Občiansky preukaz

46th KVIFF 2011 - CZECH FILMS 2010-2011 - České filmy 2010-2011 (Občanský průkaz / IDENTITY CARD / Občanský průkaz) (23.08.2011)

Pět let sem se tomu vyhejbal a dva roky mě žena překecávala nebo se spíš teda občas zmínila, že by to ráda se mnou viděla.Nakonec toho úplně tak nelituju.Ze začátku sem si sice vůbec nemohl zvyknout na ty projevy neherců v hlavní roli, nakonec se ale pro tenhle styl vyprávění hodili víc, než kdejaký studentík FAMU i když hlasové projevy byly teda mizerné a občas sem hlavním hrdinům nerozuměl ani hovno.Trojana musim pochválit za výtečnou výpravu a přesvědčivý vizuál, lokace, kostýmy a tak dále.Příběh už je bohužel trochu nedotažený.Začátek ve škole byl skvělej a já měl pocit, co všechno nám chce režisér o totalitě říct, bylo tam hafo výtečných postav (mladá a neskutečně sexy učitelka, zákeřný otec v podání opravdu nechutně slizkého Macháčka, ten malej práskač atd.) jenže postupem času všechny tyhle postavy zmizí z děje a přijde mi, že se jejich příběh nijak pořádně neuzavře a to co se děje potom hlavním hrdinům dál je pouze převážně dost přehnaně zaujatý mlácení věčně ožralejch mániček.Komouše nesnáším, narodil sem se jen pár měsíců před revolucí a všechno tohle znám z vyprávění matky a otce, dvou lidí jenž nesnáší komouše snad ještě víc než Antonín Maděra, ale na Trojanovi je vidět, že spíš než historickou pravdu nám chce servírovat svůj sugestivní pohled na věc a jak jsem někde četl v komentářích, ne každej komouš byl pomalu Hitler a ne každá mánička byla strašně moc ublížeňoučká dušička a tahle zaujatost mě neskutečně štvala a navíc hlavní hrdinové fakt celej film akorát brutálně chlastaj a fňukaj.Chtěl jsem původně dát 4*, protože mě film bavil a jak už sem zmínil byl profesionálně a detailně zpracovanej, jenže děj se začne rozpadat a výtečný Myšička to sám neutáhne.Dobrý taky je, že se Trojanovi povedla práce s mladejma hercema, což je v dnešní době obrovský problém a jediný, komu se povedlo něco podobnýho je asi Vorel a jeho Gympl.V celku solidní film, ale trochu jednostraný pohled na věc, Pelíšky jsou pořád jen jedny.65%. (10.11.2015)

Vynikající film! Kdo nezažil, nikdy nepochopí. Pokaždé se dojmu a pokaždé se u toho filmu trochu opiju. Na žal. Protože to se jinak přežít nedá.V tomto filmu: Martin Myšička- miluju, Aňa Geislerová- miluju, kluci- miluju. Kristýna Boková- MILUJU! (30.12.2017)

Film je příliš maloměšťácky pojat, neví, zda být poetickou komedií (do Kachyni fakt dost daleko, vtipnost je taková polopivní) nebo jakobydrsňáckým dramatem. Výchovné povídání, jak to bylo za Rakouska, působí dost účelově - a tím schazuje vše ostatní dolů ještě víc. (31.12.2017)

