Spoznáš muža svojich snov

Už z podstaty nemám ráda romantické filmy kvůli jejich naivitě a zobrazování Hollywoodského vnímání, jak se mají dva lidé mít rádi. Woody Allen mi ve Vicky Cristina Barcelona ukázal, že nepatří k těm beznadějným romantikům, ale umí do scénáře zapojit i rozum. Zde ovšem rozum vypnul a předkládá nám typický romantický film o lidech, kteří jsou ženatí/vdaní a zjistí, že manžela/manželku už více nemilují, protože se zakoukali do sousedky naproti/do svého šéfa/do prostitutky-herečky. Nové vzplanutí láskou je tak krásné a okouzlující a postavy zapomínají na pomíjivost těchto citů a bezhlavě se vrhají do aférek, románků a zbytečných manželství. Že je každý začátek vztahu plný chtíče, objevování toho druhého a sexuálního jiskření přece není žádná novinka, stejně jako fakt, že tyto emoce po určitém čase odezní a budou zase tak znudění jako byli v tom předchozím vztahu. Co mě na Woodym mrzí je to, že zde nechává postavy, ať se zamilují, ať se rozvedou, ať se znovu ožení/vdají a nehledí na pozdější následky tohoto jednání (což třeba ve Whatever Works funguje, když si stařec vezme mladou dívku a po nějakém roce manželství si oba uvědomí, že to byla chyba a je nevyhnutelné, aby to mezi nimi jednou skončilo a dívka si užívala života). Velké zklamání... a nezasmála jsem se ani jednou, vždyť nebylo u čeho... (19.12.2010)

Tak tento film Woody absolútne nedotiahol do konca! Keď sa konečne začne príbeh uberať správnym Allenoským smerom, YOU WILL MEET A DARK TALL STRANGER si jednoducho skončí a napľuje divákovi do ksichtu. A najhoršie je to, že ak by som si odmyslel tých skvelých hercov a nahradil ich dajakými neznámymi, výsledok by bol niečo ako anglický TV film. Sklamanie. (19.12.2010)

Josh Brolin vyzeral s tým účesom ako Hulk. (19.12.2010)

Stále je to ten ironický pesimista Allen - dysfunkčné rodiny, nevery, rozvody, starnutie a samota s osobitým nadhľadom neúnavného rozprávača, tento rok však o niečo temnejším - nech si zaparafrázujem, you will meet a tall dark Woody. Hoci prvý trailer z Cannes bol nemastný-neslaný, druhý ma presvedčil, že Allen má svetu stále ešte čo povedať. Tentoraz k vzťahom pristúpil s veľmi čiernym ironickým humorom, ktorý má svojim skepticizmom najbližšie k Zločinom a pokleskom. Hlavná postava neexistuje, príbeh je rovnomerne rozdelený medzi jeho aktérov, ktorí nehľadia na nič iné, než na vlastné blaho. Hoci sa ale finančné problémy spomenú viackrát, utrpenie je klasicky allenovsky existenciálne (občas mávam pocit, že ak by postavy z jeho filmov skončili na ulici v kartóne, i tak by popíjali whisky a kecali o opere) a všetci sa pohybujú blízko umenia. I keď sme v Anglicku, príbeh je priestorovo odosobnený a kľudne by sa mohol odohrávať i na Manhattane. Kým však kladie Woody správne otázky, vždy mu budem s radosťou naslúchať a už sa teším na ďalšie každoročné stretnutie pri jeho novinke. Mimochodom R rating kvôli trom nadávkam je absurdný, MPAA sa už načisto pomiatli. (27.12.2010)

