Obsahy(1)
Daniela Kolářová a Milan Lasica v bystré komedii o tom, jak se manželé pokusí během hodiny a půl změnit stereotypy třicetiletého manželství. Inscenace Studia DVA... Dobré francouzské komedie v sobě mají vždy nejen duchaplnost a lehkost, ale taky neotřelý pohled na milostné vztahy. Taková je i komedie Géralda Sibleyrase, kterou napsal ve spolupráci s Jeanem Dellem. Starší manželský pár je pozván na společnou večeři ke svým přátelům. Jenže ženě se nechce nikam jít. Rozvíjí se dialog o manželství, během něhož se narodily tři děti, nejmladší z nich právě opustilo domov, narodilo se první vnouče a žena cítí prázdnotu nastávajícího období. Ve vtipném dialogu o tom, co znamenají desítky let dosavadního života a čím naplnit ten společný "zbytek", vás komedie pobaví bystrými postřehy i skvělými výkony obou protagonistů (Česká televize)
(viac)Recenzie (44)
Znova som prišiel na chuť inscenáciám. Pán Lasica je extra umelec aj v momentoch, keď sa vôbec nehýbe a nič nehovorí. Danielu Kolářovú milujem už od doby Takej normálnej rodinky (1971). Dokopy tvoria excelentný pár, ktorý sa snaží objasniť si, kde sa práve nachádza a čo v takomto pokročilejšom veku ďalej. Dôjde i na to, že nevera a občasná facka sú zrejme príjemným spestrením manželskej rutiny :-). „Keď to formuluješ takto, znie to strašne .. ale je to tak!" Ich dialóg je plný naozaj trefných a vtipných konverzačných anekdot. „To znamená, že jsme si celej život věrní?" „Ak sme si hovorili pravdu, tak áno." Manžel nakoniec nádherne rieši situáciu, záver je ladným ukončením hereckého koncertu. Dám si to znova v divadle s frajerkou ;-) MOJE NAJ - V prom rade slovenčina a čeština na hromádke ... slasť. Môj naj výrok neprezradím, ale definuje úlohu muža a ženy v spoločnosti :-)))) Takže MOJE NAJ 2 - „Ty máš také šťastie, že si si ma vzala. Ja ti niekedy až závidím." ()
Kvalitná predloha, ktorá však na mňa neurobila najlepší dojem. Veľký problém vidím v rušivej dvojjazyčnosti textu (ja toto česko-slovenské "znásilňovanie do bratstva" naozaj nemusím, navyše dlhoroční manželia sa predsa takto nerozprávajú), ale čo je najväčším prekvapením, hra zadrháva najmä na výkonoch inak excelentných hercov Kolářovej a Lasicu. Kolářová je v úlohe celkom utopená a majster Lasica akoby nestihol zvládnuť text - jeho civilný, odriekávajúci prejav bez akejkoľvek intonácie pozbavuje pána Sansieu akejkoľvek presvedčivosti. Lasica dobre vie, že jemu na úspech publika postačuje byť na pódiu (jeho obsadenie je pre každého režiséra hrou na istotu), ale nemyslím si, že by sa na to chcel spoliehať. Žeby sa nestihol s naučeným textom dostatočne zžiť? Nuž, vyzerá to tak. Tak veru, tak. Rozpačité... ()
Divadelní hra v podání dvou herců a já jsem se bavil přímo královsky. Tahle záležitost byla skvěle napsaná, výborně nastudovaná a perfektně zahraná. Výběr herců byl skvělý, i když mi Daniela Kolářová nepřišla zdaleka tak pohodově uvolněná, jako Milan Lasica, kterému bych nedokázal vytknout ani zbla. Oba mi způsobili brutální záchvaty smíchu v tomto střetu mužského a ženského pohledu na život. Užil jsem si každou minutu a určitě jsem se Pierrem a Laurence neviděl naposled. ()
Současná francouzská konverzační komedie autorů Sibleyrase a Della obsahuje spoustu kultivovaného humoru i smutnějších momentů. Inscenace Studia Dva tuto v podstatě bulvární látku zpracovává dost konvenčně, což ale v žádném případě není na škodu. Elegantní scénografické řešení (ten béžový závěs tvořící stěny bytu byl nádherný), povedená hudba, vhodně zvolené obsazení - tedy přinejmenším na první pohled. Milan Lasica i Daniela Kolářová jsou skvělí herci a jejich obsazení vyvolává nemalé očekávání. Lasica těmto nárokům beze zbytku dostojí, v roli čerstvého důchodce Pierra je naprosto famózní. Kolářová coby jeho nenaplněná manželka Laurence už dopadla o něco hůře: obzvlášť na začátku jsem jí nevěřil ani slovo. Kdo ví, snad byl na vině důsledně spisovný text, který jí příliš nešel do úst, ale něco v její intonaci mi dělalo neuvěřitelný problém zapomenout, že sleduji herečku, a soustředit se na postavu, kterou představuje. Připadala mi strojená, nepřirozená, v křeči. Postupem času jsem si zvykl - a ona se na oplátku vylepšila - nicméně pořád mám dojem, že její výkon je to jediné, co v téhle inscenaci tak úplně nefunguje. A to byla hra vybírána pro ni na tělo! Velice podařeným prvkem je jazyková dvojjakost tohoto hereckého partnerství - Kolářové Laurence mluví česky, Lasicův Pierre slovensky. Funguje to naprosto nádherně. V celkovém pohledu představuje Půldruhé hodiny zpoždění ani ne půldruhé hodiny kultivované zábavy na úrovni s trochou dojetí, ale výraznější dojem nezanechá. Modelový příklad toho, čemu se trochu hanlivě říká "dobře udělaná hra." Já proti dobře udělaným hrám nic nemám, obzvláště pokud jsou udělané takhle dobře. A jsem velice rád, že se čas od času objeví v záznamu na ČT. Jen houšť! ()
Nemůžu tento kousek snad ani jinak vystihnout, než prostě NÁDHERA!!! Obě postavy a konverzace Kolářová versus Lasica prostě doslova famózní (obdivuji herce i režii)....a to jsem viděla pouze doma ve vysílání a záznam TV........tož nevím, co by se mnou udělalo takové živé vystoupení v divadle Studio dva - asi bych nadšením a úžasem omdlela nebo zůstala přikovaná s těmi silnými pocity v sedadle ještě po odchodu šatnářky:-). ()
Reklama