DonT Stop
Réžia:
Richard ŘeřichaScenár:
Richard ŘeřichaKamera:
Martin ŽiaranHrajú:
Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox, Viola Černodrinská, Kristína Svarinská, Richard Fiala, Klára Pollertová-Trojanová (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
1983. Do komunistického Československa konečně dorazil PUNK naplno. Osmnáctiletý Miki (Patrik Děrgel) se svým provokativním kamarádem Dejvidem (Lukáš Reichl) nechtějí zůstat pozadu. Deska London Calling od Clash jim ukáže ten správný směr. Vezmou elektrické kytary, naježí vlasy a přestanou brát ohled na svoje okolí. NO FUTURE se stane jejich heslem. DonT Stop je příběh o tom, co se stane během jednoho roku vašeho života, kdy nepřemýšlíte o zítřku ani o důsledcích svých rozhodnutí. Jediné co chcete, je prosadit svoje generačního právo na svůj vlastní životní styl. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (223)
Naši filmaři uvedli do kin nový film o nelehkém období dospívání. Věříme, že se dočká příznivého přijetí nejen mezi pamětníky punkové kultury, ale i mezi dnešními mladými. Vždyť právě jim má tolik co říci! P.S.: Sdělte někdo Tosimovi, v jehož poště jsem zablokován, že v tom popisku byl Cipísek, a že Spejbl opravdu není recidivista. ()
Punk's not DEAD! Kurva s toho se mohlo vyždímat daleko víc.Ale snaha se cení.Čistej střed. ()
Nepřestávej věřit v punk! Poslední dekáda komunismu pod "nadvládou" punku, ale kdo koho víc toleroval, respektive netoleroval? Pár punk přátel stačilo za "totáče" mít a hned byl ten život na hovno veselejší, ale jak kdy a jak pro koho. Bylo to o excentrickém životním stylu, o nedostupných hudebních nahrávkách zakázaných kapel, hulení a v neposlední řadě o mladistvé rebélii prostřednictvím vlastní undergroundové kapely proti nevyhovujícímu režimu a jeho předpisovým životním normám, kterých měla parta pankáčů v 83 až nad číra. Vše sledujeme z pohledu inteligentního Mikiho, toho času studenta gymnázia, který se tak trochu ve svých (osm)nácti hledá. Nechce se podvolit politickému systému, rodičovským kritériím, přehnanému vlivu špatných kamarádů a nikdy se nevzdá své milované hudby. Těžko říct, co chtěl svým nevyváženým postojem tenhle snímek vlastně divákovi sdělit. Sděluje i nesděluje toho příliš. Tehdejší dobu odprezentoval celkem zdatně, i když trochu uměle, některé scény byly nastaveny i vystavěny zajímavě, ale jen zřídka se z nich vytěžilo maximum (viz dramatická noční honička s vesnickými "burany"), některé zase vyznívaly nevěrohodně (obdobný problém měl i spřízněný "Občanský průkaz", včetně nedostatečné artikulace mladých herců, kdy jim ne vždy bylo spolehlivě rozumět), avšak největší slabinou je rozkouskovaný až epizodní styl vyprávění. Životnost postav je měřena schopností dodat jim životnost prostřednictvím mladé herecké krve, což se daří, ale v zajímavých situacích se s nimi ocitneme méně, než by bylo záhodno. Režijní rukopis Richarda Řeřichy ještě neměl onu kýženou výrazovost, což je pochopitelné, neboť se v minulosti režií nezabýval, avšak kameru třímal v rukou nejednou. Jedná se o kameramana, který si chtěl vyzkoušet, jak chutná režijní debut. Na poprvé to nebylo špatné, ale ani nikterak vyzrálé. Poněkud zvláštní byla mluva i image hudební partičky. Možná se tak tehdy mezi mládeží nemluvilo. Výraz "dračice" určitě ne. K vidění byla směska pankáčů ve stylu Sex Pistols se skinheadem i kultivovaným depešákem, kterého Patrik Dělger v titulní roli připomínal ze všeho nejvíc, ačkoliv tahle modní vlna se dostavila až o něco později. Přesto velkým plusem zůstávají mladí, neokoukaní herci, atmosférická režie s důrazem na originální kamerové snímání a také neotřelé téma a připomínka punku, kterým se český film příliš v minulosti nezabýval. Svých předností si je film dobře vědom. Jestli je to hodně, málo, nebo tak akorát, si jistě každý divák posoudí sám. Vytěžit se z toho dalo jistě víc. 60% ()
