Dni vína a ruží

Nemá to na diváka takový drtivý účinek jako třeba Dnes naposled, zejména kvůli lehce přepálené stopáži, nicméně ústřední dvojka propadající se čím dál víc do stavu trosek zvedá film hodně nahoru a jako prevence proti chlastu to může sloužit taky dobře. 75% (23.09.2022)

Lemmon uzasny a charismaticky, trojka staci (26.02.2023)

20. Zlatý Glóbus za rok 1962 - nominace (4) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka (drama) - Lee Remick, Nejlepší herec (drama) - Jack Lemmon, Nejlepší režie - Blake Edwards (13.01.2009)

Film zacina jako romanticka komedie, ale postupem casu se s pribyvajicim alkoholem meni v drama. Resi problem manzelu, kteri se sice neprou a maji radi, ale ani jeden nezvlada svuj boj s alkoholem. Film zabira celkem velky casovy prostor a tak si muze dovolit i volnejsi zacatek. Velmi dobry film s vdecnym tematem demona Alkoholu. Na toto tema predevsim muzu doporucit Wilderuv Ztraceny vikend a Fricuv Dnes naposled. Vidno, ze Jack Lemmon umel i krome komedii zahrat vaznejsi role a je, jako snad vzdy vynikajici! Sympaticka Lee Remick mu vsak zdarne sekunduje. (28.12.2013)

Uff....😢.Nejsou dlouhé, dny vína a růží: Z mlhavého snu Naše cesta se na chvíli vynoří, pak se zavře Ve snu... Ve filmu se objevuje v roli 5. leté Debbie Clay Jennifer Edwards, tedy dívka se stejným jménem jako režisérova dcera Jennifer Edward (25.3.1957), ta však svou roli ve filmu popírá. (01.05.2019)

Velmi slušné. V pozvolném vyprávění příběhu se lehce pokulhává, avšak jako ukázka sebedestrukce alkoholem funguje tenhle film skvěle. Lemmon a Remick jako polapený a potopený pár hrají skvěle. Zejména řádění opilého Lemmona ve skvěleníku, plného krásných rozkvetlých květin (škoda, že je snímek černobílý), je až děsivé a velmi emotivní. (28.07.2013)

Původně jsem si říkal, že jsem viděl i mnohem drsnější filmy o alkoholové závislosti, ale po scéně ve skleníku mi dost otrnulo. Dny vína a růží začínají jako letní romantická komedie, která se postupem času překlopila do deziluzivního dramatu, a skončila jako syrová výpověď. Na rok 1962 je film až šokujícím způsobem otevřený. Pořád je to sice post(klasický) Hollywood, takže hrany jsou obroušené víc než by to život udělal, jenže dobové publikum, neuvyklé na takovou upřímnost, odcházelo z kina neobvykle zamlklé. Za tenhle rok byla konkurence tak silná, že bych udělil hned čtyři Oscary, a jednoho z nich Jacku Lemmonovi. (17.01.2023)

Film, po kterém si rozmyslím, jestli budu pít... (27.10.2008)

Hodně se tady mluvilo o public relations a tohle celý mi taky přišlo jako jedna velká zakázka pro nějakou nadaci, která má za úkol lidem zprotivit chlast. Bylo to hrozně deklamativní, barvotiskový, určitým způsobem křečovitý, hrozně se tady tlačilo na pilu. Současně ten film ale považuju za ohromně užitečnej a důležitej. Jeho sdělení je nadčasový, pro určitou skupinu lidí je tenhle biják velice potřebnej. Jedním z nich jsem v tuto chvíli i já. :( Na tenhle film dlouho nezapomenu, přitom se mi moc nelíbil. Ale má užitečný poslání. Lidi se na něj nikdy nepřestanou dívat. Bohužel (06.09.2014)

Nemůžu si pomoc, ale nestrhlo mě to. Problém č. 1: Blake Edwards je komediální režisér a Jack Lemmon byl komediální herec. Film tak začíná jako romantická komedie a většinu času je především vztahový film a ne syrové drama o chlastu jako byl třeba Ztracený víkend. Problém č. 2: Když dojde na chlast, je to samozřejmě výborné - skvělé herecké výkony Lemmona i Remickové, scény jako z učebnice. Té americké. Nechybí přemlouvání k pití, motání se a pády na ulici, anonymní alkoholici, záchytka a halucinace. A spousta tvrdého. Všechno už jsem to někde, někdy viděl. Něco jsem si za svůj život odchlastal, zažil jsem u chlastu smutek, srandu, slzy, sex, zpívání, ostudu i filozovování. Zažil jsem kocoviny celý další den i ony sliby "už nikdy". Můžu říct, že jsem alkoholik, piju rád, nestydím se za to (a teď zrovna mám období že nemám chuť). Ale nikdy jsem (a nikdo koho znám) nepil čistě tvrdý, nepil (až na pár výjimek) 2 a více dnů v kuse, neválel se po ulici, neskončil na záchytce, neměl halucinace a hlavně neměl pocit, že bez flašky nezvládnu další den. Proto mě ten film připadá tak trošku cizí - moc americký, moc filmový. PS: Oskarový song je zapomenutelný, sentimentální cajdák na jistotu bez výraznější melodie. Edwardsovi vyšel Mancini s Moon River, tak to zkusil znovu a nic moc. (06.08.2021)

