Habermannův mlýn

Habermannov mlyn vo forme žánru vojnovej filmovej drámy, dokonale pracuje v kamerovej i hudobnej rovine. K záveru film zrazu zakvitne nečakanou gradáciou. Ovzduším poletujú letáky, o životy prichádza kopa ľudí. Stupňovaná nenávisť sa dá krájať, rok 1945 vyklopí svedectvo o protinemeckom fanatizme, voľne nadväzujúcom na predchádzajúci antisemitizmus. Silná, emotívna snímka, ktorej nechýba napätie. Jednoznačne tento film patrí k tomu najlepšiemu, čo bolo u nás v posledných rokoch natočené. To že každý Nemec nemusel byť za vojny ten zlý a že nie všetci Česi boli iba obete je tématika, o ktorej sa u nás stále ešte hovorí skôr okrajovo. Juraj Herz zvládol jej spracovanie ozaj bravúrne. Ale nieje to len jeho umenie, ktoré pre mňa robí z Habermannovho mlyna nezabudnuteľný zážitok. (08.03.2019)

Spalovač mrtvol Juraj Herz víc jak 50 let po válce resuscituje dávno mrtvý příběh, aby jej barvitě naservíroval současné generaci, která už nemá moc jasné představy o tom, jak to kdysi v pohraničí vypadalo a probíhalo. Mezi českými a slovenskými herci vsadil na prověřené koně typu Roden, Hrušínský, Hryc, Holub, Kronerová atd., část hlavních rolí pak svěřil zahraničním aktérům. Zjednodušeně se dá říct, že z Herzova pohledu šlo jak obsazením, tak dějově o sázku na jistotu - válečné příběhy civilistů dodnes mohou vyvolávat kontroverze a tím lákat diváka, pro nějž to může - ale nemusí - být i tak trochu cesta do hlubin sudeťákovy duše. Nemluvě o tom, že někdo (znalý historie vlastního rodu) může v příběhu poznat svého příbuzného - a podle charakterizace postavy se k němu buď nadšeně hlásit, nebo (což je možná častější případ?) jej definitivně zatratit. Velice pozoruhodný part sehrál ve filmu Jan Hrušínský, jenž do role sedl jako "prdel na hrnec" a předvedl "ideální" prototyp Čecha, jenž vyjde absolutně s každým a přežije úplně každý režim (a dost možná i atomový výbuch, jako jediný kromě krys). V globálu shrnuto jde o zajímavou podívanou s hezkým hudebním podkresem, režijně, herecky i kameramansky zvládnutou na solidních 85%. (24.07.2013)

Po filmařské stránce se nedá téměř nic vytknout. Jenom rozehrání některých dějových zvratů a objasnit motivace vedlejších postav by neškodilo. Výkony německých herců a Rodena jsou velmi profesionální. Oproti tomu český kompars podává výkon, jako v prvním ročníku dramatické výchovy na Zuš. Juraj Herz mi po delším tápání opět připomněl, proč si ho vážím. Dokázal, že oproti některým svým vrstevníkům rozhodně ještě nepatří do šrotu. Profesionální řemeslo. (11.12.2010)

Když jde o mlýn, vždycky se něco semele. Ač je toto téma omíláno stále dokola, ukazuje pan Srdce zdařile i odvrácenou půlku prdele - národ ustrašených přizdisráčů a vymleté lůzy, kteří umí "ušlechtile" spustit náhon jen v případě, kdy jim nikdo nestojí na krkavici a jsou v přesile. To je pak docela mela a všichni jsou nemilosrdně hozeni do jednoho pytle. Na oddělování zrna od plev nikdo ani nepomyslí a jen ten opravdový, jedovatý námel přežije bez úhony každý režim, aby mohl dál mlít naprázdno pantem o národní hrdosti a vyšších ideálech. (18.11.2010)

Abych pravdu řekl, tak jsem Habermannovým mlýnem velice příjemně překvapený. Řemeslo na profesionální úrovni, Roden charismatický, emoční dopad poměrně silný. Pár klasických chyb současné české kinematografie je pohříchu přítomno i zde - sem tam nějaký ten papírem šustící dialog, příšerné postsynchrony ... ale celkový dojem mám z tohoto Herzova kousku jednoznačně pozitivní. (28.11.2010)