Občanský průkaz
Identity Card
Réžia:
Ondřej TrojanScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Libor Kovář, Matouš Vrba, Jakub Šárka, Jan Vlček, Aňa Geislerová, Martin Myšička, Jan Vaši, Jenovéfa Boková, Marek Taclík, Adam Kubišta, Lilian Malkina (viac)Obsahy(1)
Petr (Libor Kovář), Aleš (Jakub Šárka), Popelka (Matouš Vrba) a Míťa (Jan Vlček) dospievajú v sedemdesiatych rokoch minulého storočia, v dobe, kedy vyjsť na ulicu bez občianskeho preukazu znamenalo koledovať si o problém a kedy bola povinná vojenská služba pre mnohých tým najväčším strašiakom. Každý po svojom, ale aj spoločne sa snažia nestratiť v totalitnom štáte zdravý rozum a zmysel pre humor, ale rovnako aj nedráždiť režim. Prežívajú spoločne mnoho chvíľ, niektoré sú úsmevné, s nádychom absurdnej grotesky, iné dramatické a niektoré fatálne. (TV Markíza)
(viac)Recenzie (1 550)
Druhá půlka snesitelnější než první. Celkově film nejvíce potápí odbytá práce s herci a koncept vykreslování normalizační společnosti jako skvadry buď naivisticky prozápadních spratků, konformistických idiotů nebo tragikomických figurek (a ničeho jiného). Formálně odnikud nikam, obsahově skoro bezcenné, ale dívat se na to dá docela slušně. Scény u hranic a na záchodě kvalitativně vybočují, škoda, že takových nebylo víc. ()
Svěží a vtipná záležitost, která je hezky věrná svému názvu a hyzdí ji snad jen zbytečně dlouhá stopáž. Příběh? Mánička nám vypráví, jak bylo kdysi těžké poslouchat Plastiky a koupit si džíny. Neposoudím, jak moc je její vyprávění zaujaté, nicméně ten revoltující tón je bezchybný a pauzy na básničky jakbysmet. Linka s Martinem Myšičkou je za jasných pět hvězdiček. ()
Jako obraz doby, která nelítostně rozdrtila každého s nevymytým mozkem, "Občanský průkaz" docela funguje. Ale ti (post)pubertální smradi mi lezli na nervy, jak už to u smradů v tomhle věku bývá, herecké výkony mě kdovíjak nenadchly, deklamování vypravěče bylo příšerné a česká undergroundová hudba, takový ten uvřeštěný soul s harmonikou, mi kroutila uši do ruliček. Kromě toho nevím, v jaké společnosti jsem to vyrůstala (ač o nějaké to desetiletí později), ale Husákovy děti z řad mých spolužáků se až na řídké výjimky nesháněly po cigaretách ani nechlastaly. Neměli jsme na takové číčoviny čas ani peníze a co se mě týká, ani pomyšlení. Já šetřila na skateboard, kolečkové brusle, magnetofon... Taky považuju za vhodné se zmínit, že nejsem příznivcem černobílého vnímání - vždyť i ta nejhorší doba měla svá pozitiva: například by mi vůbec nevadilo, kdyby zasrané technaře ještě před příjezdem do krásného údolí pod našimi Prdelovicemi čekal početný uvítací výbor s přilbami a pendreky... nebo aspoň s pochodněmi a vidlemi! 65% ()
Značně nevyrovnaný snímek, ve kterém mne zaujaly tři momenty: jak zničit člověka (což funguje i dnes), jak si podat fanoušky problémové kapely (návštěvnící posledního koncertu Parkánů v 80.letech by se v tom asi poznali) a hnus, který představovali PS VB. Jinak bych se docela hádal, že většina v té době mluvila jako dlaždiči. Naopak. Dnes se vulgarita nosí a ještě se vystavuje na odiv... ()
Bakalářský slepenec všech možných předlistopadových klišé, podtržený kostrbatým výkonem ústřední čtveřice (o roli tatínka se raději nezmiňovat, jen doufejme, že Myšička se v Ulici rolí cirkusáka snad časem "vyhraje"), i přes přepálenou stopáž plyne překvapivě rychle. Nic naplat, Jarchovský se pomalu ale jistě stává novodobým Dietlem. 45% Tá da ta dá dá, tá da ta dádadá ♪♫♪♪... ()