Ústřední motiv románu tvoří dobová policejní buzerace, úporná a škodolibá, kdy se občanka kontrolovala čistě ze sportu či msty, byť člověk vyběhl jen se psem k patníku – a také kronika marných válek s fízly všeho druhu, přinášejících jen malá, tajná, řídká, o to však hřejivější vítězství smíchu. Filmový děj orámovala pouť čtyř kamarádů mezi dvěma knížkami, titulní červenou, která je se vstupem mezi dospělé vystavila i zvůli lehce karikovaných slouhů režimu v uniformě, a vysněnou modrou, jež by je zbavila strašáku povinné vojenské služby. Jejich zážitky jsou scenáristicky rozkošatělé a neuspořádané, ale pocitově účinkují. Dokonce tak, že kdyby se filmy hodnotily jen za náladu, klidně by Občanský průkaz unesl osmdesát procent. Díky klíči, jenž pojí Šabachovo vidění s Trojanovou filmařinou: už žádné laskavé uhlazování, žádná sladkobolná selanka. V říši retra má Občanský průkaz blíže k vyhroceným Poutům nežli k typizované rodinné sáze Vyprávěj – a přitom je to velká legrace.Otevře ho výjev z hodiny tělocviku, nejprve jen ve zvuku, poté v obrazu, a stačí, aby krom čtveřice hrdinů rázem představil i ráz pokořující doby; ve zkratce, s nadhledem, bez příkras. Zato se skvělou hudbou a s přiléhavým slovníkem dvou světů, o něž tu jde především, totiž otců a synů.Zjednodušeně řečeno, partu tvoří rebel, básník, génius a vypravěč. Ovšem vytrvalý komentář posledního z nich je zbytečný: byť obsahuje literární parádičky, jen opakuje, co dávno vystihly filmové situace v čele s nabubřelým předáváním občanek, přesným v každém odstínu trapnosti včetně rudých karafiátů. Zde se zrodí nevinná klukovská recese, braná však jako útok a důvod k odvetě. Stavbu filmu drží pohromadě pouze sled historek a výjevů, ale až na pár výjimek funkčních. Pomáhá i obsazení v mnohdy nezvyklých rolích, třeba Jiřího Macháčka coby úchylného slizouna; bohužel nejen jeho postava zmizí ze scény bez pointy. Zato zůstávají Anna Geislerová, symbolizující nenápadnou sílu maminek, a skvělý Martin Myšička v roli ustrašeného tatínka, jímž syn pohrdá, než se před očima dětí změní v hrdinu – a pak znovu padne na kolena. (17.06.2020)

Ondřej Trojan navázal na nejlepší adaptace Šabachových příběhů od dvojice Jan Hřebejk a Petr Jarchovský - Šakalí léta a Pelíšky. U Pupenda a hlavně U mě dobrý jsem vnímal jakousi vyhořelost tvůrců. Občanský průkaz překvapil. Tvůrci mysleli i na detail (nápadité titulky). Vhodně zvolený vypravěč i způsob vyprávění (zařazení retrospekce). Veselé klukovské historky doplňují ty smutnější i smutné. Herecké výkony přesvědčivě ukazují na charaktery postav (proměna Ani Geislerové si nominaci na Českého lva zaslouží, "tesilák" Martin Myšička svou proměnu také zvládl výborně, výrazná je Kristýna Boková - Lišková v roli učitelky a výborní jsou i představitelé klukovské party). (25.12.2010)

Občanský průkaz mile zahřeje, zamrazí, a to nejen ty, kteří tuto dobu nezažili. Je to vyvážený příběh, kde nejde ani tak o děj, jako o popis doby. Výčet toho, co se mi líbilo, by přehlušil to málo, co by se dalo vytknout, takže dávám 5*, protože ty hlášky mi spraví náladu po jakémkoli těžkém dni, jedna za všechny- "Polib nám prdel, Daňku." (10.04.2011)

Žádný film mě ještě nehodil tak reallisticky zpátky do doby, kdy mi bylo plus mínus tolik, jako hrdinům filmu Občanský průkaz. Nádherný návrat do doby, kdy to sice ve srovnání s dneškem nestálo za nic, jelikož jsme neměli barevný televize, mikrovlnky, videa, mobily ani internety, ale zato dlouhý vlasy i sukně, batikovaný trička, poslouchali Slejdy, Svíty, Plastiky a Kryla a bylo nám skvěle, protože jsme byli mladí a nevěděli, co nás čeká. Takže zamačkávám slzu a děkuju všem tvůrcům. (09.05.2011)

