Moneyball

Ne zas tolik zajímavá sonda do tajů baseballu. Jasný, scénaristicky je to výborný a dialogy mě bavily i ve chvílích, kdy jsem přesně nechápal, o jakých pravidlech si to ty postavy zrovna vykládaj. Brad Pitt taky odvádí další nadprůměrný výkon a ani Jonah Hill tady překvapivě neleze na nervy. Po režisérské stránce to ale už taková sláva nebyla. Tempo je pomalé a celé je to takové chladné, bez duše a emocí a ta přemrštěná stopáž tomu taky moc nepomáhá. (04.03.2012)

Matematizovaná verze odvěké války rozumu a srdce, v níž se pere logika s instinktem a živočišná touha vyhrávat se zklamáním z prohry. Moneyball je vlastně náramně jednoduchý film, aplikující různé životní pravdy a otázky do světa baseballového managementu. A bezchybně funguje ve všem, co si na hřiště přivedl. Pitt s Hillem jsou skvělá dvojka... no, kolik z nás se pořád pokouší vyhrát ten pátý zápas? (17.12.2012)

Tak k tomu došlo. Najodpornejší herec na planéte si nielenže zahral v excelentnom filme, ale dokonca tam hrá skvelú postavu a hrá ju tak, že som sa tešil na každú ďalšiu scénu s ním. Interakcie s Pittom (jasná nominácia na Oscara) bezchybné. No a je to samozrejme brilantná scenáristická prácička (Zaillian, Sorkin, čo dodať?). Takto sa vyhnúť väčšine klišé a zároveň dať rozprávaniu normálny dramatický oblúk s gradáciou a (netradičným) vyvrcholením, to fakt klobúk dolu. Warrior búcha dlaňou o podlahu. (31.12.2011)

Moc dobré sportovní drama. Překvapením pro mě bylo, že se to celé odehrávalo převážně mimo baseballový stadión, byl to spíše takový náhled do zákulisí toho všeho, sice i na klasické zpomalovačky a oči směřující k jednomu míči taky dojde, ale jen v minimálním množství, dost příjemná změna. Výborný scénář, dostala jsem přesně to, co jsem od současné scenáristické špičky čekala. Brad Pitt strhává veškerou pozornost na sebe, charisma má na rozdávání, všichni ostatní herci mu ve filmu vyloženě ustupují. Sportovní dramata mají často tendence ocitnout se na hraně, ze které se lehce sklouzává ke kýčovitému patosu a je strašně znát, že právě této hraně se režisér i scenáristé snažili vyhnout, důsledkem toho pak je, že Moneyball místy působí trochu chladně a přidat špetku emocí, by filmu vůbec neuškodilo. Moneyball rozhodně stojí za zhlédnutí, v rámci žánru jde o nadprůměrný snímek, který si užijí stejně jak ti, pro které představuje baseball španělskou vesnici, tak i ti, kteří baseballu dobře rozumí. (18.12.2011)

Sorkin to je (v poslednej dobe) stávka na istotu. Ten chlap vie ako napísať zaujímavé postavy, uvedomuje si ich zraniteľnosť a zároveň výnimočnosť a takisto vie za čo sa oplatí bojovať. Za témy (v tomto prípade, kvapkami potu a zákulisnými procesmi odmakané méty), ktoré by chcel zdolávať nejeden nadšenec, ale poväčšinou, kvôli slabej prezieravosti či naopak prílišnej pompéznosti sa to dotyčnému nakoniec nepodarí. Buď sa roztopí pod nánosom neprimeraného patosu zakladajúceho si na (napr.) krátkozrakom prednášaní ľudových múdier alebo neprestajne onanuje nad doslovným adorovaním vybraného subjektu (= športu) prostredníctvom "akčného" napodobovania. Aaron je však (aj za prispenia pevnej ruky Benetta Millera) iná liga, liga v ktorej sa síce vyhráva, ale zadarmo sa nič nedostáva, hrací priestor v ktorom sa emócie očakávane dolujú, no hlavne vtedy keď si to okolnosti fakt vyžadujú, je to jednoducho miesto kam sa človek so zmyslom pre významové nuanse či detail ako taký rád vydáva a sklamaný takmer nikdy neodchádza. Inými slovami sa tu stretávame s niečim - čo do prirodzeného športového sentimentu a číselných prepočtov/štatistík - perfektne vyváženým, ku prospechu veci odprosteným od zbytočných rodinných/milostných odbočiek, akumulovaného heroizovania a početných, do seba zahľadených slowmotion sekvencií. Niektorým príbuzným kúskom sa to vďaka zručnému spracovaniu a srdcu na správnom mieste tolerovať dá ("Any Given Sunday", "Miracle"), podaktorým sa zas ono bagatelizovanie diváckych potrieb skrz vyššie uvedené presľapy - aj napriek pozoruhodným námetom - prijať len tak ľahko, bez výčitiek nedá ("Jerry Maguire", "Damned United") a preto s otvorenou náručou vítam práve filmy typu "Moneyball". O tom, že "nemožné neexistuje" vypovedajú skromne, a pritom intenzívne, dokážu navodiť vnútorné chvenie, a nemajú potrebu vydierať a v neposlednom rade, zdôrazňujú tŕnitosť i krásu životných ciest ktoré si z neúspechu, z nedosiahnutia cieľa, hlavu nerobia a idú ďalej...ten cieľ totiž nemusí byť vždy, tým najpodstatnejším. (13.12.2013)