Deň nezávislosti

Emmerich tam k naší škodě chtěl mít naprosto vše. Jako by chtěl vměstnat zaoceánský parník do krabičky od zápalek, nicméně ve škatulce jeho nenáročných katastrofických taškařic za hodně peněz lze ID zařadit k tomu menšímu zlu. Přesto, na kolena padám a snažně prosím: Obyvatelé vzdálených galaxií, přileťte a vezměte si ho! (30.09.2008)

6 / 10 Hodiť tento filmu do odpadu by bolo príliš jednoduché a hlavne neprofesionálne, takže sa pripravte na moju vyčerpávajúcu etudu s názvom "Patriotizmus v priebehu vekov", pohodlne sa usaďte do kresla, zavrite oči a nechajte si predčítať : "Kde bolo tam bolo, za siedmimi horami a siedmimi dolami, bola raz jedna Amerika. Kedysi dávno ju založili kolonisti z Európy, ktorí tam prišli hľadať bohatstvo, náboženskú slobodu a plodinu, ktorá sa mala čoskoro stať základom rýchleho občerstvenia. Prvé roky neboli vôbec jednoduché - bola im zima, nemali čo jesť a do cesty sa im neustále plietli podivné červené tvory napádajúce ich rečami typu "Me Vinettou, me lovez you so much!", alebo "Me have food, me give you one!" - po takomto očividnom prejave agresie ich preto žiadny normálny človek nemôže súdiť za to, že všetkých príslušníkov tejto rasy pracne, jedného po druhom vystrieľali. Poriadok musí byť! Samozrejme, že to nebolo zo dňa na deň, ale trvalo to dlhé roky - za ten čas sa kedysi panenská príroda zmenila na nepoznanie : lesy spravili miesto pre prvé osady, prvé osady pre prvé mestečká, prvé mestečká pre prvé mestá a tie zas pre prvé veľkomestá; krištáľovo čisté rieky sa postupne zmenili na zmes zlatokopného odpadu, krvi a ohnivej whiskey a vzduch sa naplnil pušným prachom a telesným pachom. Po dobre odvedenej práci, tj. po pochovaní posledného červeného brata, sa ich zmocnili nepríjemné výčitky svedomia, no zároveň aj pocit hrdosti - hrdosti na všetko, čo vlastnými rukami dokázali. No a odvtedy ju manifestujú na každom kroku : americké vlajky, červeno-modro-biele tričká a čiapky, oslavné ódy, ohňostroje, sošky, plagáty, odznaky a filmy. A tu začína náš príbeh..." Už je vám to jasné? (04.01.2006)

"Každej rozumnej člověk z Washingtonu utíká, jen my dva pitomci tam musíme jet." V Den nezávislosti pravidelně vypnu mozek, pohodlně zalehnu a pětihvězdičkově se bavím u této americké národní hovadiny. Ve skutečném světě si sice nejsem příliš jist, komu bych ve válce Američanů s Mimozemšťany fandil, ale tady je to snadné. Hrdinů je plná obrazovka, jejich velké činy se mísí s povedenými hláškami a té hromadě amerického patosu se člověk s nadhledem taky může vysmát do sytosti. Tak už sundejte z nebe ty chcípáky, ať můžete začít šířit silou tu svou úžasnou demokracii v Afgánistánu, Iráku, Libyi či Sýrii a zásobit tak Evropu podivnými mimozemšťany pozemského typu. (09.10.2015)

Nečekaně trapné! Prezident zachraňuje svět? Americký prezident, samozřejmě! Nízké hodnocení jsem dal až s odstupem času, když jsem to viděl v mladším věku (poprvé), tak jsem to bral jako vynikající sci-fi, dnes si uvědomuju, jak ubohé to bylo. Vyšší hodnocení nezajistí ani Will Smith či Jeff Golblum. (31.12.2006)

Emmerichov "Deň nezávislosti" je priam ukážkovým príkladom komerčného, mainstreamového, popkornového, hollywoodskeho kinofilmu. Bohatá produkcia, štedrý rozpočet. Kvalitní herci, profesionálny štáb, skvelá kamera, triky a efekty na vysokej úrovni. Napínavý sci-fi scenár, v ktorom sa nájde miesto aj pre humor. Nezabudlo sa samozrejme ani na americký patriotizmus. V tomto prípade dokonaca sám šéf Bieleho domu nasadne do stíhačky a ide bojovať proti invázii agresívnych mimozemšťanov. Zábavný, nablískaný nezmysel, na ktorý sa výborne pozerá. Najlepšie s veľkou fľašou Coca Coly a dobre vypraženým popkornom. *** (09.01.2012)