Réžia:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Nino RotaHrajú:
Pupella Maggio, Armando Brancia, Magali Noël, Ciccio Ingrassia, Nando Orfei, Maria Antonietta Beluzzi, Nella Gambini, John Karlsen, Ted Rusoff (rozprávač) (viac)Obsahy(1)
Legendárny film režiséra Federica Felliniho s poetickou ľahkosťou mieša sny a predstavy s autobiografickými spomienkami na detstvo strávené za Mussolliniho éry v prímorskom Rimini. Vo voľnom toku asociácií a spomienok sa v jednotlivých epizódach Fellini vracia do čias svojho detstva a dospievania. Predstavuje celú galériu postáv, obývajúcich bizarný mikrosvet malého letoviska. Felliniho filmové alter ego Titto diváka zoznamuje so svojou svojráznou rodinou, zásadovým otcom, ktorý neznesie neposlušnosť a vládne pevnou rukou, starým otcom, večným bonvivánom, bláznivým strýcom Teom, spolužiakmi z gymnázia, robustnou trafikantkou, snom všetkých dospievajúcich chlapcov v meste, aj s veselou kaderníčkou Gradiscou. "A m´arcord" v ľudovom nárečí Felliniho rodného kraja znamená "spomínam si". Príbeh filmu prináša spomienky na svet, ktorý už neexistuje: na láskavý svet detstva, ale aj svet, ktorý priniesol veľa bolesti a strát. Amarcord bol ocenený Oscarom za najlepší zahraničný film a ďalšími prestížnymi cenami. (STV)
(viac)Recenzie (229)
Felliniho nostalgické spätné ohliadnutie sa na svoje detstvo a mladosť, plné humorných situácií a sympatických postavičiek. Z pohľadu dnešného diváka pôsobili možno dosť karikatúrne, ale verte mi... v tých časoch poberali plnú vážnosť. Najviac sa mi páčila prvá polovica, ktorá sa zameriava hlavne na také obyčajné chlapčenské výmysly, darebáctva a školu. Druhá polovica je už o trochu vážnejšia, je v nej menej humoru a komických osviežení. Aj keď na druhú stranu scénky so strýkom z ústavu stáli vážne za to. 75/100 ()
Už jsem si myslel, že Fellini opravdu nebude pro mě, ale tohle je film, který mi sednul a skutečně to není jen kvůli velkým ňadrům. Líbilo se mi tohle celkem lidské pojetí toho, jak je možné dospívat, navíc se scénami, které ani v současných filmech moc neuvidíte. Uvolněnost lidského života v kontrastu s dobou, která měla společnost přivést do smrtící křeče. ()
jde o moje druhé setkání s Felliniho filmem. Stále se snažím hledat pro mě zajímavá díla i ve starších tvorbách slavných režisérů. Tohle však taky nebude to pravé. Afektovaná italská mentalita a "machoidní" chování chlapů mi nějak nesednulo, i když film je dobře postaven a výrazově (kamera, hudba a výprava) je silný. Svoji poetiku to mělo a připodobnil bych to Hrabalovi - kdyby byl Ital, tak by jeho povídky byly nejspíš v tomto duchu. Prostě figurky italského maloměsta citlivě podané a s lidskostí. Stylově hodně nadprůměrné, ale výsledný dojem na mě jen snad trochu silnější 3hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Sociální kritika schovaná za autorovy vzpomínky na mládí vždycky dodá diváku nadhled a shovívavost nad zobrazovanou společností... Všichni hrdinové mají své chyby, většina obyvatel Felliniho rodné Rimini se většinu dne jen 'po italsku' povaluje na ulicích, hledají jen zábavu, partnery, sex, dobré jídlo a pití. Útržkovité paměti vyprávěné jakoby s nostalgickým úsměvem ve tváři režiséra však všem těmto postavám dodávají pocity a duši, mnohý divák se s nimi jednoduše ztotožní.. Přes všechen dobrovolný chaos jejich životů, pomalé jednání a sálodlouhé rozhovory o ničem, obdivuje celkovou pospolitost jejich života, komunitu, kde jsou všichni bez anonymity propojeni a nikdo se nezdá být stranou. V městečku, kde na jaře poletuje chmýří a v zimě padají vločky sněhu. Stejně, jako kolem nás poletují Felliniho vzpomínky. Jen mě mrzí, že zůstávají každá sama a pevnou sněhovou kouli se z nich vytvořit nepodařilo... ()
Fellini mě nikdy nelákal - toto bylol mé první opravdové setkání s tímto režisérem a dost velké zklamání. Film mě spíš nudil, i když obrázky z Felliniho dětství byly podány barvitě a autenticky, zaujalo mě jen pár z nich, ostatní byly takové omáčkovité, výplňovité - nakonec jsem byl rád, že film skončil - a ten konečný pocit, který jsem zřejmě měl cítit jsem právě kvůli tomu necítil. Amarcord mi připomíná novější italský film Bio ráj doplněný příběhy Homolkovic rodiny (kdyby byli Homolkovi italové). Připomněl mi i film Malena (ale ten byl taky nic moc). Tři hvězdičky dávám za některé pěkné scény (sníh, chmýří, veselá sexuální scéna s paní trafikantovou, páv) a za pěkně zahrané postavičky, jinak spíš průměr... 6/10 ()
Galéria (118)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (6)
- Režisér Federico Fellini popřel, že by byl film autobiografický, ale připustil, že v něm jsou podobnosti s jeho dětstvím. (džanik)
- Název filmu je fonetickým přepisem fráze „a m’arcord“ ("vzpomínám si") v romagnském nářečí, používaném v městečku Rimini, které je dějištěm filmu a také rodným městem Federica Felliniho. (gjjm)
- Pracovní název filmu byl Il borgo (Městečko). (ninon)
Reklama