Rasputin: The Mad Monk
Obsahy(1)
V roce 1916, kdy se ruská říše zmítala ve válečných křečích a stála na pokraji zlomové revoluce, šířily se Petrohradem pověsti o muži přezdívaném "Ťomnyj". Jmenoval se Grigorij Rasputin. Říkalo se, že to je ďábelský mnich, který hlásá slovo Boží a dopouští se všemožných zlotřilostí. Lidé tvrdili, že zhypnotizoval samotného cara a svedl carevnu. A jaká je pravda? Byl to nesporně muž s mimořádnou osobní přitažlivostí, bezpochyby obdařený léčitelskými schopnostmi, zároveň však člověk hluboce narušený: temná zákoutí jeho duše mu vysloužila pověst symbolu zla, satanského Mistra. V konečném důsledku to však byl pouze člověk, kterého smetla bouře dějin. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (16)
Zajímavý dokument z ruských dějin, jen bych čekal větší podrobnost. Rasputin byl bezesporu pozoruhodná osobnost, která disponovala mnoha mimořádnými schopnostmi. Nicméně byl ověšen nejrůznějšími mýty a temnými legendami spojené se satanismem nebo černou magií. Na druhou stranu je třeba říci, že on tyto fámy jen přiživoval, čímž podkopával autoritu carské rodiny. A nejednalo se o nějaké jen tak fámy (například, že svedl carevnu). Dopad si však neuvědomoval. Prostý lid nechápal, proč si carská rodina někoho takového u sebe drží a došel k závěru, že Rasputin carskou rodinu očaroval. To považuji za mimořádně hloupoučké na úrovni pohádky pro tříleté dítě. Ovšem v Rusku... Skutečný důvod byl prostší, ale velmi dobře utajovaný - jediný následník trůnu trpěl hemofílií a Rasputin mu svými lečitelskými schopnostmi velmi pomáhal. To se však lidu přiznat nesmělo. Bohužel Rasputin přišel i době, kdy se schylovalo k první světové válce a již podkopaná carova autorita dostávala další šrámy. Především za porážky na frontě mimořádně mizerně vyzbrojené ruské armády a za její amatérské vedení, bylo třeba najít někoho, na kom si bylo potřeba schladit žáhu. Rasputin byl po ruce, většina Rusů z něj měla strach a obviňovala ho ze všech svých neúspěchů. Nakonec Rasputina zavraždili, přece jen šlo pouze o člověka a nikoli o nějakou nadpřirozenou bytost. Místy (dost velkými místy) mi ruský lid připadl jako z pomocné školy, kterou většina z nich nebyla schopna dostudovat, a raději se vsází na rigidní pohledy a brutální sílu. Poslední proroctví Rapustina, který carovi napsal, že pokud ho zabijí lidé z carských kruhů, do dvou let bude i carská rodina na prkně, tak to mu do puntíku vyšlo. Důvod k jásání pochopitelně není. Zastřelení a ubití carské rodiny pouze dokládá brutalitu a omezenost ruského lidu. Do čela státu se následkem tohoto jednání dostanou takoví gauneři jako Stalin, pro kterého lidský život znamenal míň než osina v zadku. ()
Pozoruhodný příběh negramotného sedláka z carského venkova, který se stal jednou z ikonických postav ruských dějin. Jeho mentální schopnosti a charisma byly mimořádné. Natolik, že mnozí uvěřili, že skrze něho promlouvá Bůh, jiní v něm viděli Satana. Odvrácenou stranou jeho nadměrně vyvinutých schopností byla patologická hypersexualita a těžký alkoholismus. Muž jenž provázel, jako temný stín, poslední roky dynastie Romanovců. Stín, co předznamenal pád. Sám ho předpověděl. Jeho legenda žije dál svým vlastním životem. Až do dnešních dnů stále budí lidskou fantazii, fascinuje. ()
(Ne)svatý muž u carského dvora, co si rád přihnul, nedokázal udržet ptáčka v kleci a stal se obětí faktu, že nedostatek informací vede ke vzniku domněnek a fám (částečně i problém tohoto dokumentu). Žádný démon, jen člověk, semletý jako jeden z mnoha drtivou silou kola dějin. Toho kola, co za čas nemilosrdně ukáže, kdo z dua Rasputin a ras Putin měl blíže k báťuškovi.. P.S.: Při popisování sprovodění Grigorije Jefimovičove ze světa si nešlo nevzpomenout na Těžko ho zabít (a to nejen proto, že zarostlý Seagal na lůžku jako by mu z břicha vypadnul).. ()
Už od dětství mám mnicha Rasputina zafixovaného jako pána, kterému se hlava probořuje do těla. Ztrácí nohy, ruce, soudnost. Může za to film Anastasia. Ten mou myšlenku zmutoval do nadživotní velikost a je zvláštní, že až teď jsem mohl usoudit, že Rasputin nebyl takový kvítko. Jeho uhrančivý pohled je děsivý. I když byla jeho fyzická přítomnost jen díky dochovalým fotografiím, nemůžu jim upřít jejich atmosféričnost. "Když mluvil s lidmi, díval se jim přímo do očí.". Ruské dějiny jsou zvláštní, ale tahle část je TA, která mě zajímá a dostává. Protože je tajemná? Ano! ()
Sarajevo není srbské město (alespoň ne zcela), ale bosenské. Romanovci nejsou královská, ale carská rodina. K těmto chybičkám je ještě přidáno americky nechutné přehánění. Plýtvání přívlastky typu satanský, pekelný a šílený apod. bylo už fakt docela trapné. Nicméně přes tyto nedostatky (a přes přehnaně "dramatický" hudební doprovod) dokument informační hodnotu má. A ne zanedbatelnou. Předkládaných fakt není zas tak málo, ale jejich americká prezentace, každého střízlivého člověka docela bolí... ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize
Reklama