Veľké preteky

Podle tohohle filmu by se dala vyučovat pitomost. Profesor Fate a jeho společník jsou opravdu strašně trapní - svou blbostí, smůlou a geniálními plány, které pokaždé nevyjdou, mi připomínají některé animované postavičky (něco jak tohle nebo tohle). Ale zatímco v animovaných prkotinách to funguje skvěle, v hraném filmu je to dost trapné. Tenkrát se tomu možná lidi smáli. Já se snažil taky smát, ale myslím, že se mi to ani jednou nepovedlo. Vidím v tom tu snahu, ale co je moc, to je moc. Scénárista se asi posral a snažil se tam napěchovat celej svět. Vznikla z toho nevtipná směska všeho a zároveň ničeho. Vyvrcholení dortovou bitvou už jen vyznívalo jako že něvěděli kudy kam. A kolik to tenkrát muselo stát prachů! A přitom taková blbost... (29.12.2020)

Márne som dúfal, že režisér môjho obľúbeného Večierku s trojicou osvedčených hercov a hudbou Henryho Manciniho mi poskytnú primeraný zážitok, hodný aktuálnych 76 %. Po polhodine, keď som neveriacky pozeral na obrazovku, som si prečítal, že je to film dobrodružný, komédia, športový, muzikál, rodinný, akčný a romantický. Chýba tam, že je to film dementný. Dosť by ma zaujímalo, kde sa nachádza scéna, na ktorej by som sa mohol aspoň pousmiať, keď už nie zasmiať, ako by sa na komédiu patrilo. Dve hviezdičky sú pre Natalie Wood, viac za jej krásu než herectvo. (03.10.2017)

Edwards se sice hlásí k němé grotesce, ale vůbec nepochopil její základy. Mistři němého plátna jako Keaton, či Lloyd jen nevršili jen gagy za sebou, ale hlavně je kumulovali, vyšli z jedné situace, a tu stupňovali až ad absurdum. Edwards místo toho poslední třetinu filmu převypráví tuto stařičkou knižní romantiku a kompletně se vykašle na finále! Takový podraz na diváka se jen tak nevidí, a ani se nedivím že byl tento film knokautován v kinech Báječnými muži na létajících strojích. Ti sice nejsou žádné veledílo, ale dávají divákům sympatické hrdiny, zápletku a finále. Dvě hvězdičky za snahu Lemmona s Falkem utáhnout celou tuto šílenost sami. Curtis je unylý a nudný, a Wood slouží jen k tomu, aby se děj trochu hýbal dopředu. (28.09.2018)

Jakási bláznivina, která drží dvě a půl hodiny tempo. To je asi tak první, co mě napadne po sledování filmu o závodě New York - Paříž, kterou podnikne hlavní trojice. Jde o komedii, takže zde půjde hlavně o to jak toho druhého vtipně napálit, ošálit, oklamat, obelhat - a přitom z toho vždy vyjít s otevřeným hledím. Jack Lemmon překvapuje v zápornější a pro něj nezvykle ulítlé roli, Curtis si střihl takového amerického Limonádového Joea, který brání slabé a hlavně ženy, které neuvěřitelně přitahuje a navíc má v oblibě bílou barvu. Vrcholem filmu je dortová bitva, která opravdu stojí zato. Hudba: Henry Mancini (16.07.2007)

Neměl to ten film se mnou jednoduchý. Několikrát jsem díky šílené délce u něj usnul a celou dobu mě některé věci vadily. Některé gagy které jsou jak z kreslených grotesek a v hraném filmu vypadají divně. To že hrdinové při svém závodě cestují nejen v prostoru, ale zjevně i v čase, neboť se dostávají na divoký západ či někde do pozdního středověku kde se zaplétají do vládního spiknutí. Navíc Natalie Wood hraje otravnou feministku, Peter Falk naprosto příšernýho idiota a Tony Curtis ve svém zářivé bílém obleku je tak kladně hrdinský, až je to otravný. Vše tak táhne Jack Lemmon jako geniálně padoušský profesor Fate a totálně přitroublý princ. A když si na ten humor člověk zvykne, má to něco do sebe - auto s kanonem, se zdvihajícími se koly a černou clonou je parádní. Film naprosto s gustem servíruje monumentální hospodskou bitvu, monumentální šlehačkovou bitvu, muzikálová čísla či šestákové dobrodružství na kře. Takže nakonec jsem se v podstatě bavil. (21.02.2022)