Předem musím poděkovat tomu nahoře, kterej mě vyslal na tento svět až na konci normalizace, takže si z tohoto období nic nepamatuju. Díky brácho! K filmu: Drsná ukázka režimu, který už je naštěstí pryč a nikdy se nevrátí. Je to taková tragikomedie, která určitě řekne víc našim rodičům. My můžeme být jen rádi, že jsme těchto 20 let okupace, buzerace a nesvobody neprožili. Děj je poměrně zajímavý, chvílemi vtipný, chvílemi zase velmi drsný a smutný. Film mohl být možná kratší a víc ucelenější, takhle mi to přišlo až extrémně postavené na všech možných sviňárnách, které se v této zemi děly. Co ještě nemůžu pochválit jsou herecké výkony a to především ústřední chlapecké čtyřky. Bída a to především Matouš Vrba! Ale jinak jsem si film užil, občas se i zasmál a hlavně si uvědomil, že to lidi v té době neměly vůbec jednoduché a museli žít naprosto jinak než nyní... 75% ()
Musím uznat, že film mne potěšil, po dlouhé době konečně slušná filmařina s myšlenkou a sdělností, má každému z nás co říci.. První půle vtipná, druhá tragikomická - dramatická, od lásky až po smrt v tíživé socialistické době. No fuj, říkám upřímně, nechtěl bych zažít, když já se narodil, dostával se celý "Blok" do naprosté revoluční vlny, která jej smetla i s tím starým hnusným prolezlým systémem strachu a zloby..! Hlavně, že se budoval Mír... :-() ()
Já jsem se bavil...a pokud jde o komedie a dramata odehrávající se v době totality, bývám hodně náročný a přísný sudí. Tentokrát však dávám velmi pěkné 4*, dokonce jsem přemýšlel i o plném hodnocení. Některým scénám jsem se opravdu zasmál pro jejich vtip, u jiných si říkal, že se toho zase tolik po revoluci nezměnilo, ale jako celek mě Občanský průkaz vskutku bavil i díky sympatickým hercům a dobrému soundtracku. Pro mě asi 100 krát výš než opěvované a nadhodnocené Pelíšky. Chybičky: 1. Když příjdou kluci za učitelkou s LP kapely Sweet jako dárkem, pouští si písničku Ballroom Blitz. Podle obalu desky se jedná o album Desolation Boulevard, na které ale tato písnička není. Objevila se až na následné desce Strung Up. 2. Když jede rodina na dovolenou a zastaví na odpočivadle, všimněte si, kolik je vody v kanystru. Moc jí tam už není. Když pak ale čistí boty od bláta, je skoro plný. ()
Vidíte jaké to bylo zlo a oni pořád ještě mají celkem markantní podíl na vládnutí v tomhle státu... Celkem hrůza ve vtipném obalu, tak jak to češi umí a už to několikrát předvedli. Asi to nedostane žádné velké ocenění, ale koukatelné to je a nemohu opomenout, že se to natáčelo nedaleko mého bydliště, takže k tomu mam malinko jiný vztah. 80% ()
Chvílemi mi to přišlo jako amaterský film, díky tomu, jak ti mladíci neuměli normálně mluvit. Jinak tu bylo pár dobrých momentů, u kterých jsem se zasmál. Ale je to jen takové proplouvání, co se v té době dělo. Já to nezažil, takže nějaká nostalgie u mě nehraje roli. Je to o něco lepší, než většina novodobých českých filmů. ()
Paráda, moc mě to bavilo. Vzpomněl jsem si na svůj první průkaz, který jsem si polil mlíkem a pak jsem od soudruhů v Bartolomějské dostal málem přes hubu, že rozvracím socialismus:-)) ()
70% Škoda některých herců (či spíš nehercu), bohužel jich je tam dost a dost přehráváji... ()
