Amarcord

Praštěný Taliáni. Fakt, tohle je prototyp všeho Italského vměstnaný na pár okének 35mm filmu. Fellini, mnohými označovaný za boha, tady jasně dokazuje, že je to Ital a básník každým coulem. A tahle spagetti carmen (pro nelatiníky "báseň") nejvíc funguje, když je na scéně milion lidí a my si slepujeme jednotlivé obrázky do sebe. Ve chvíli, kdy se ale začně něco dít déle jak pět minut, je veškerá básnická atmosféra v luftu a já jsem se ukrutně nudil a sledoval hodiny až nezdravě často. Mít to o půl hodiny méně, navýšil bych hvězdy dvojnásobně, takhle ale musím (i s lehkým a vědomým poddimenzováním) zůstat na 50%. (25.05.2013)

Nádherná tragikomická mozaika příběhů různorodých postaviček jednoho přímořského městečka v Itálii. Vůbec zde není podstatné, kdo je ústřední postavou a co se bude dít. Čas plyne a divák je unášen filmem se stejnou lehkostí a hravostí, jakou představuje poletující chmýří, které symbolizuje změnu ročního období - příchod jara. Stejně bujaře jako jaro, vítají místní obyvatelé první sněhové vločky (až na vyjímky: "To už je čvrtejn den a ten bílej sajrajt furt padá."). Byl to můj první Felliniho film, co jsem měl možnost vidět, a těším se na další setkáná s PANEM režisérem. (01.04.2003)

Jediná větší výtka směřuje k Felliniho mechaničnosti, s kterou dobýval svět. Amarcord naštěstí není tak smutně prázdný, jako Sladký život, protože téma evidentně k režisérovi hovořilo. Stále je to film epizodický, plný karikatur a zkratek, ale je v tom tentokrát jakási italská vitalita, vzdálená Mastroianniho strnulému pisálkovi. Jenže pohon je pořád stejný: rodina, dospívání, církev, automatizované motivy podávané ve stejné formě, až se sám Fellini jako režisér ztrácí. Z jeho kariéry se stal hlavně ten velký font, co na plakátu oznamuje další břitkou fresku, soubor předvídatelných vlastností, které slouží jen k tomu, aby obohatily filmografii v hezčím a malebnějším kabátě. Proto se chodilo do kina "na Felliniho", chodilo se na skandál. Jak nuceně a trapně zde působí scéna s obézní trafikantkou, která možná odhaluje Felliniho zvrácený vkus, ale hlavně generuje další šeptandu o obscénním filmu bez zmínky, jak je zbytek poetický a skvělý. (30.06.2012)

Podľa môjho názoru absolútna špička Felliniho tvorby, je to jeho najlepší film. Felliniho návrat do fašistického Ríma, nespočetné množstvo figuriek vytvárajúcich úžasný celok musí osloviť azda každého. Pravdou je, že je to jeho najzrozumiteľnejší film. Jeho poetika, babie leto, humor, konkubíny či nadŕžaní chlapci... a scéna muža na strome ako žiada o ženu sú niečo najbáječnejšie, čo som v kinematografii zažil. Tento film je jednoducho úžasný ! (14.03.2007)

U mňa zatiaľ najlepší Fellini. Takto nejako som si ho vždy predstavoval. Množstvo vtipných postavičiek, divokosť, živelnosť a jemná erotika. Film mi trochu pripomenul Jakubiskovu Tisícročnú včelu. Nie náhodou ho prezývajú "Slovenský Fellini". Niektoré scény ma naozaj rozosmiali, niekedy sú to iba sekundové vtípky či hlášky, ale je ich tu naozaj požehnane, takže z filmu srší dobrá a uvoľnená nálada. Zopár hluchých miest sa tu nájde, ale nie je to nič hrozné. Nedávno videný, skvelý Bio ráj má s Amarcordom veľa spoločného. Hlavne tú divokú atmosféru mestečka. 80%. (23.01.2013)