Na punk rocku som vyrastal a aj keď je to už dávno, také London Calling stále považujem za najlepší album všetkých čias. Don't Stop ale nie je film o punk rocku. Don't Stop je iba povrchný pokus jedného diletanta urobiť si meno. Celý film neobsahuje jednu uveriteľnú scénu či emóciu, jeden uveriteľný dialóg ani herecký výkon. Každý zvrat tu prebieha za pomoci deus ex machina, klišé skáče na klišé, herci sú trápni, je to tendenčné až hrôza a celkovo sa za tento zlepenec falošných spomienok a výpovedí, veľmi veľmi hanbím. No Future v rámci Řeřichovej kariéry. Strč si to do prdele a nehraj sa na pankáča! Takto skurviť tak zaujímavý námet, to sa len tak nevidí. A kritizovať The Clash? Mal som chuť dať tam odpad. ()
Don´t Stop smrdí jako zkažená ryba. Jak to vypadá, když se téma punku chopí nezkušený tvůrce, který o dané látce má hodně zkreslenou představu, tu uvidíte v praxi. [2/10] ()
Založíme si kapelu, budeme drsní, hustě se oblíknem, zapomenem na problémy, budeme protestovat, budem hrát punk! Sympatická myšlenka a místy i velmi sympatické zpracování, záběry z koncertů i vizuální stránka nadchnou a atmosféra diváka určitě vtáhne. Ovšem stejně jako život a ambice hlavních hrdinů zažívají větší a větší újmy a šrámy, i dějová linka snímku stále silněji upadá, herecké výkony slábnou a klíšovitý konec už se nedá nazvat ani 'mile úsměvným'. Těžko se hledá snímek s rozporuplnějším hodnocením, hustě punková skupina s nudnějšími hovory hráčů a podobně hustá atmosféra zabitá divným koncem.... ()
Richard Řeřicha nám dokázal, že punk byl mrtvej už na začátku 80. let. Jeho vzpomínky na vlastní mládí jsou dobře natočené, i ti neokoukaní herci jsou lepší než další sestava populárních tváří, jen samotný příběh je tak nějak o ničem. Z hudby se mi jednoznačně nejvíce líbila písnička od November 2nd, která zněla pod závěrečnými titulky. Tedy věc, která s punkem také neměla nic společného. Přestože mi to vzhledem k tématu přijde málem jako protimluv, tenhle film je nakonec dokonale průměrný (50%). ()
Punková Bezstarostná jízda po česku? Spíš Vyprávěj říznutý trochou punku s hezounem v hlavní roli. Na vlně ostalgie (sic) posledních let se nic nemění. ()
Když filmoví muži na prahu dospělosti mluví jako skuteční muži na prahu dospělosti (vojedeme ňáky vesnický kundy!), scénář nenutí nikoho přehrávat uměle vykonstruované situace, když všechny dialogy jsou tak nějak ze života, když se ke všemu jedná o tuzemskou produkci, tehdy mi to nebudete věřit. Jsem ochoten prominout i nepříliš záživnou zápletku, zvláště když ve filmu vystupují tak mile neokoukaní herci. Škoda jediného - mezi hlasitostí dialogů a hudby je propast přímo závratná, nutící vás do obtížné volby - neslyšet co postavy říkají anebo vystěhovat sousedy. ()
47th KVIFF 2012 - CZECH FILMS 2011-2012 - České filmy 2011-2012 (DONT STOP / DONT STOP / DONT STOP) ()
Ako neherci nemali kapelu. Alebo punk rock videný z tramvaje idúcej medzi zastávkami Rádoby socializmus a Naivita pubertálnych rozmarov. A keď "to bylo nejlepší právě TEĎ", tak sa mohli aspoň tváriť, že si to užívajú. Nechápem ako sa v rovnakej dobe môže natočiť Muzika, Občiansky preukaz a potom takýto grc. Ako sa to môže dopustiť. To je vlastne jediný punk na tom celom. ()
Schematičnost scénáře (kluci založí kapelu, rodičům se to nelíbí, shánění basáka, první koncerty, závěrečné hádky...) vyvažuje velmi zdařilé navození atmosféry 80.let. Film je tak někde na půli cesty, protože vypadá dobře, není trapný, a má náběh na oslovení širšího publika (starší generace, ale i současnou revoltující mládež:). Bohužel tu chybí jakékoliv překvapení a snaha o narušení vyježděných kolejí... (což by se od punkového filmu asi dalo čekat...) ()
Tento film nemá s punkom spoločný ani jeden chlp. Aj keď sa snažím pestovať si citlivosť voči akémukoľvek audiovizuálnemu výtvoru a nahliadať ho bez predsudkov, nenachádzam na tomto diele nič, čo by si zaslúžilo aspoň jednu hviezdičku. Urobiť aj z punkovej subkultúry bezzubý a maximalne nudný ostalgy film sa môže podariť asi len v našich končinách. Skutočne vyzerali za komunistov punkáči ako hipsterskí digheadi? Akú strašnú nudu musí prežívať režisér teraz, keď už jeho mladosť bola taká nehorázna nuda. Punk sa tu zredukoval na kopanie do škodovky a vyhrážanie smrťou dôchodcovi. A chudák Štrébl (inak výborný herec zaniknuvšieho Divadla Komedie) tu musí hrať schématickú rolu otca (takú nedostal ani Jiří Krampol v normalizačnom opuse Atomová katedrála). Ostatne ani jedna postava v tomto filme nie je neschématická. Ďalší patologický jav, ktorý možno sledovať na tomto počine, je obsadzovanie obľúbených smiešnych ksichtov do marginálnych nehereckých rolí (Marek Taclík, Leoš Noha). Rovnako sú uplne mimo aj grafické popisky, ktoré sú nielen esteticky škaredé, zvukovo nevydesignované ale hlavne hovoria úplne zbytočné radobyvtipné informácie. Všetko korunuje záverečný lynč hasičov ako z béčkového hororu. Hihňajúci sa recidivista pripomína svojou pitvornosťou postavy z Troškových filmov.......................Odpad! ()