Kouzlo Allenových nejúspěšnějších filmů spočívalo v charismatu a espritu jejich tvůrce. Nevěrohodnost zápletek a jednostrunná charakteristika postav byly podružné, podstatou kanonických "Allenovek" byly vtipné dialogy a dobře zapamatovatelné bonmoty. S přibývajícím věkem ubylo humoru, přibylo hořkosti a důraz se začal přesouvat na příběh. Bohužel se ukazuje, že komplexnější "vážné" uchopení tématu je nad autorovy síly. V Match Pointu se Woody tomuto faktu vyhnul šikovně tím, že se v myšlenkové rovině opřel o Dostojevského a i když jeho variace na téma zločin a trest byla se zdrojem inspirace nesrovnatelná, stačilo to i tak na jeho nejlepší vážný film. Allen rád ve své tvorbě díla vysoké kultury tematizuje (díky čemuž je neopodstatněně považován za intelektuála), ale pouze na populární úrovni. Woody Allen je výborný komik, kterému na konci života došel humor. (09.01.2011)

Vztahové, životní, realné × Woody Allen. Já toho pána prostě nemusím, ale hrál tam Antonio, tak jsem to musela vidět. Některé dějové linky byly dost divné a řekla bych i zbytečné. Jediná pravá scéna byla kdy Hopkins v restauraci apeloval na svojí bývalou ženu, aby se k němu vrátila. Co do svižnosti filmu, tam nebylo co vytknout, trapas s ukradenou knížkou perfektní. Ale nic víc, ni míň, určitě ne pro mě. (23.01.2011)

Naprosto mrtvolný Allenovka, u které si jaksi ani nedokáži představit cílového diváka. Všichni herci jsou skvělí, ale příběh se ubírá všemi směry... jen ne dopředu. 40 % (31.01.2011)

Člověk má chvílemi i pocit, že se představením prokousává, pak ale spadne opona, celé si to v rychlosti znovu promítne a najednou se mu opravdu zachce tleskat. Skvělé postavy, jedna lepší než druhá! (15.03.2011)

Klasická WoodyAllenovka, kterejm zkrátka nějak nemohu přijít na chuť.. (07.04.2011)

Stáří je čas na vzpomínky, bilancování, a taky na poslední vzpouru proti nemilosrdnému času. Woody Allen to dobře ví a díky jeho mánii "co rok to nový film" to můžeme zjistit i my. Před osmi lety ve skvělém Hollywood Ending Woody zhodnotil svou kariéru režiséra a přiznal pochybnosti o tom jestli má jeho práce divákům pořád co nabídnout. Pro novou inspiraci odešel do Evropy a přesvědčil celý svět a sám sebe, že ve filmové branži zdaleka neřekl poslední slovo. Věk ale nakonec dostane i sebevětšího génia. Poslední dva snímky jsou opět o pocitu smrtelnosti, o touze stihnout vše co by mělo být stihnuto a především o tom, že nikdy není dost pozdě na to se svým životem něco udělat (Whatever Works), bohužel rizika že uděláme chybu, které později můžeme hořce litovat, se nezbavíme nikdy (You Will Meet a Tall Dark Stranger). Naivita je možná doménou mladých, ale stačí trocha nespokojenosti, lehký závan vzrušení, či vyhlídka zajímavějších časů a lehce jí podlehne i životem protřelý kmet. (23.12.2011)

Tento film na mě působil dost tragikomicky a jelikož sleduji tvorbu Allena již 15 let - z tohoto mám takový zvláštní pocit...Hlavní roli - ať chceme či ne - tu hraje "Krystal" jakože věštkyně/šarlatánka, která se skvělým způsobem zapletla do života všech ostatních postav. Ve filmu pro mě byly dvě neskutečně silné scény, při kterých jsem doslova zcepeněla. Jedna z nich je v hospodě, kde Brolin vypráví o tom, jaká je smůla, že kamarád zemřel a přitom se zjistí, že je to jinak....A druhá ve chvíli, kdy se Watts snaží svoji matku přesvědčit o tom, že pokud bude důvěřovat té "Krystal" - všechno se změní ještě více k horšímu...Je tam ohromné množství dlouhých a myslím, že i dost improvizovaných scén, které jsou prolité spoustou alkoholu a neustálého křičení a snahy dosáhnout svých snů (což je dobře). Woodyho jsem nikde neobjevila :( Prolínání mladého a staršího páru je skvělé, jelikož je tam silný důraz na to, že ať je vám 40 či 70 - vždy chcete něčeho dosáhnout a pokud nejste totální suchar, tak je dobré si za tím jít :) Zoufalost, které dosáhne jak postava Watts, tak Brolin je tragická, jelikož si myslím, že po jejich silných situacích, které jsem tu zmínila, ani jeden z nich nemohl od té doby klidně spát.... (29.11.2015)

