Nedodržaný sľub

Přiznám se, že už jsem dlouho neviděl výborný slovenský film. A přiznám se, že jsem ještě neviděl žádný slovenský pohled na konečné řešení židovské otázky na Slovensku. Až teď s tímto snímkem. Je to dílo na skutečně vysoké úrovni. Sebereflexe, skvělé herecké výkony, nádherný soundtrack i věrohodné lokace a nádherné záběry na Tatry. Děj nás zavádí do období těsně po vzniku Slovenského státu. Začátek filmu je krásný a přenáší nás do doby před válkou, do doby rozpadající se Československé republiky. Přesto divák - snad proto, že tuší jak to asi s představovanými židovskými protagonisty příběhu dopadne - má neblahý pocit konce čehosi hezkého. Geniálně to charakterizovala odlepivší se známka s T. G. Masarykem ve sklenici vody. Jako by to bylo rozloučení s mladou republikou, demokracií a svobodou. Zejména Židé cítí, že se nad nimi stahují temná mračna. Duchapřítomní využili zavčasu možností odjet pryč do Ameriky, Palestiny a někdy i bohužel do zemí, které záhy zaplavil šedý mor nacismu. Ti šťastnější se zachránili. Většina však nechtěla opustit své stařičké rodiče, své živnosti, obchody, majetky... Nesmět do obchodů, biografů a nosit potupnou žlutou hvězdu, bylo potupné ale dalo se to snést. Nikoho ani v nejmenším nenapadlao, že s každým dalším transportem mizí celé rodiny navždy. Netušilo se, že vlaky míří většinou do Polska do konečných stanic obehnaných ostnatými dráty s ohnivě kouřícícmi komíny chuchvalce mastného dýmu v povzdálí.... V té naivitě a snad i díky Vetchému mi snímek hodně připomněl film Všichni moji blízcí. I tam otec (Abrhám) nedá na varování a diví se při nákupu vily od původního majitele (Menzel) proč prchá do Ameriky ,, - co nám ti Němci mohou udělat? Akorát řvou... '' .Jak ale Martin prokličkovává s obrovským štěstím a náhodou nástrahami osudu, spíše mi připomněl film Evropa díky záměně identity. Hodně o této době čtu a některé příbehy lidí židovské víry (nemám rád slovo Židé) jsou neskutečné. často o osudu jedince rozhodla zdánlivá maličkost... A o tom je i tento příběh Martina Friedmanna. ----- Měl jsem velký zážitek a tohle dílo doporučuji vidět! * * * * (03.05.2013)

Bez obšírnej debaty ide o jedno z tých vydarenejších uchopení problematiky antisemitizmu na pôde nového ČS filmu. Za vlády "píp" prezidenta prvej SR Jozefa Tisa, v období vyčíňania Hlinkovej fašistickej gardy "Nedodržaný sľub" spája neľútostné okamihy deportácie Židov do koncentračných táborov a partyzánskych odbojov. Nič čo by tu už nebolo, ale nutno podotknúť, že aj keď štruktúra rozprávania je tu k neprospechu roztrieštená, tak pán Chlumský narába s jednotlivými motívmi obozretne a vtisnúť určitú iskru do "prívetivého" osudu Martina Friedmanna (pozn. uspokojujúci výkon Samuela Spišáka) sa mu (ku podivu) pomerne darí. Takisto chválim zodpovednú výpravu a zopár nezmazateľných momentov (umlčanie ožratého nácka hrou na husle, príhovor príslušníka SS k davu s prestrihmi na rozhovor medzi Martinom a Fredom, futbalové zápasy). Na "potlesk ve stoje" to však nestačí, pretože-ako som už vravel-konzistentnosť je to, čo tu značne chýba a dej s tak silným námetom si ju proste vyžaduje. "Z každého rožku trošku" klape v iných kontextoch (napr. u "Tobruku"), tu epizodický rámec (až tak) nesedí a nadto ešte ani nedovoľuje splna spoznať podrobné skutočnosti ohľadom SNP. Ja ich viem, ale čo s tými, ktorí na hodinách dejepisu pozor nedávali a doma radšej "Bravo" čítali. :-) Ako "introspekcii hrdinu potláčajúceho vlastnú vieru" tomu až na pár nedostatkov prináleží patričný rešpekt, no s uzneseniami typu "národné zúčtovanie" by som bol opatrnejší. Inak 4* unikli len o fúz. (07.09.2011)

