Deň nezávislosti

Na sklonku roku 1996 se ke slovu opět přihlásil guru katastrofického žánru Roland Emmerich a udělal to takovým způsobem, že i samotné vlny tsunami brázdící Tichý oceán by se nejradši zvedly a vletěly by do nejbližšího kina. Den nezávislosti je na svojí dobu monstrózní, zábavný, napínavý a chytlavý projekt a nebýt Skály, nebál bych se ho označit za film roku 1996. V podstatě dal vzniknout subžánru katastrofických filmů s názvem ´emmerichovka´, protože zde poprvé sledujeme atributy, kterými se pak vyznačují režisérova další díla. Předně to jsou vizuální efekty, které působí rovnou bombasticky, ať už je to destrukce Empire State Building nebo vnitřek mateřské lodi emzáků. Vypadá to úžasně a když vezmu v potaz rozpočet, nejradši bych Rolanda otituloval slovem Bůh. Jeho filmy si budu vždycky vybavovat pro tu ohromnou velkolepost. Další bod tvoří hlášky, v českém dabingu skvělé, vtipné (hlavně Smith), zapamatovatelné včetně majestátního prezidentova proslovu. A pak je tu také hromada vlastenectví, které je přímo charakteristické pro Emmerichovu tvorbu. Když někdo spasí svět, tak to bude vždycky Američan, který působí jako poslušný občan a má rád své zaměstnání. V tomhle filmu jsem si uvědomoval určité režisérovy ´mouchy´, jako třeba plytký scénář, občas hloupý dialog či mnohokrát proklamovaný amerikanismus, ale kdykoliv se na Den podívám, všechno přebije ta monumentálnost, velkolepost a efektnost epických rozměrů. 75 miliónů dolarů(rozpočet)/816 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/363 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (18.07.2006)

"Soudruzi, v naší zemi přistáli oškliví diverzanti z kosmu za účelem vysazování mandelinky barmborové do našich žírných lánů. Soudruzi, my si ale Státy rozvracet nedáme! Navíc máme ten vítězný červenec, tak hrr na ně" Kapitalistický realismus v plné síle, stejně dementní, jako bolševické agitky, stejně okázale patetické. A navíc – ty figurky. Bodrý "nigga", hrdinný prezident-pilot, ožrala se srdcem donského kozáka... jezusmarjá, pardón... neohroženého kovboje... Prostě brilantní výroba smradlavé kuličky z ubohého prdu. Film o ničem s pěknými efekty. Lesk a bída Hollywoodu v plné parádě. Nebylo to vyrobené na zakázku Bílého domu??? Edit 2011: chtě nechtě musím přiznat, že (podobně jako mnohé bolševické agitky) mě tenhle film baví a naplňuje zvláštní rozkoší z absolutní magorie. Takže mu s odstupem času uděluji o hvězdičku navíc, ve srovnání se šmírou jménem Světová invaze je to přímo královská zábava a stejné hodnocení si nezaslouží... (25.01.2004)

Asi nejlepsi film Rolanda Emmericha a jeden z nejlepsich filmu v katastrofickym zanru. I kdyz tu je spousta "osudovejch" projevu, prevazne od prezidenta, ktery misty pusobi az smesne, dokaze si film drzet urcitej nadhled a bavit i pri svy mozna trochu zbytecne dlouhy stopazi prakticky po celou dobu. Triky jsou na hodne dobry urovni, herci se snazi, Bill Pullman je sympatak a Will Smith obcas da nejakou tu cool hlasku. Nejlepsi je, samozrejme, kdyz se utoci na mimozemstany, cehoz je nejvic v posledni pul hodine, ale i sceny, kdy se jen keca, jsou vcelku zabavny, diky slusny hudbe a ne uplne stupidnim dialogum. Ale samozrejme se od filmu nedaj cekat nejaky velky moudra, jedna se proste o skvele zvladnutej popkorn, kde jsou americani opet ti nejlepsi. Ale je to fuk, kdyz je to tak skvela zabava. (21.12.2006)

Emmerich tam k naší škodě chtěl mít naprosto vše. Jako by chtěl vměstnat zaoceánský parník do krabičky od zápalek, nicméně ve škatulce jeho nenáročných katastrofických taškařic za hodně peněz lze ID zařadit k tomu menšímu zlu. Přesto, na kolena padám a snažně prosím: Obyvatelé vzdálených galaxií, přileťte a vezměte si ho! (30.09.2008)

"Kradu, kradeš, krademe." Aneb Emmerich s Devlinem se sešli, naházeli do společného kotle své mozkové výplody, řádně zamíchali a vznikl z toho nepoživatelný blivajz. Vypnul jsem mozek a chtěl jsem se jenom bavit, jenže tady by nepomohla ani mozková lobotomie. Mohutná lavina klišé a stupidity mně smetla tak, že podruhý už bych si to nechtěl zopakovat. (11.05.2003)