Giulietta a duchovia

Giulietta(Giulieta Masina) vo filme Felliniho Federica,ktorý srší sviežimi farbami,bohatými kostýmami,výpravou s ktorou navštevujem atypické miesta,dynamickou kamerou,vkusnou hudbou,a hlavným problémom Giuliety,ktorej zahýba „vzorný manžel”,zisťuje,ktorá je za tým,objedná sa u súkromných detektívov,ktorí zistia v podstate viac,alebo navštevuje rôznych,zaujímavých ľudí,či príde k starej veštkyni,ale najviac ju „otravujú” duchovia,ktorých „prebudila zo spánku” a prichádzajú zmätky pletky,sen alebo halucinácia...Giulieta Masina je skutočná dáma,ktorá má správanie,pyšný som,obdivujem ju už len preto,že je manželkou pána Režiséra,kde ju obsadzuje do úloh,ktoré sa zapíšu do pamätí... (06.12.2014)

Ohromující vizuál, Massina ve své podstatě tajuplnější než všichni okolní duchové a její manžel, fantazie přetížená významy, která však spíše nutí nenechat se svazovat a lehce prožívat, postava se pak otevře spíše intuitivně a o to autentičtěji. Nejlepší je Giuliettin vnitřní svět neredukovat do slov, v tomto případě by to byla neskonalá škoda, protože tento film stojí na obrazech, barvách, jedinečnosti filmové řeči. Zmůžu se jen na konstatování, že mě osobně jsou přeci jen bližší dva předchozí Felliniho opusy se společenským přesahem a všelidskými dopady a co se týče postav, tato Giuiletta pro mě nedokázala překonat ani Gelsominu ani Cabirii, jakkoli seznámení s ní bylo hluboké. (16.03.2011)

není co psát, MIMIC to napsal všechno... (po druhém shlédnutí : Je to rozhodně lepší napoprvé - podruhé je už trochu zřejměji vidět, že Guiliettina "psychika" psaná Federiken a jeho stálými spoluscénárysty je spíše než ženskou psychikou jakousi "představou muže o psychice ženy" - ale i tak bych nechal těch pět hvězdiček...) (09.07.2005)

Typický Fellini, který soustřeďuje svoji pozornost na dekorace, kostýmy, bizarní postavy a obrovské množství symbolů na plátně, zatímco samotný děj je nepodstatný. Do historky ženy v domácnosti, která se vyrovnává s manželovou nevěrou, Fellini zasadil autobiografické prvky. Je to výrazně osobní film. Pro diváka je to pastva pro oči, byť vzhledem k množství snových scén a volnému tempu to určitě není film pro každého. Celkový dojem: 80 %. (17.05.2009)

Ono se sice tvrdí, že je to ženský protipól ke slavnějšímu "8 1/2", ale nemůžu si pomoct, ono je to prostě jen to samé babrání se v tom samém, akorát je to všechno v úchvatných barvách, které jsou skutečně dokonalé. Nedokázal jsem se ale do filmu dostat a jednoduše mě to nebavilo. Nějaké ty hodnoty se tomu ale prostě vzít nemůžou. (28.05.2015)