Obsahy(1)
Daniela Kolářová a Milan Lasica v bystré komedii o tom, jak se manželé pokusí během hodiny a půl změnit stereotypy třicetiletého manželství. Inscenace Studia DVA... Dobré francouzské komedie v sobě mají vždy nejen duchaplnost a lehkost, ale taky neotřelý pohled na milostné vztahy. Taková je i komedie Géralda Sibleyrase, kterou napsal ve spolupráci s Jeanem Dellem. Starší manželský pár je pozván na společnou večeři ke svým přátelům. Jenže ženě se nechce nikam jít. Rozvíjí se dialog o manželství, během něhož se narodily tři děti, nejmladší z nich právě opustilo domov, narodilo se první vnouče a žena cítí prázdnotu nastávajícího období. Ve vtipném dialogu o tom, co znamenají desítky let dosavadního života a čím naplnit ten společný "zbytek", vás komedie pobaví bystrými postřehy i skvělými výkony obou protagonistů (Česká televize)
(viac)Recenzie (44)
Sibleyraseova a Dellova divadelní hra sice nenabízí nijak zvlášť rafinovanou dramatickou zápletku, ale zato vtipný konverzační dialog, z něhož dva výteční herci, v tomto případě Daniela Kolářová a Milan Lasica, dokázali vytěžit maximum. Kdyby byl po ruce nápaditější režisér, výsledek mohl být ještě lepší. ()
Půldruhé hodiny zpoždění je výborná konverzační komedie, která se zaobírá manželstvím, stereotypy, ale i celé řady témat ožehavějších nebo skoro tabuizovaných jako například sex v pozdějším věku. Mnoho duchaplných konverzací jistě budou manželé znát i ze svého života, byť se v tomto případě jedná o starší manželský pár. Já, ač manželstvím a dětmi vychovávanými doma nepolíben, jsem se pořádně pobavil. Nakonec dvojice Daniela Kolářová a Milan Lasica to táhnou sami a ačkoli netuším, zda se vůbec někdy sešli před kamerou a kolikrát, a působí na první pohled, že k sobě nepasují, dost jim to klapalo. Nakonec, jsou to přeci jen oba profíci a vynikající herci. Komediální status, který mají tak nějak zakořeněný tomu jen pomáhá. ()
Kvalitná predloha, ktorá však na mňa neurobila najlepší dojem. Veľký problém vidím v rušivej dvojjazyčnosti textu (ja toto česko-slovenské "znásilňovanie do bratstva" naozaj nemusím, navyše dlhoroční manželia sa predsa takto nerozprávajú), ale čo je najväčším prekvapením, hra zadrháva najmä na výkonoch inak excelentných hercov Kolářovej a Lasicu. Kolářová je v úlohe celkom utopená a majster Lasica akoby nestihol zvládnuť text - jeho civilný, odriekávajúci prejav bez akejkoľvek intonácie pozbavuje pána Sansieu akejkoľvek presvedčivosti. Lasica dobre vie, že jemu na úspech publika postačuje byť na pódiu (jeho obsadenie je pre každého režiséra hrou na istotu), ale nemyslím si, že by sa na to chcel spoliehať. Žeby sa nestihol s naučeným textom dostatočne zžiť? Nuž, vyzerá to tak. Tak veru, tak. Rozpačité... ()
„Tak si ľahni na gauč a čakaj na smrť, ale až keď sa vrátime z večere!“ Skvěle zahrané (Lasica maximálně sympatický a vtipný, Kolářová zase přesná a správně nesnesitelná), obrovsky zábavné, v mnohém pravdivé a se spoustou hlášek, které by se daly tesat. A konfrontace češtiny a slovenštiny podle mě pozvedla dialogovou rovinu ještě o něco výš. 5*, s chutí si představení zase někdy zopakuju. „Takže to znamená, že sme si celý život navzájem věrní?“ – „Ak hovoríme pravdu, tak áno.“ – „Jako dva blbci.“ – „Ľutuješ to?“ – „Trošku.“ – „Ja tiež.“ ()
Nadmíru humorná konverzační komedie v podání dvou vynikajicích herců. Dialog dlouholetých manželů, kteří si vyčítají, co všechno si za dobu trvání manželství neprovedli. Krásně obrácená logika, vtipné postřehy o životě, vážné věci z lehka a vesele. Milan Lasica svou roli spíše odříkává, ale Daniela Kolářová je plná energie a hraje opravdu skvěle. Krátká doba představení velmi rychle utíká, bohužel až moc, nakonec se vám nechce pustit herce z pódia. Mimo jiné jsem z první řady viděl, jak vypadá dílo, které při představení Daniela Kolářová tvoří. ()
Reklama