Deň nezávislosti

"Každej rozumnej člověk z Washingtonu utíká, jen my dva pitomci tam musíme jet." V Den nezávislosti pravidelně vypnu mozek, pohodlně zalehnu a pětihvězdičkově se bavím u této americké národní hovadiny. Ve skutečném světě si sice nejsem příliš jist, komu bych ve válce Američanů s Mimozemšťany fandil, ale tady je to snadné. Hrdinů je plná obrazovka, jejich velké činy se mísí s povedenými hláškami a té hromadě amerického patosu se člověk s nadhledem taky může vysmát do sytosti. Tak už sundejte z nebe ty chcípáky, ať můžete začít šířit silou tu svou úžasnou demokracii v Afgánistánu, Iráku, Libyi či Sýrii a zásobit tak Evropu podivnými mimozemšťany pozemského typu. (09.10.2015)

Prvý záber - pohľad na americkú vlajku. A hneď je jasné, že vyobrazenie amerikanizmu bude vo filme jasnou záležitosťou. Sú však filmy typu ako je tento, v ktorých mi to až tak neprekáža. Svoju zásluhu na tom majú hlavne efekty, zvuk, čo sa dozrkadlilo aj pri udeľovaní sošieka tiež Will, ktorý presvedčil, že sa hodí viac do kasových trhákov a je pomerne veľkým lákadlom, než do sitcomových vôd. Celá rada filmových, dojemných, lúčiacich klišé sa zarýva pod kožu, no nie až tak silno. Všetky ostatné elementy totiž fungujú naplno. 80%. (06.10.2007)

"Kradu, kradeš, krademe." Aneb Emmerich s Devlinem se sešli, naházeli do společného kotle své mozkové výplody, řádně zamíchali a vznikl z toho nepoživatelný blivajz. Vypnul jsem mozek a chtěl jsem se jenom bavit, jenže tady by nepomohla ani mozková lobotomie. Mohutná lavina klišé a stupidity mně smetla tak, že podruhý už bych si to nechtěl zopakovat. (11.05.2003)

Emmerich tam k naší škodě chtěl mít naprosto vše. Jako by chtěl vměstnat zaoceánský parník do krabičky od zápalek, nicméně ve škatulce jeho nenáročných katastrofických taškařic za hodně peněz lze ID zařadit k tomu menšímu zlu. Přesto, na kolena padám a snažně prosím: Obyvatelé vzdálených galaxií, přileťte a vezměte si ho! (30.09.2008)

Deň nezávislosti bol totálne ukážkový letný megahit s rozpočtom, ktorý nebol gigantický (ani v polovici 90. rokov), ale vizuálne film vyzerá ako keby stál o 150 miliónov viac. Udalosť sezóny, ktorý každý musel vidieť v kine. K nám na Slovensko sa Emmerichov supertrhák dostal síce až na jeseň 1996, ale hlavne, že sme si ho mohli užiť v kine, pre čo bol stvorený.  O monumentálnom sci-fi (od týpka, ktorý nakrútil Univerzálneho vojaka a čudnú Hviezdnu bránu) sa hovorilo všade: v škole, v robote, na pumpách, v domácnostiach. Apokalypsa celosvetového rozmeru, slizkí mimozemšťania s chápadlami, agresívne vesmírne gigalode, patetické preslovy amerických prezidentov, bláznivý doktor Okun (Brent Spiner alias Data zo Star Trekov), k tomu výborné herecké trio pozostávajúce z dobrých, ale neslávnych (alebo aspoň v tej dobe) hercov (najväčšou hviezdou bol zrejme Jeff Goldblum vďaka len tri roky starému hitu Jurský park), nevídané efekty a samozrejme šťastný koniec. Povedal by som, že Emmerich mimoriadne šikovne využil vtedajší televízny fenomén Akty X a naplno ho podojil, takže sa dozvieme, že americká vláda o existencii UFO vie celé desaťročia, prebieha utajený výskum atď. Dvojka, ktorá prišla 20 (dvadsať!) rokov po jednotke už bola nuda. Kino Považan NMnV 1996 (01.11.2004)