedla. Každopádně toto drama není klasickým válečným filmem o pilotu Mosquita, ale o zraněné duši a vůli žít a proto lecos odpouštím. Dávám poctivé * * * * (06.10.2011)