Jerichow

Škoda, že to ke konci púsobí trochu jako formální cvičení a "hra se žánrem". I když jde o celou dobu o zajímavé rozkrývaní nečitelných postav, dobrou napjatou "thrillerovou" atmosféru a zároveň její popíraní všedností/obyčejností dramatických situací /tak jak to berlínská škola umí/. Občas krásné momenty, až trochu symbolické - objětí na budoucím místě činu. Precizní minimalizmus s návratem motivú, rekvizit, nepríliš okatě. I melodrama je téměr, až na konec, únosná. Jenže co z toho, když bych chtěla vidět ten Petzoldúv Přesah ještě pár minut po "dokonání" filmu... "Nemůžeš milovat bez peněz" přeci skvěle pojmenovává téma filmu, problémy postav a zdroj konflitku! (25.08.2016)

Tak kdo vyhrál tu bitvu u Jerichowa, kdo způsobil zhroucení zdí a překročení dosud fungujících mezí? Samozřejmě žena (tajemná žena, prostitutka). Dle Knihy soudců: "Jozue, syn Nunův, pak ze Šitimu tajně vyslal dva muže na výzvědy... Ta žena ale oba muže odvedla a ukryla. Proto odpověděla: Ano, ti muži ke mně přišli, ale nevím odkud". Laura je nezná (nechce znát), protože od jednoho může mít jen peníze a od druhého jen lásku, ale nikoli oboje současně a u jednoho, jak by chtěla, neboť to považuje za jedině možné. Prvním "zvědem" je Ali Özkan. Jako každý boháč, pozezřívavý a defétistický, "žije v zemi, která ho nechce, s ženou, kterou si koupil" (citace z filmu), tj. ani žena ho nechce. Zprvu nechce ani druhého zvěda, Thomase, urostlého milovníka; nakonec mu však podlehne a hned se mohou kout pikle... A jak skončila bitva u Jerichowa? Dle Knihy Jozue: " Vše, co bylo ve městě, pak vyhladili jako proklaté: muže i ženy, mladé i staré, skot, ovce i osly." Ve skutečnosti však Jerichow dobyt nebyl nikdy. Pozn. 1: Téma milostného trojúhelníku (manželé + další muž, nebo další žena) je odvěké, proto odvolávat se na Jamese M. Caina a jeho román "Pošťák vždycky zvoní dvakrát", 1934, jako na zdroj, je veskrze nerelevantní. Aneb, jak říkali staří Indové: "vem si, co tu je, a ukaž, co s tím dokážeš udělat" (parafráze). Pozn. 2: Svého času (v několika letech) jsem prošel celé pobřeží tehdejšího NDR. Jerichow leží mezi Lipskem a Wismarem, tedy ca. 200 km (po silnici) od moře. (02.10.2017)

Pošťák zvoní vždy dvakrát v nemeckej verzii s tureckou participáciou až niekde na poľských hraniciach a v modernom šate. Ale je to tak nemecky chladné, chýba tomu tá vášeň, ktorú priniesla napr. v americkej verzii z 1981 Jessica Lange. A chýbala tomu aj kriminálnejšia vložka, ostalo to len na vzťahovej rovine a v podstate film končí tam, kde originálny pošťák sa len rozbieha. Hoci motoristický záver ma fakt dostal. (30.12.2020)

Možná až příliš jednoduchý melodramatický příběh s nyní v německu populárním tureckým nádechem. Já táhnut skvělým Fürmannem, jenž zde hraje svůj oblíbený charakter "raněného lva." Petzold pracuje s barvami i herci velmi dobře, vypráví pomalu a citlivě, občas jsou některé scény až moc ukecané a spousta děje se jen odříká místo, aby se něco doopravdy dělo. Ale atmosféra tu je, co hrát také a hezky se na to kouká. Evropský nadstandard po řemeslné stránce a standard po stránce příběhu. Thomas se vrací domů, aby dal svůj život dohromady a přitom pozná pár jenž dělá pravý opak... 80% (28.08.2011)

Klasická story, ktorá je ale celkom dobre prevedená. Celý film je pojatý dosť minimalisticky, aj keď sa tak vôbec komplexne nejaví. Na mušku si bere len základnú osu príbehu, celkovo sa na ňu spolieha a zbytok akosi zaostáva. Za normálných okolností nedôležité, ale snímok vyznieva tak akosi prázdno/neúplne. Avšak po zhliadnutí, ktoré pôsobilo miestami monotématicky sa celkový efekt dostaví a film tak naplno vyznie. (11.10.2009)