Malý příjemný film se solidní dobovou atmosférou a (bohužel) evidentně špatně vybranými neherci v hlavních rolích. Herce pro dětské či pubertální role prostě nemáme. Tom Holý je světlá výjimka (a malý zázrak), když se čas od času ukáže někdo aspoň trochu slušný (Kotek), je flákán do každého druhého filmu, takže se publikum velmi rychle přesytí. "Výkony" naturščiků o to více kontrastují s představiteli dospělých, Geislerka poprvé hraje mámu... a jak! Macháček, kterého jinak příliš nemusím, svou malou roli sehrál excelentně. Ale nejvíc mě zaujala Kristýna Boková-Lišková, mít na základce takovou třídní, co bych za to dal... (03.06.2011)

Pár věcí mi přišlo přehnaných, ale jinak jsem velmi překvapený, jak tenhle film po všech směrech funguje. Dobře zvolení herci, kvalitní příběh, povedený Jarchovského scénář. Všechno do sebe prostě zapadalo, všechno mělo nějakou svoji vypovídací hodnotu. Díval jsem se na to s rodiči, takže jsem ke spoustě scén dostal hromadu průpovídek a dalších zajímavostí, jak to bylo, jak to tehdá fungovalo. Taťka taky býval takovej hipízák, co dělal samou neplechu a chodil na tajné diskotéky poslouchat Deep Purple. Nejvíc mě však překvapilo, co prohásila mamka: ´´Když na to tak koukám, tak si uvědomuju, že to nebyla dobrá doba. Moji rodiče nás od toho zlého co nejvíce izolovali. Přikazovali nám, co můžeme a nesmíme nikde říkat. My jako děti a mladiství jsme do té politiky ani tolik neviděli a díky tvrdé výchově jsme problémy v podstatě žádné neměli. To naši rodiči nebyli ve straně, komunisty neměli ani trochu rádi, krom toho děda odmítal dělat (pro všechny povinné) veřejně prospěšné obecní práce, takže chodil často na kobereček, že odmítá budovat socialistický stát. Je to zvláštní, dívat se na to takto s odstupem a dřív mi to ani tak nepřišlo, ale teď už bych ten socialismus za žádnou cenu nechtěla.´´ 90% (04.06.2011)

Trojan není špatný režisér a jeho filmy vždy držely laťku poměrně vysoko. Ani Občanský průkaz není výjimkou, ovšem právě zde také začíná nejedno "ale". Film především nenabízí žádný vysloveně nezapomenutelný herecký výkon, slušný průměr, nic víc. Větší problém je ovšem práce s předlohou. Duo Šabach-Jarchovský je známým "dvorním dodavatelem" Jana Hřebejka. Základním kamenem je zde humor a nadsázka, které jsme si v různých kvalitativních podobách užili u Hřebejka dosytosti. Trojan je ovšem o poznání civilnější a věrohodnější, což by nevadilo, kdyby nezpracovával notně nadsazenou látku. Výsledek není špatný, jakkoli především herectví mladých neherců nijak zvlášť nezáří, ale velmi snadno se může stát, že budou diváci považovat film za "nevěrohodný", "příliš přitažený za vlasy" a "nadsazený". Škoda. To vážně tak zoufale nemáme dobré scénáristy? ... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Marigold, Matty (06.02.2012)

Po přečtení knížky jsem ještě týž večer v euforii "legálně opatřoval" film a zklamání bylo obrovské. (09.03.2014)

Vedle Žen v pokušení je pro mě Občanský průkaz jedním z nejlepších českých filmů z roku 2010. Ve více jak dvouhodinové stopáži sledujeme osudy mnoha postav z dob komunistického režimu, ať už jsou hodně tragické, či méně tragické. I když se atmosféra filmu veze spíše na ponuré vlně, díky scénáři se dostávají na povrch humorné repliky, jež prosvětlují temné momenty hrdinů. Jedinou větší výtkou by byla výše zmíněná délka filmu, jež by snesla klidně dvacetiminutové zkrácení, ale to je věc názoru. Jinak musím říct, že se mi film opravdu líbil - zejména autentické ztvárnění tehdejší doby - (asi) z té horší stránky (jelikož jsem tuto dobu nezažil, tak nemohu soudit). (08.02.2013)