Velmi pěkně zpracovaný pohled rodících se mániček a hippíků na dobu těsně po okupaci v roce 68 a za doby normalizace. Ty dvě hoďky utekly jak nic. Hoši hráli co to dalo, občas to skříplo, ale velmi slušné !!! Ze tří momentů mi šel mráz po zádech, výslech učitelky školním výborem KSČ, scéna na hranicích a po idilické jízdě motoráčkem (ala Hairs) na Plastiky - masakr v nádražním podchodu. Brrr ještě že je to pryč. A to i díky tehdejším máničkám. ()
Priznávam, že domácej a českej kinematografii príliš neholdujem, no Občiansky preukaz je naozaj veľmi slušným dieťaťom filmovej scény našich "bratov" a zároveň zaujímavým obrazom doby. Možno by som dal aj viac, no ešte stále neviem týmto filmom tak úplne prísť na chuť. ()
tento snímek trpí přehršlí epizodních situací bez větší návaznosti a přestřelenou stopáží - bylo by snad bývalo lepší ho pojmout např. jako třídílný 45min seriál... nicméně u mě zavládla relativní spokojenost z humorné a příběhové stránky, ruku v ruce s rozpačitými dojmy z (ne)hereckých výkonů (všichni 4 z party poprvé v životě před kamerou)... vykreslení doby je sympaticky nadlehčené a do velké míry věrné, s hořkou omáčkou v pozadí. jo a tipuju plakát na českého lva. prostě celkově relativně óčeň charašo, мастер Trojan. 70% ()
Po dlouhé době výborná česká komedie, která stála za to navštívit kino a nelitovat vyhozených peněz. Škoda toho, že Jíří Macháček nedostal nějakou větší roli ve které by se určitě uplatnil, protože tím by mi nezbývalo nic jiného než 5* dát. I přesto však solidní dílo, které je o mladých klucích žijících v sedmdesátých letech. Ondřej Trojan má u mě velké plus jako režisér, protože dějovou linii, příběh a humor zvládl na výbornou .. 8/10 = 85% ()
Scénáristovi (báseň): Už je mi dávno známo, že s Jarchovským Petrem, neříkáme si: Kámo, a rozešli jsme se ve zlém. Tenhle film zdá se mi, není žádná věda, radši bych se mlátil houslemi, aspoň by nebyla taková nuda. Konec. Básnička o pětkách ze školy je ale super. A Kopta ty svoje lehce směšné komáří aparátčíky zvládá bravurně. Škoda jen, že ke konci spěje film do nudy. ()
Mínusem je určitě dlouhá stopáž, kvůli které Občance ke konci trochu dochází dech, nicméně jde o počin, na který jsem čekal téměř celý rok. Nejlepší stránkou filmu jsou režijní postupy. Ondřej Trojan používá flashbacky, kterými narušuje lineárnost vyprávění. Ve scénáři se občas nacházejí klišé (zlí esenbáci), která bohužel nejsou psána s nadhledem. Co naopak oceňuji, je přesný výběr herců ať už starší generace či úplných nováčků, kteří byli do jednoho vynikající. Ondřej Trojan sice netočí často (od roku 1991 zatím pouze tři filmy), ale když už s něčím přijde, tak je to událost stojící za zapamatování. A Občansk průkaz není výjimkou. ()
Nemám rád Ondřeje Trojana ani Petra Šabacha a doslova mi vadí A. Geislerová. Jestliže za této situace dávám Občanskému průkazu 4 hvězdy, tak to ode mne už něco znamená. Ten film je vesrkze povedený. Začíná sice jako trochu nevtipná komedie, ale pak se rozjíždí a předvádí poutavě a zajímavě, jak se v sedmdesátých letech žilo. Při veškeré nadsázce celkově vytváří věrný obraz tehdejších reálií a nálady. Podařilo se, co je vždycky těžké, ale vděčné: lehce o tragice doby. ()
Já, majitel modré knížky získané díky problémům s hlavou(sice jsem se nemusel u odvodu pochcat, ale i tak mě naháněli pět let) prostě nemůžu jinak. Hvězd pět a ani krok zpět. ()