Neurazí, nenadchne. (10.12.2010)

Lákaldem na film byl pro mne Hopkins a Banderas. Hopkins alá elgantní stařík, Banderas s vtipným anglickým přízvukem, avšak nejkouzelnější roli si střihla Gemma Jones. Film sám o sobě je smutný i veselý zároveň. Vztahy jsou komplikované, do nejdelší doby napjaté a každý si hrabe na svým písečku. Škoda, že chybělo rozuzlení všech dějových linií a vtipu mohlo být zajisté více ... Film, který neurazí, ale nenadchne... (11.12.2010)

Po výborným Vicky Cristina Barcelona a lehce nadprůměrném Whatever Works mě tentokrát Woody malinko zklamal. Herci hráli výborně, asi i chápu, co nám chtěl filmem říci, ale bohužel mě to nevzalo tolik, jak jsem u Woodyho zvyklý. Doufám, že následující "Midnight in Paris" dopadne o poznání lépe. 65% (12.12.2010)

Je to o životě... a také, že na každého jednou dojde... (26.12.2010)

Jsem rád, že tento film běžel na ČT2 zrovna v den, kdy jsem byl rodičů a prosadil jsem si ho. A? Byli jsme u vytržení. Oni dva filmem a já jejich strnutím. Ještě asi nemám ten věk to úplně pochopit, ale Woodyho nadhled je dechberoucí. Jsem rád, že za sebe (herecky) sehnal geniální náhradu ve formě Anthony Hopkinse, který je tak uvěřitelný, že to je neuvěřitelné. Holky tu jsou opět velmi šarmantní, ale vévodí Gemma Jones, která je strhující ve své vizionářské sebejistotě. (28.09.2016)

Láska a smrt. Pokolikáté už? Temný sekáč je pro někoho tajemný, pro někoho osvobozující, pro někoho bolestný... A čeká všude. A lidské vztahy jsou z hlediska věčnosti povětšinou absurdní. Tolik hemžení a přitom máte pocit, že jde o něco důležitého. A musíte se smát... Dokonce i když nechcete. A Woody Allen je starý. A dobrý. Moc dobrý. 4,5 neobjektivní hvězdy. (30.05.2010)

vzhledem k tomu, že chybí typicky woodyovská žertovně glosující a neurotická postavička, zůstává po shlédnutí tohohle filmu na patře jen jakýsi hořký smutek z propletence vztahů, na jehož konci je šťastnější pouze jediná osoba, které se všechny ostatní posmívají protože v jejich očích pouze podlehla iluzím.... (11.12.2010)

Jako fanda Woodyho jsem byl zklamán. Charaktery byly vesměs nevýrazné. Allenovské ironie pomálu, ani žádná dobrá a kvalitní prupovídka se tu neobjevila. Působí to dojmem vymáchaného čajového pytlíku. Bez chuti, bez zápachu. Źádné originální prvky. (11.12.2010)

Nic moc. Humor žádný a když už, tak slabý, příběh žádný a když už, tak slabý, charaktery žádné a když už, tak slabé, dialogy taky slabé. Nebál bych se toto dokonce nazvat nejslabším filmem Woodyho. Aspoň, že to bylo dobře zahrané. (04.01.2011)