zatimco americky blockbastery letos stoji za houby (souboj titánů, princ z perzie), český filmy jsou jeden lepsší než druhej (kuky, pouta). Obcanskej prukaz je dokonala tragikomedie, nejdriv prijdou slavy smichu a v zapeti mrazeni v zadech a neni daleko k slzam. A skvely herec jaromir dulava dostal konecne ve filmu roli hodnou zapamatovani. Film neboduje zadnym moralnim poselstvim nebo hlobokou myslenkou ale atmosfera vysla na jednicku. I kdyz jsem v ty dobe nezil, dokazu si to dokonale predstavit. Dobre ji dokresluje vyborne zvolena hudba. Navic vtipy jsou vtipne, co vic chtit. (21.10.2010)

1974. Keď naši štyria chlapci dostávali občianky, normalizačný valec likvidoval všetky politické a iné rebélie, ľudia boli vyhadzovaní z práce za svoj názor a vo všetkých sa udomácňoval strach, beznádej a apatia. Drvivá väčšina obyvateľstva podľahla práve týmto pocitom a začínala ich brať ako neoddeliteľnú súčasť systému. Síce to pod pokrievkou vrelo, ale bublinky slabli a každý sa staral sám o seba, aby nevyčnieval z radu, aby bol neviditeľný. Nepochybne tí ľudia, ktorí boli priamo perzekuovaný štátom videli svet inak, ale nezdá sa mi, že by 15 - roční chlapci boli takými nepriateľmi zriadenia ako v tomto filme. A toto považujem za najväčší problém filmu. Príliš dospelácke názory a aktívny disidentský prístup chlapcov je jednoducho v rozpore so skutočnosťou. Pravdou je, že práve v prvej tretine filmu je príbeh najkompaktnejší a všetky scény s učiteľkou patria k najlepším ( pri scéne z komunistickej schôdze mi chodil mráz po chbrte ). Taktiež motív s idolom mládeže ( Latinák ) bol výborný a skvelo odpozorovaný zo života. Je len škoda, že múdry a zásadový bojovník Popelka nemal možnosť od skúseného scenáristu Jarchovského vybaviť si svoje zistenie zoči-voči práve v tejto scéne. To bolo v rozpore s jeho vyjadreniami postojmi, keď žiadal otca o prihovorenie sa za učiteľku. Nuž, zásadovosť bola zrejme vhodná len ak to scenárista chcel. Pribúdajúcimi minútami sa koncepcia filmu rozpadávala a začala byť príliš epizódková. Možno by tejto látke svedčil viacej seriál ako celovečerný film, lebo tu som mal pocit, že bol film krátky. Občiansky preukaz je dobrý film, ale len priemerne dobrý. Každý z mojich rovesníkov si v ňom nájde to svoje a nostalgicky si rozpomenie na vtedajší život. Mladším divákom ukáže ako ich rodičia žili a budú si pripadať ako v absurdistáne ( scéna z negramotným policajtom ). Podľa mňa je na škodu, že sa tvorcovia príliš sústredili na okázalé disidentstvo a rebéliu. To, čo fungovalo v rodinných kruhoch v Pelíškach, tu nemohlo. Možno nabudúce. (25.02.2011)

Ač ti mladí chlapci působí ze začátku dost nehereckým projevem, chtě nechtě si je po chvíli zamilujete. Výborná komedie na motivy knžky Petra Šabacha. Už jsem nevěřil že se ještě někdy opravdu zasměji u podobných námětů jako je tento. Komediálnost smíchaná s dramtickými prvky, zejména pánové Myšička, Kopta, Taclík, Dulava či Macháček mají výborné role. Tleskám (20.10.2010)