No sláva. Sláva. Konečně nějaký český film, který mě fakt bavil. Konečně porevoluční český film odehrávající se v socialistickém Československu, který neřeší komunisty, ale problémy hlavních hrdinů. Jo, uznávám, film mě bavil z velké míry z jistého nostalgického hlediska, protože i já sám zakládal několik obskurních punkových souborů, řešil problémy s aparátem, zkušebnami, rodiči a spoluobčany (byť až o deset let později než hlavní hrdinové filmu), ale ono se vlastně v tomhle nic moc nezměnilo. Líbilo se mi právě zrovna to, že se ten děj prakticky může odehrávat v jakékoliv době, byť tomu ta socialistická šeď poskytuje trošku efektivnosti. Velmi povedený výběr herců (hlavní hrdina, Dejvid – kolik takových punkerů jsem za svůj život potkal?, hrdinův otec). Jo, tohle jsem si prostě užil. A je mi jasný, že svým plným hodnocením asi trochu přepaluji, ale ta nostalgie je docela svině. Jedinou výraznou výtku bych měl k tomu, že onen filmový punk a punkeři byli trochu vyprázdnění. V tomhle bych docela souhlasil s komentářem Mattyho. ()
Punk mě fakt nebere vůbec film je slušný ale ne pro mě. ()
Očekával jsem něco ve stylu vyprávění Petra Hoška, který v knize Eduarda Svítivého Punk Not Dead celkem věrně popsal, jak v Čechách punk fungoval za bolševika. Jenže bohužel. Pokud nepočítáme fakt, že se nedaly sehnat desky, placky či kazety, neměl film s totalitou prakticky nic společného. Ta všobecná buzerace tu zkrátka nebyla a proto ono rádoby rebelství hlavních hrdinů vyznívalo do ztracena. Do toho všeho byl namontován příběh o klukovi, který se asi snaží najít sám sebe, nebo co, a nějak mu to nejde. A aby toho nebylo málo, tak je film postavený na Patriku Děrgelovi, který je zoufale špatný a nedá se mu věřit jediné gesto. Slušná muzika, solidní Reichl i pár známějších tváří v malých rolích, ani to všechno celkovému dojmu příliš nepomohlo. 30% ()
Kdyby bylo Řeřichovi 12 let, pochopila bych. Prázdnota. Nepochopitelný střih s efekty, které nemají své místo. S herci, co mají problém s výslovností. Celkově to byl velmi špatný krok do neznáma. Aneb amatéři točí filmy. Jsem opět smutná. ()
Jedním slovem fakt mazec. Bylo to ještě lepší než jsem čekala. Takových filmů je vážně málo, obzvlášť těch českých. Hudba se mi hodně líbila, i když tohle není zrovna můj styl. Herci mě taky hodně zaujali. Já to říkám pořád, nejlepší jsou prostě míň známý filmy s herci, které nikdo nezná. Mělo to vážně šťávu od začátku až do konce. Filmy ze života jsou nejlepší. Tady není nad čím váhat - jasných 80%. Určitě doporučuju. ()
"A co ty, že nesedíš doma u bedny ??" - "Nebavilo mě koukat na ty zhovadilý estrády.." ()
CITÁT - Tvá země se jmenuje Československá socialistická republika........... Filmový polodokument o problémech hudebních kapel za totality. Svým obsahem se řadí někam mezi Horkou kaši a Pražákům, těm je hej. První jmenovaný je tak trochu o metalu, druhý je o rocku a tento je o punku. CITÁT - To byl nějakej zkurvenej cholerik z kolbenky........... Tenkrát, stejně jako dnes, je jednoduché založit kapelu. Ale hraní na veřejnosti to už byl průser, když jste se vymykali daným standartům. A navíc se jménem kapely Emile Buisson, ikdyž řada lidí netuší kdo to je, nebo byl. CITÁT - Správnej punkáč žije v garáži nebo ve zkušebně. Ty splňuješ obojí............. PUNK' S NOT DEAD. Dobře víme, že až skončíme tlustý, plešatý a připosraný, budeme říkat, že to nejlepší je už dávno v prdeli. Koncert v kulturním středisku "Budoucnost" byl masakr. CITÁT - Co je to za manažera, když si nechá srát na hlavu? Zajímavý leč ohraný příběh kapel té doby. ()