Ať žijí rytíři!

Rozpačitá filmová podoba televizního seriálu. Historických žánrových filmů odehrávajících se ve středověku vzniklo v polistopadovém Československu a později Česku jen několik. V říjnu letošního roku přichází do kin čtvrtý celovečerní film režiséra Karla Janáka Ať žijí rytíři, původně zamýšlený jako sedmidílný televizní seriál s názvem Než se táta vrátí, jež se snaží variovat žánr historického dramatu, pohádky, fantasy či romantického filmu. [==] U stanovení žánru vzniká hned první z mnoha problematických aspektů celého díla. Na historický film postavy mluví až příliš současným a hovorovým jazykem. To sice může představovat jistou snahu tvůrců o přiblížení dnešnímu publiku (především tomu dětskému), nicméně pokud postavy v množství nespisovných a pro moderní mládež cool výrazů použijí středověký archaismus (hladomorna, šatlava, ranhojič apod.), působí to na diváka spíše rušivým a ne příliš příjemným dojmem. Na žánr fantasy nemají Rytíři ucelený a přesně definovaný fikční svět (pouhopouhé dvě lokace) a na pohádku jsou v některých momentech, především bojových scénách až příliš “brutální“, postrádají také v pohádce tak populární prvek nadpřirozena. [==] Název filmu odkazuje k dílu Ať žijí duchové! (1977). Filmová novinka ovšem nemá zcela ujasněno pro jaké publikum je primárně určena. Ve snímku Oldřicha Lipského sice také vystupuje vysoký počet dětských herců, nicméně ve změti postav je možné narozdíl od Rytířů nalézt dvě hlavní, se kterými se nejmenší diváci mohou bez větších problémů jednoznačně identifikovat (navíc nechybí nadpřirozeno), což o Janákově filmu tak úplně neplatí. Typově podobní, především chlapečtí představitelé orientaci poněkud znesnadňují. Také je poznat silný střihačský zákrok; mnohé postavy jsou příliš ploché, nedostatečně charakterizované a jednostranně zaměřené. To souvisí s jednoduchou narativní strukturou (dobro a zlo jasně definované); hodný a čestný rytíř Martin z Vamberka (David Prachař) obdrží z rukou posla zprávu od panovníka o jeho údajných zločinech. A tak mu nezbývá nic jiného než se vypravit a jet králi vysvětlovat. Pomluvu má na svědomí Albrecht z Krvenos (Pavel Kříž), rytířův soused a úhlavní nepřítel, kterému je vlastní hrad příliš těsný a svou působnost by rád rozšířil i do okolních panství. Záporná postava Albrechta z Krvenos dostává největší prostor a Kříž ji dodává na plastičnosti. Bohužel film trpí určitou roztříštěností a představuje spíše sled jednotlivých více či méně dlouhých a natahovaných sekvencí. Tento fakt bych přikládal na vrub původnímu záměru tvůrců natočit sedmidílný televizní seriál. [==] Celkově považuji Ať žijí rytíři za nepříliš povedený a kostrbatý pokus oživit „historický“ žánr, jenž filmaři v českých končinách stále nedostatečně probádali. Na druhou stranu určitý potenciál zde cítit je a třeba to tvůrci celé zamýšleli úplně jinak, protože se vlastně nacházíme „v tak trochu jiném středověku.“ (13.10.2009)

