Manželstvo po taliansky

Potkali se za války během bombardování Neapole. On je úspěšný podnikatel z dobře situované rodiny, má pro ní slabost, ale vzdát se kvůli ní svých ostatních avantýr neumí a ani nijak nechce. Ona je výrazně mladší, analfabetka se selským rozumem a lehká děva v lepším podniku. Miluje ho, ale... Aneb jak šel čas v jednom vášnivém vztahu plném intrik a přetvářek z obou stran kde je vše jako na houpačce. Pokud pojmete podezření, že je to jak z nějaké červené knihovny, tak nejprve zkontrolujte jméno tvůrce. Máte? Tak je snad vše jasné... Nejde sice o De Sicův nejlepší snímek, ale zřejmě o ten nejlépe zahraný, jelikož příslovečná chemie mezi ústřední dvojící Lorenová/Mastroianni je něco co se na plátně vidí málokdy. (18.11.2007)

Vítejte v mém pravidelném feministickém okénku. Ano, tento film by měl být povinný pro každou slečnu, co se právě bezhlavě žene do náručí nějakého seladona a třeba si i myslí na vdavky. Sophia Loren v roli Filumeny Marturano nám ukázala návod, jak dostat i toho největšího nešťastníka a zapřísáhleho nepřítele ženitby do chomoutu. Marcello Mastroianni tu totiž hraje neukotveného svůdníka Domenica, co si rád zajde do podniku lehčích mravů a při jedné z těchto návštev se seznámí i s krásnou Filumenou. Od začátku je jasné, že tenhle vztah bude chtít hodně zalévat, aby vzkvétal, neb Domenico je váženým obchodníkem z dobré rodiny, nosí frajerský knírek, kterému podlehne každá sukně, protože líbat muže bez vousů je jako jíst párek v rohlíku bez hořčice, prostě nerozvážnost. Maličké se z něj podlomí kolena a dělá pro něj vše, co mu na očích vidí, stará se o jeho matku, obchod a domácnost. Ptáte se, co z toho má? Nic. Hanebník jí líta za mladšíma. Fůů, aby toho nebylo málo, tak ještě chuděra ukrývá své tři děti (jedno z nich je tady mistra) u chůvy, která o ně pečuje. Filomena ale nestahuje v jejím případě sukni, když brod je ještě daleko a kuje plán, jak zaopatřit své syny a přitom se vdát za muže svých snů. Mise je to nesnadná, nikoli nesplnitelná. (26.09.2014)

Snom každej prostitútky je vbehnúť do chomúta niektorému zo zámožných klientov. Niektorým sa to podarí, no veľa ich nie je. V tomto zmysle je Manželstvo po taliansky skôr podobné sociálno-kritickej rozprávke Zázrak v Miláne od tohto istého režiséra, len s chýbajúcim sociálno-kritickým presahom. Skutočnosť, že niekto začne prostituovať totiž nemožno automaticky spájať so sociálnou kritikou, hoci pozadie tejto skutočnosti je pár slovami vysvetlené. V popredí sú totiž vzťahové peripetie jedného páru. Je v nich donchuanstvo mužov, pre ktorých je atraktívna každá sukňa, no do manželstva túžia vstúpiť skôr s nenápadnejším stvorením ako s atraktívnou pobehlicou. Je tam aj večná túžba ženy vydobyť si srdce toho pravého, hoci ten sa vo veľa ohľadoch ukazuje len ako ľavý. Naznačené sú aj problémy s potomstvom, otec je tam často neistý. Ani univerzalita tém naprieč časom nezakrýva fakt, že celý film pôsobí zápletkou ako konštrukt, pri ktorom sa v rámci jednorazového divadelného zážitku môžem síce slušne zasmiať, no optikou filmu, zakonzervovaného časom vzniku, niektoré vtipy a scény jednoducho zastarali práve z dôvodu ich neživotnosti vo filme. Škoda. Námet aj herci sa priam núkali: chceme byť nadčasovou kultofkou! Žiaľ, úcta k divadlu a jeho spôsobu spracovania sa tu stala prednejšou než film. (22.09.2014)

A: De Sica-----B: Loren-----C: Mastroianni----- , tentokrát tento “tvorivý trojuholník” narazil na mantinel, ktorý z môjho pohľadu až tak nebije do očí, ako sa na prvý dojem zdá_ Všetko sa to točí okolo medziľudských vzťahov, čiže medzi krásnou, ale analfabetskou Filumenou a sukničkárskym Domenicom to bude najprv poriadne iskriť, aby vzápätí to zase medzi nimi dvomi poriadne vrelo, a do toho vstupujú ďalší traja jej synovia, a ja som si pripadal, ako v talianskej telenovele v luxusnom obale, na aký sa zvačajne nalepím _ Trochu som sa pri tomto oceňovanom ansámbli nudil, ale to neznamená, že by som De Sicu a spol zatracoval, zo zatiaľ jeho režírovaných filmov, ktoré som doteraz videl, sa jedná v tomto prípade o „najslabší kus“ , v ktorom si znovu zahral Gianni Ridolfi, ktorý bol predtým ( Včera, dnes a zajtra ) zamilovaný do lorenky až po uši, aby sa teraz stal jej synom_ Sophia je stelesnením absolútneho rozkošného R.A.J.A _... (28.10.2018)

Film jsem viděl za život 5x a nyní jako stařec jsem si v něm zase něco neobyčejného našel. Skvělé herectví! To už se v ČR nenosí, stojí na značkách a přeříkávaj debilní texty. Mám to v originále, nedabované. Když Sofia řekne "Luciano" to zní. Všimnul jsem si i sociologické formy toho filmu. Sluha je vždy malý a blbý. Služka je vždy pracovitá, malá, sympatická jako prdel a dovede být i zlá. Sica z obyčejného příběhu děvky a války udělal klenot. Točilo se to v Neapoli, magické město. Sofia tam bydlí a v r. 2013 si nechala barák natřit na hnědo. Čuměl jsem na silnici před tím barákem s teleobjektivem Nikkorr 200. Nevylezla, nebo nebyla doma.... (27.05.2021)