Fišpánská jablíčka

Ten, kdo vytvářel paruky k téhle pohádce snad hulil podrážky od bot, jinak si to neumím vysvětlit. Paruky dospělých princů a Markétky byly příšerné - to by byl eufemismus století, když by paruky neměli princové i coby miminka, to už byla variace na neskutečno. Zlatovláska, kterou poznáte tak, že má vlasy z ryzího zlata. Vlasy do pasu. Pojďme počítat, při váze zlata, kdy Zlatovlásce upadla hlava, tohle by lidský krk nezvládl. Příběh je ale výborný, vtipný, dobré jsou i dialogy a hlášky jednotlivých postav. Ani vážné a důstojné královské páry nejsou dvojka sucharů. Jenom ta zápletka u Zlatovlásky (ne ta část s obrem, ale tam musím vytknout nesoulad písničky s dalším dějem) byla vzatá trochu moc zběsilým tempem. Písničky byly výborné, až na tu poslední, která byla v kontrastu k ostatním songům pohádky naprosto příšerná. Hodně štěstí, hodně lásky - auvaj auvajs, jste mimo tón všichni a ani dva stejně. (08.01.2012)

Po úvodním šoku z práce maskérny u princů jsem se zakoukal do milého a celkem zábavného děje, přestože se vlastně nic moc nedělo. Do krátké stopáže bylo ale nahustěno tolik různých scén, dokonce na dvou frontách, že mi pohádka hezky ubíhala. Navzdory hodnocení jsem byl příjemně překvapen i díky zajímavému obsazení. Nejlepší byl ovšem Bjelacův obr. (28.09.2022)

Napravení princezny v podání Šoposké docela ušlo, a Abrhám se Šafránkovou si to evidentně užívají, ale jinak mi celá ta parodie přišla nedotažená. Jak na spícím zámku, kde chudák Radek Holub je nucen předvádět nejtrapnější hereckou kreaci ve své kariéře (i když se toho zhostil se ctí, jeho věta: No, moc ses nesnažil, ta je pronesena se skvělou dikcí), tak u obra, kde to šlo možná trochu vzít drsněji nebo vtipněji - jinak samotný letargický obr je opět skvěle herecky ztvárněn. Trochu jsem nepobral ta jablíčka (ono to totiž posléze navádí k určité myšlence na incest, když tu máme zrzavého prince i zrzavou kuchařinku, jen blonďák princ si musí zlatovlasý protějšek teprve najít), a celá situace se Zedníčkem a Hrzánovou mi přijde, že scenáristce došly nápady, jak dál tuhle historku rozvíjet, tak tam prdne nějaké deux ex machina, dvě postavy, které kdoví odkud se vzaly. A ty písničky, oj!, ty tahaly za uši! Méně je někdy více. (12.05.2017)

Vcelku neškodná, takže vlastně úplně zbytečná pohádka, která má mizerný scénář a navíc je i blbě zrežírovaná. Nepřirozený vzhled většiny postav, kterým někdo plácnul na hlavu divné paruky, byly asi to jediné, čím jste se mohli pobavit. Postava, která působila aspoň vcelku normálně, byla pouze Zlatosrstá princezna. Pokud máte v hlavě světýlko, které vám rozbliká asociace D. Klein - Básníci, klidně ho ignorujte. Buď za něj tenkrát Básníky natočil někdo jiný, nebo se chvíli poté, Klein silně praštil do hlavy. Ta nekvalita podle mě padá na jeho vrub a když se podíváte na jeho tvorbu za posledních 20 let, tak to ani nepřekvapí. (03.05.2015)

Pohádka s nadstandardním obsazením je vcelku zajímavá, ale průměrná zároveň. Tak předně jsem ještě neviděl pohádku, kde by chlap líbal chlapa. Tvůrci se vzhledem k roku natočení snažili o vtipnou lehce parodickou verzi. Obr se chce princezny zbavit, protože ji má tak akorát a druhý zase líbá všechny v sále, aby konečně probudil všechny okolo. K tomu hudba Jaroslava Uhlíře. A měla by to být pohádka na maximum hvězd. Jenže slibný začátek nemá už tak slibné pokračování a hudba není zase tak povedená. Přesto je to pohádka místy úsměvná. A tři hvězdy si zaslouží už jen proto, že má tříletá dcera - dosud sledující hlavně kreslené pohádky, se na to vydržela do půlky dívat. (01.05.2020)