Zúfalci

..Dobře zahrané. Chytlavě napsané (některé hlášky fakt sedly). V celku trochu chaotické.. V celku je to ale poměrně matoucí. Dost tam skáčou místa a čas a poměrně dlouho divákovi trvá než pochopí o kterých lidech, že to vlastně je a co spolu mají společného (odkud se znají, jaké jsou mezi nimi vztahy atd). Překousnout se tahle zmatečnost dá a divák se nakonec přecejen chytne, ale v hodnocení se to promítnout musí. (11.06.2015)

Kdybych se mohl odstěhovat do Mongolska, odstěhoval bych se do Mongolska. Věc na kterou myslím v poslední době docela často sám. Film je to o životě, o těch sračkách, ve kterých žijeme, ve kterých se válíme a než bychom se z nich dokázali vyhrabat, zůstáváme v nich dál. Jo, samozřejmně, vás jsem tímhle nemyslel. Rozhodně to není nic pozitivního, nic co by si oblíbilo věší množství lidí... Já oceňuji odvahu ukázat nám nejsmradlavější bubáky, které trápí běžné lidi v jejich(našich) běžných životech. (15.12.2009)

To měla být autentická sonda do života třicátníků? Mě všechny postavy přišli jako z jiného světa, jako obyčejné karikatury, které se snaží žít obyčejný život, nějak dobře jim to zrovna nejde a plácají se v problémech. Dokonce jsem měla pocit jakoby je ten jejich život neživot bavil. Bohužel jsem se ani s jednou z postav nedokázala stotožnit a to jsem v jejich věku. (26.07.2010)

Na Zoufalce jsem se chystal v době jejich premiéry do kina, nalákán trailerem, který sliboval po dlouhé době film s ambicemi generační výpovědi o vzorku současných třicátníků, ke kterým mám velmi blízko. K filmu jsem se však dostal až po dvou letech na obrazovce České televize, a možná je tomu tak dobře, protože televize milosrdně zakryje některé nedostatky, na které bych byl v kině citlivější. Zoufalce hodnotím velmi kladně - s přihlédnutím k faktu, že je to absolventský film. Je to snímek, který funguje překvapivě dobře jako formálně originální komedie i jako jistá sociologická sonda. Druzí Samotáři to sice nejsou (a asi ani být neměli), ale u mě spokojenost. Respekt k Simoně Babčákové, je to opravdu skvělá herečka a hlavní hvězda tohoto filmu. Věřím tomu, že řada vlastností postav je odpozorovaná z reálu a že by se ve filmu našly i nějaké ty autobiografické motivy ze života režisérky (Jitka Rudolfová pochází z Jablonce nad Nisou, stejně jako všechny postavy Zoufalců). Film je to místy až nepříjemně realistický, místy velmi vtipný, sem tam i žinantní a sem tam něco zaskřípe, ale celkově spokojené 4*. Těším se, s čím přijde Jitka Rudolfová příště - držím palce ;) (19.06.2011)

Bezcieľny pohyb po svete a krajine - nájsť: seba, zážitky, známych, vzťahy. Užiť si, nadrbať sa, zašukať si, triezvieť. Často v cudzích prostrediach, s neznámymi ľuďmi. Zamilovať sa a zistiť vzájomnú neznesiteľnosť. Ach jaj - nebola to blízkosť záujmov, rozhovorov, koníčkov a vzdelania, pochopenia, ale len chémia tiel: na chvíľu. Študovať a milovať: večne, bez ohľadu na skutočnosť, že frajerku Vám obrába ktosi iný a skúšky nejdú. A nejdú. Potom taký pocit furt. ("A vono to nejde: nejde to ráno, nejde to večer, nejde to v poledne." Petr Váša) Vyštudovať čosi a robiť niečo iné. Tajiť svoje sexuálne preferencie (akékoľvek). Nudiť sa vo vysnenom meste (akomkoľvek). Stretávať sa, pokúsiť sa z frustrácie životom urobiť +. Plus statok. Najlepšie na vidieku. Pospolu. V komunite. Ale: drzá votrelkyňa ako frajerka jedného z partie nezapadá. Hádky. Nie každý má na to byť squatterom. Niekedy zláka presne to isté, čo túžime opustiť. Lebo tradícia nepustí. Výstižné, trefné. Vzhľadom na formu nevadila ani vykonštruovanosť deja a typová zaraditeľnosť postáv. Naopak, s radosťou užité, nažité. (25.07.2013)