Oni 2: Nočná korisť

Dlouhých deset let si diváci museli počkat na volné pokračování „Home invasion“ známým pod českým názvem Oni. Otázkou však zůstává, zda to bylo skutečně zapotřebí. Dvojka totiž rozdělila diváky na dva tábory. Ti jedni ji považují za zcela zbytečnou záležitost, která postrádá v mnoha okamžicích reálnost, postavy jim byly nesympatické a především se vytratila ponurá atmosféra postupného psycho teroru a místo dalšího Home invasion tu máme jakousi jeho směsici s dalším hororovým subžánrem slasherem. No a těm druhým to samozřejmě zas až tolik nevadilo, ba co víc se jim líbila větší míra brutality a násilí. Osobně zůstávám někde uprostřed, protože i já jsem přivítal více násilí, obětí a krve, jenže právě na úkor samotné atmosféry. Přece jenom mi neustálé běhání po kempu z místa na místo lezlo dost na nervy, stejně jako neuvěřitelné teleportace hlavních záporáků a místy až nesmyslné chování většiny postav, které se v některých okamžicích chovaly naprosto nereálně. I z toho důvodu mi více vyhovoval příběh prvního dílu, který ovšem na rozdíl od mnohých rovněž nepovažuji za bůhvíjak skvělou podívanou. Znám dost lepších filmů na podobné téma, které mi nabídli mnohem lepší a záživnější podívanou než tyto dva filmy dohromady. Nicméně si nemyslím, že by dvojka byla nějaká výrazná katastrofa. Prostě jde jen o další tuctovou záležitost s několika světlými okamžiky, nějakou tou brutalitou a množstvím uhozených situací. To je však neduh každého druhého filmu, ale alespoň jsem se u toho nenudil. Hlavně i díky přijatelné délce. 50% (28.10.2020)

Podle skutečné události - jsem měl za to, že tahle provařená fráze je už v hororech out. Kim Wilde, Bonnie Tyler.... sakra, kde vzali v osmdesátkách mobily? Aha, retro. Neuvěřitelně hloupý film, kde se postavy chovají nelogicky - bych chtěl vidět, jak všichni nechají mobil v chatce, jak všichni pobíhají po hlavních cestách a řvou jako na lesy a především Kinsey je tak uječená, že to nemá obdoby. A konec? No tak tam se komedie přehoupla ve sci-fi. Leda by mně uniklo, že maskovaný zabiják je Jason Voorhees, pak tedy snad ano. Nulové gore jeden podříznutý krček nespasí. Atmosféra nikde, o postavy není proč se bát. A pokud si alespoň trochu znalý divák tipne, kdo zařve jako první a kdo poslední, určitě se nesplete. Jak tohle mohlo jít do kin....Hvězdičku dávám za Kim Wilde, nostalgie je mrcha a Kids in America byl hit. (02.07.2018)

jednička se mi před deseti lety dost líbila (ačkoliv jsem í viděl jen jednou).Nebyla ničím převratným,ale v té době měla fajn atmosféru ze které slušně těžila.Dvojka bohužel nenavazuje vůbec v ničem a je jen zbytečnou a bezduchou vyvražďovačkou bez nápadu,atmosféry a napětí.Postavy se chovají nelogicky a ani jedna z nich není natolik sympatická,aby si divák vytvořil vztah a fandil.Dvě celkem podařené scény tenhle provar nezachrání...40% (25.05.2018)

Když si vezmeme v potaz, jaký horory letos šly do kin, tak tohle byl konečně můj šálek kávy. Přesně ten typ psychickýho a vlastně i fyzickýho teroru, kterej já můžu. Rodinka byla v pohodě obsazená, masky jednoduchý, ale přesto výborný. Mělo to atmosféru, byl jsem skoro celej film v napětí, protože člověk nemůže vědět, kde se kdo objeví. Vůbec s ničím se to nemazlí, postavy se chovaj relativně inteligentně v momentech, kdy je to třeba. Já pro to mam jenom samý superlativy. Vlastně mi ani nevadilo, že to celý bylo bezdůvodný. Dost se divím, že to po prvním víkendu vidělo tak málo lidí. (20.03.2018)

Poprvé jsem byl na hororu v kině. Bohužel jsem si vybral jeden ze zástupu levných a ničím nevyčnívajících polohororů z produkce Jasona Blooma, který má teď prsty snad ve všem. Výsledek odpovídá předpokladům, ačkoliv jsem po velmi slibném začátku doufal v podobné stylové řádění, po úvodu, který tak nějak nastiňuje (asi) premisu stařičkého prvního dílu ale už vše zajede do starých a bezpečných kolejí, sledujeme rodinku s více či méně vyrovnanými vztahy, která putuje na odlehlé místo a zde si na ně počíhá parta divnolidí s maskou nebo pytlem na hlavě a zbraní v ruce, kteří mají velmi opodstatněný důvod (haha), proč tohle všechno dělají. Jakmile se film konečně promění ve slasher a začnou se dít všechny ty věci, které běžný divák u podobných slasherových hororů hledá a očekává a začne při tom znít poměrně stylová popová hudba, napětí a pocit nějakého zadostiučinění stoupá vzhůru, první půlka filmu je však (dle očekávání) pouze výplňková vata, která tu je jen proto, abychom naštvaní nevycházeli z kina po půl hodině. A na rozdíl od jiných filmů ta vata není zrovna cukrová. (25.03.2018)