Do očí bijící titulky, snaha o detailní výpravu (a to až tak, že v obraze musí být všelijaké pičičmmundy, které snad nikdo tehdy ani nepoužíval nebo o nich nevěděl), a poukázat na všechny ty komunistické svi i ně... Nemám rád nevyvážené filmy. V tomhle období jsem žil. Ne všichni, které sral komunismus, byli ausgerechnet z toho titulu dobří lidé, a na druhé straně ne každej komunista byl debil nebo analfabet. Navíc filmově je to takové divné - začátek je spíše rozhlasová hra doplněná obrazy, chybí zde druhý plán, herecky taky žádná sláva, mozaikovité střípky á la Pelíšky tady nefungují. Vše je tak černobílé, až by to bylo směšné, kdyby to lidi tak nežrali. Ta proklamovaná komediálnost se omezuje na inťošský humor Dejvického divadla, který ne každému sedne, navíc tyhle máničky by brali jako nepřátele režimu v každém státě za jakéhokoliv režimu. (26.04.2011)

Téma normalizace a životních osudů rebelantských teenagerů ze sedmdesátých let a jejich rodičů znělo nadějně a Občanský průkaz většinu doby nezklame očekávání. Otravní fízlové a práskači, máničky, povinná vojna. vyhazov z práce, školy i bytu z politických důvodů... tohle všechno kazí současnost i budoucnost party mladých kluků. Z toho, co se jim a jejich blízkým děje, snadno mohlo vzniknou hořké sociální drama, ale tón vyprávění většinou zůstavá v komediálním stylu vzpomínání na dobu mladosti. Ne, není to nic nového nebo objevného. A stejně jako většina retro komedií z nedávné doby má Občanský průkaz problém vypovídat o čemkoliv jiném než slabosti českého publika pro nostalgii. Co filmu uškodilo úplně nejvíc, tak to je rezignování na jakýkoliv dějový oblouk a katarzi. (29.03.2016)

Srovnání s Pelíšky a Pupendem. To je asi první úkon, který každému projede hlavou. Bohužel, v mém srovnání to Občanský průkaz projel na celé čáře. Jako první, hned v úvodních minutách filmu, mě překvapily 2 hlavní problémy, které Trojanův Průkaz odsuzují na roveň delšího dílu nějakého televizního seriálu. Technické provedení je silně průměrné, v některých okamžicích dokonce podprůměrné. Kamera neustále podivně těká a střih absolutně nerespektuje tempo vyprávění (k tomu zřejmě napomáhá televizní styl záběrování, který nutí střihovou skladbu bez ustání odskakovat, přiskakovat, prostě děs běs). Druhým prolémem je dost hrozné herectví mladých herců. Ti navíc, aby toho nebylo málo, absolutně nezvládají postsynchrony, které nejenže zní naprosto ochotnicky, ale často vůbec nesedí na pusu. Jako problém jsem vnímal i samotnou strukturu děje, která působila neuceleně a dost nahodile. Pointa je ale podle mě nikoliv ve struktuře příběhu (Pelíšky i Pupendo jsou vyprávěny vlastně dost podobným způsobem), nýbrž v celkovém zpracování, které už prostě nemá ten pravý filmový feeling, jakým během 90. let a ještě na přelomu tisíciletí naše kinematografie disponovala. Podobný film, jaký tedy v té době skvěle šlapal a technicky a herecky se bez problémů rovnal evropskému filmu, je o desetiletí později naprostá fušeřina se špatnými herci, nezvládnutým technickým zpracováním a roztříštěným příběhem. Možná tohle srovnání dokonale ukazuje průser, do jakého se naše kinematografie za posledních 15 let zvládla dostat. 4/10 (02.11.2017)

Šel jsem do kina na doporučení a neměl absolutní tušení o čem tento film bude. Takže obrovské překvapení. Film celou dobu poletuje mezi oběma žánry. Chvíli naprostá komedie, chvíli zase těžké drama a jindy dobře vyvážený mix obojího. Vše je vypiplané do posledních komunistických detailů - od Felícií, R110, žigulíků až po nádobí v bytě paní učitelky či plastové pytlíky od mlíka. No a výsledek je takový, že dávám popve v životě 5 hvězdiček českému filmu. 90% - Zhlédnuto v kině - 50 Kč (11.12.2010)