Dětské filmy a filmy pro mládež byly vždy tím, čím se naše národní kinematografie mohla chlubit, tohle jsme prostě uměli. Karel Janák se rozhodl jít v těchto stopách a navíc druhou nohou měl ještě nakročeno po k západním produkcím vedoucí pěšince velkovýpravného dobrodružného filmu a seriálu. To přímé srovnání s velkými vzory ale drtí - když si už do názvu projektu dám aluzi na kultovní rodinou duchařsko-rytířskou dětskou komedii Oldřicha Lipského, musím počítat s komparací...a z ní projekt Ať žijí rytíři! vychází celkem tristně. Karel Janák tu selhává především jako scénárista, s kvalitou scénáře Zdeňka Svěráka jeho dílko srovnávat opravdu nelze. Na české poměry by ještě ušla celkem dobrá výprava a dokonce i davové scény, útok královnina vojska oplýval celkem překvapivým počtem komparzistů, chyběly ale nápady, vybroušené repliky a hlášky, humor, prostě skoro všechno, co dělá dobrou dětskou komedii dobrou dětskou komedií... Pak tu ale máme ještě ono srovnání se světovou produkcí tohoto žánru - a vezmeme-li si coby příměr třeba ,,podobný" fantasy-rytířský seriál televize HBO Hra o trůny, cílený také především na mladého diváka, náhle tu zeje neuvěřitelně obrovská kvalitativní propast. Tak nevím, je-li tohle ta pravá cesta... (01.01.2012)

Ať žijí rytíři, Janákův opus s přístupností PG-2. Tři věci pohřbívají tento původně sympaticky vypadajicí pokus o středověkou verzi Sám Doma. 1. Repetivní schéma: "Musíme se dostat do hradu/z hradu, bránit hrad/bránit hrad/bránit hrad". Chce to víc nápadů na menším místě, než víc míst a méně nápadů. 2. Logické chyby, které by ani tak nevadili, kdybych se prostě v kině nenudil. A inteligenci "tiletých" bych také nepodceňoval. Film pak slouží alespoň jako kvíz, dejte dítěti blok a tužku a v kině vyzkoušejte, kdo najde víc kiksů. 3. Absence napětí aneb proč se bát o hrdiny, když vojáci jsou prostě šašci, bojicí se duchů a tříletých slečen. Navíc tam nikdo neumírá, střilejí se sice šípy, probodává se nožem, ale každý to přežije, dělá, že probodnutí je jen škrábnutí a šíp v hrudi je prostě jen hračka. Snímek pak (v mých očích) drží nad vodou aspoň šíleně přehrávajicí Kříž a tragicky nehrajicí představitel Adama (bože, co slovo, to menší záchvat smíchu v sedadle mnou obývaném). (10.10.2009)

Dětské herce uměl režírovat Smyczek, Plívová-Šimková, ze současných režisérů Jandourek. Ale Janák to prostě neumí. Navíc má v ruce mizerné karty - naprosto nudný a nezajímavý scénář, výpravu od skupin historického šermu, vtip od Trošky a z Kameňáků (v pozadí sere kůň, ha ha ha), a navíc mu filmem proplouvá neskutečné herecké Voříškové dřevo. (14.01.2010)

Nějak stále nechápu, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Bohužel je film cílený hlavně na mladší publikum, což se samozřejmě odráží na jeho kvalitě, zejména na hereckých výkonech a vedlejších efektech. Pominu-li naprosto tristní efekty, které působí místy dost vtipně, nemohu se nepozastavit nad výběrem natáčecích lokací. Jednotlivé hrady nevypadají vůbec reprezentativně a vůbec nechápu, proč si tvůrci nezvolili nějaké pěknější a hlavně větší panství. Nepovedly se ani samotné rytířské souboje, ty taktéž působí dost amatérsky, někdy až trapně. Co se týká hereckého obsazení, jsou zde nejvýraznější asi samotné děti, ostatní postavy jinak vesměs nepodávají žádné výrazné výkony. Vtipných scén či humorných prvků si tvůrci moc nepřipravili, od komedie jsem očekával daleko větší zábavu. Jediná věc, která se alespoň trochu povedla, je příjemná prosluněná atmosféra. Nejsem si vůbec jistý, zda si tuto "pohádku" děti vůbec užijí, protože těžce zaostává za konkurencí a z dnešního pohledu už nic moc nenabízí. 1/10. (29.10.2020)