Kdo by to byl řekl, že Edwards natočí takhle vážný film a nechá v něm vyniknout komediální hvězdu Lemmnona. Téma je samozřejmě silné a aktuální v každé době, odpustíte lehkou předvídatelnost a doufáte, že vše dopadne dobře. (13.01.2013)

Jack Lemmon a Lee Remick exceluji v tomto dramatu o alkoholismu. Blake Edwards ve svem vrcholnem obdobi. (03.02.2008)

Strašná věc na tomhle snímku je, že v nejmenším nepřehání. Nic si nepřibarvuje, nic si nevymýšlí. Naopak zjevně ví, o čem vypráví, a o čem chce vypovědět. I proto mu nedělá nejmenší problém vtáhnout vás k sobě do neveselého světa o dvou barvách. Skleníková scéna se pak dotkne nejenom lidí, kteří už ze svého okolí nějakou zkušenost se závislostí na alkoholu mají. Aspoň já si na ni vzpomenu, až si příště budu chtít dát o drink dva více než obvykle. (19.06.2011)

Jacka Lemmona jsme zvyklí vídat většinou v komediálních rolích, ale on umí zahrát i role dramatické,až tragické. (15.01.2003)

Velmi silný zážitek, který se opravdu jen stěží dá vymazat z paměti. Natočit romantické drama o alkoholicích (v závěru už tedy spíš to drama), to už vyžaduje celého člověka a Blake to opravdu zvládnul. Herecké výkony představitelů hlavních rolí mu v tom ovšem vydatně pomohly. (11.04.2010)

Od Blakea Edwardse bych opravdu takovéto drama nečekal. Jack lemmon mne rovněž velmi překvapil - v této poloze jsem jej ještě neviděl. Vynikající studie !!! (02.01.2007)

Pro mě nezapomenutelný film o manželech - alkoholicích. Herecký koncert v něm předvádí Jack Lemmon a Lee Remicková. Film začíná jejich seznámením a končí ve chvíli, kdy jeden z nich najde v sobě sílu s alkoholem bojovat a léčit se, ale druhý bohužel ne a jejich manželství se v podstatě rozpadá. Film jsem viděl již před řadou let, ale zanechal ve mě velmi silný dojem. Vrcholnou scénou pro mě byla scéna, kdy Jack Lemmon, samozřejmě předtím slibující, že už pít nebude, v noci začne ve skleníku hledat flašku, kterou si schoval v některém z květináčů a jelikož zapomněl kde, tak při svém hledání zdevastuje celý skleník. Překvapením bylo pro mě jméno režiséra, od režiséra proslaveného hlavně v komediálním žánru bych tak silné drama nečekal. (18.06.2010)

smutný film o pádu až na dno...nebo dokonce až pod dno.. Jack Lemmon herecky exceluje, při jeho záchvatech mne mrazilo, hlavně scéna ve skleníku ukázala destrukci osobnosti tak věrohodně, až mi bylo zle. U otevřeného konce jsem si říkala spolu s autory filmu "existuje vůbec cesta ven"? Odpověď neznám. (05.08.2012)

Nie som veľký fanúšik starých filmov, ale tento film ma veľmi oslovil. Poradila mi ho jedná známa a ja som si ho najskôr ani nechcel pozrieť, keď som zistil v ktorom roku bol natočený, ale napokon som sa odhodlal a pozrel som si ho. Celkový príbeh nieje vôbec náročný a veľmi jednoducho plynie. Divák je po chvíľke úplne vtiahnutý do deja a film ho už nepustí. Veľmi dobré herecké výkony oboch hlavných hercov pridávajú tejto snímke na kvalite. Téma alkoholizmu je popisovaná v rôznych filmoch, ale v Dni vína a ruží je dokonale a reálne vykreslené, ako sa môže človek zmeniť a podľahnúť závislosti. Celý scenár je dobre spracovaný a záver je síce veľmi smutný, ale dojímavý. (01.03.2014)

V práci úspěšný alkoholik nakazí svým neduhem svoji partnerku. Všechno se najednou hroutí a oni musí najít cestu ven. Padly během filmu dvě otázky. Zda závislost na čokoládu má něco společného s alkoholismem a kdo z nich první bude schopen s alkoholem přestat. Každopádně je to konverzační film postavený na dialozích. Táhne ho celý Jack Lemmon, jeho partnerka mu srdnatě sekunduje. Ale není tak výrazná jako Shirley MacLeinová ve filmu Byt. (13.11.2014)