Včera, dnes a zajtra

Všechny tři povídky jsou velmi vydařené. Na rozdíl od většiny zdejších recenzentů mě asi nejvíce oslovila ta druhá, která je nejkratší. Tvůrci v ní jdou dost na dřeň a s ničím se moc nemažou, i proto působí nejúderněji a připadá mi nejlépe vypointovaná. Všem příběhům jednoznačně vévodí smyslná Sophia Loren, nutno však říci, že ani Marcello Mastroianni se nenechal nijak zahanbit. Popravdě je to možná poprvé, kdy jsem se při jeho hereckých výstupech opravdu bavila. (85%) (02.12.2023)

Konečně jsem se dostal k povinnému filmu pro nás, Holzmannovy milovníky. Bohužel, pořádně jsem viděl jen první povídku, protože stačilo nahlas vyřčené nevinné srovnání postavy mé partnerky s postavou Sophie po sedmi(!) těhotenstvích a od té chvíle jsem sledoval děj jen jedním okem, druhým jsem zkrátka nemohl. Nejsem bystrozraký, abych viděl skrz studený obklad, že. Jinak jsem kroutil hlavou nad tou nelogičností, žádná normální matka sedmi dětí se nebude snažit dostat z vězení, kde má s sebou děti jenom dvě, a těch zbylých pět visí doma na krku tatínkovi. Naopak by si snažila tu pohodu co nejvíce prodloužit. Ke druhé povídce snad jen větu na účet Lorenové, "pěkně na šestou k pásu do továrny, ony by tě ty pseudoromantické kecy přešly!". A třetí povídka na mě působila značně depresivně. Chudák kluk, na chvilku se mu blýskla šance na normální život, než ho spojený kartel babičky, dědečka, prostitutky a jejího zákazníka přinutil vrátit se na kněžskou dráhu. V tichu klášterní kobky musel Lorenovou sublimovat pěkně dlouho. (07.08.2023)

Navnaděn nedávným nečekaným zážitkem z Manželství po italsku a zde následně zklamán schematičností a teatrálností prvních dvou povídek; třetí je sama o sobě naopak plná života, atmosférická a vůbec báječná, ale pocit ztraceného času z prvních dvou úplně nezahnala. (11.05.2013)

Excelentní, vtipné, svižné, maximálně italské. Tři různé, odlišné příběhy a všechny skvěle zahrány a zpracovány. Výborný, přirozený scénář a dialogy dodávají snímku ten správný italský šmrnc. Vše doprovází živá a podmanivá hudba. Nejvíce se mi zalíbil poslední příběh, u něhož jsem se také nejvíce nasmála. Sophia Loren a Marcello Mastroianni k sobě dokonale padnou a Vy tak můžete s úžasem, okouzlením, a úsměvem na tváři sledovat jejich herecké kreace. O přednostech (ne těch hereckých:) Sophie Loren snad ani netřeba mluvit, těch by si všiml snad i slepý. Její krása a ženskost "zahřívá" snímek na maximální teplotu. Ještě bych ráda zmínila dokonalý a povedený český dabing, nejvíce však Vladimíra Brabce, který hovořil naprosto fenomenálně, a vtipné situace a dialogy tak díky jeho jedinečnému hlasu dostávaly ještě více úsměvnější nádech. (09.12.2009)

Celkem sranda, Mastroianni je vtipný (hlavně umí být krásně otrávený), Lorenová je krásná, tu a tam je to prošpikováno nějakou tou kritikou bohatých a zkažených a moc jsem nepochopil, jestli ty tři povídky pojí dohromady nějaká myšlenka nebo co, spíš si myslím že ne a že jsou k sobě dány (ty povídky) hlavně proto, abychom se dostatečně nabažili hlavních představitelů (nemám nic proti). (15.04.2009)