Ricky

Fotka na plagáte mi pripomína Gigerov Penis landscape, kvôli ktorému Americký výbor na ochranu rodiny pod vedením pani Bakerovej - manželky neskoršieho ministra zahraničných vecí USA začal trestné stíhanie vočí frontmanovi americkej punkovej skupiny Dead Kennedys Jellovi Biafrovi za šírenie pornografie. Biafra spor síce vyhral, ale skupina sa rozpadla. Holt, keď bojujete s hovnom je úplne jedno, či vyhráte alebo nie, zamažete sa vždy:) Ak je takýto celý film: ďakujem, neprosím si! (08.11.2009)

V rámci Ozonovy tvorby může Ricky působit překvapivě, protože v něm ustupuje do pozadí krutě ironický pohled na partnerské vztahy, nevystupují zde žádní homosexuálové a chybí v něm i výraznější provokativní prvky. Chudá svobodná matka žijící s devítiletou dcerou potkává v továrně, kde pracuje, muže ochotného sdílet s ní společnou domácnost. Typicky rozvržené drama se ale začne pokřivovat, když malému Rickymu začnou na zádech růst ptačí křídla. Snímek zužitkovává všechny asociace, které může chlapcova fantastická dispozice vyvolat: od upomínky na barokní andělíčky až po symboliku mládí opouštějícího domov a vydávajícího se za horizont kamsi "do světa". Kritici, kteří filmu vyčítají, že druhá polovina je mnohem slabší než první a že je z ní cítit "nevyužitý potenciál", opomíjejí opačnou možnost: totiž chápat první, realistickou polovinu perspektivou druhého, pohádkového dějství. Žánrová výhybka, kterou snímek nechává bolestivě zaskřípat, má podobně jako v předchozích Ozonových filmech nechat zaznít ty stránky svých dramaticky rozvržených postav, které by při čistě realistickém ladění musely být umlčeny. Na Rickym je ovšem matoucí, že přechod do pohádkové linie nemá oproti předchozím režisérovým filmům satirický podtext, který by vybrušoval hrany absurdních vztahů mezi postavami. Spolu s většinou Ozonových filmů tvoří šťastnou variantu současného evropského mainstreamu, která ani nezůstává u povrchní líbivosti řady čistých žánrovek, ani nesklouzává ke schematickému humanismu množství dramat, jež působí, jako by vznikly na zakázku k propagaci hodnot hlásaných Evropskou unií. (08.06.2020)

Ťažko prijateľný a na jedno pozretie úplne postačujúci film. Možno sa zdá, že film neposkytol takmer nič, ale vskutku obsahoval tvrdý, no aj zázračný život obyčajnej rodinky s neobyčajným Rickym. Treba sa od príbehu MAXIMÁLNE odpútať a uvedomiť si symboliku tohto filmu a okrídleného zázraku a možno vtedy tento film môže získať nevšednú hodnotu. (17.06.2011)

Uff, no grc, hovadina jak mraky. Na začiatku, teda prvá polovica filmu je ako keby dokumentárny film o rodine a ich každodennom živote, voľnom čase a práci. V druhej časti filmu sa to zmení na totálny odpad, keď malému decku, Ricky-mu, začnú rásť krídla. :D Je to neskutočne nudne natočené, tak vážne ako dráma a zrazu tieto fantasmagórie, to proste nejak nejde dokopy. Je to nehorázna, neskutočná hovadina, nemohol som to ani dopozerať. Neodporúčam to pozerať nikomu! Fakt to nie je vhodné pre nikoho, asi len pre toho, kto napísal scenár a plus ešte herci a ich rodiny, ale ako klasické b-éčko do TV je to vhodné, lebo tam je takýchto "sračiek", hlavne na večer, fakt hodne. ODPAD! (21.12.2009)

Výlet mláďata z rodičovského hniezda rodičov bolí. Asi aj o tom je tento film, v ktorom sa stretáva pre Ozona typicky realistické rozprávanie “príbehu zo všedného života” (s opäť trefne vypichnutými kľúčovými partnerskými okamihmi) s maximálne WTF nápadom okrídleného dieťaťa lietajúceho okolo obývačkového lustru. Divák musí byť veľmi open-minded, aby to vstrebal, ale záver mu hádže záchranné koleso. Jeden z najlepších filmových plagátov vôbec :-) (13.03.2010)