(CINEMA MUNDI 2010) Nedivím se tomu, že NEDODRŽENÝ SLIB byl vyslán za Slovensko na Oscara, protože v sobě spojuje dostatečně silné téma i realizační zdatnost nevídanou nejenom v rámci slovenské, ale i české polistopadové tvorby. Nepřekvapuje mě ale ani to, že se nedostal do užšího výběru, protože se jedná nejenom o film definitivně účtující s minulostí slovenských Židů za druhé světové války, ale i s ostatními filmy, které vznikaly především v 80. letech díky slovenským ateliérům na Kolibě. Podnětnost finančně dobře zajištěné projektu, což je na něm v tom nejlepším slova smyslu vidět, spatřuji ve spojení stylu slovenských děl z koncentračního prostředí a těch ruských partyzánských, protože jinak jde "pouze" o důsledné naplnění konceptu se vším, co lze očekávat (v tom pozitivním, ale i negativním slova smyslu, např. poslabší, ale v kontextu české a slovenské tvorby nadstandardní postsynchrony). Koncept ale oceníte jenom v tom případě, pokud přistoupíte na to, že nejde o introspektivní vyprávění z pohledu hlavní postavy, i když jí je přisouzena řada hlediskových záběrů, ale o národní film - svým tématem i vztahem k jiným slovenským spřízněným, nutno podotknout že ale kvalitativně lepším kouskům. (28.02.2010)

Nejsilnější je film v momentech, kdy naznačuje vazbu na další podobné příběhy - Obchod na korze nebo Poslední vlak. Po úchvatné ústřední scéně, v níž při rodinné sešlosti dominuje SLIB, postupně děj bohužel upadá do mnoha drobných epizod, z nichž je většina rozvedena jen drobně, případně zbytečně (ruští osvoboditelé ukazující svůj železný chrup...). Samuel Spišák zvládl hlavní roli skvěle. (05.09.2011)

Je ťažké napísať niečo o tomto filme a nenaraziť pritom na najrôznejšie spoločenské limity a predsudky. Rovnako je ťažké posúdiť, či filmov o holokauste už bolo dosť a téma je vyčerpaná alebo je ešte priestor na vznik ďalších. Nedokážem ani posúdiť, či cena za českú koprodukciu v podobe neúspešného režiséra a povinne obsadzovaného Ondřeja Vetchého nebola príliš vysoká. Dobré je, že film vznikal podľa skutočnej postavy, aj keď jej pestrý osud spôsobil drobenie filmu na epizódy. Zlé je, že opúšťaním jedných klišé sa do témy vnášajú nové (idylický obraz židovskej rodiny, Slováci ako opilci iba uniformou odlíšiteľní od gardistov, partizáni ako banditi a pod.). Téma si vyžadovala, aby obraz protižidovských, ale aj vo všeobecnosti vojnových represálií bol omnoho krutejší a desivejší. Predsa nebolo úmyslom nakrútiť film o putovaní Martina Friedmanna. Film určite nie je prelomový a ani nesignalizuje príchod lepších časov slovenského filmu. Napriek tomu je v ňom možné nájsť množstvo pekne nasnímaných obrazov, zaujímavých scén, sem-tam sa prihodí aj dobrý dialóg a tolerantný divák potom odpustí neúčelne prehnanú stopáž, amatérske bojové scény i ďalšie zo sedadla dvíhajúce nedostatky. (30.05.2011)