Raňajky u Tiffanyho

Koktejlová bríza s letmými doteky zakaboněných spodních proudů, která dokáže být úžasně vstřícná, jiskrná a vitální, ale také úžasně statická a... letální. Buďte však bez obav, pozitiva (při překousnutí standardizovaných romantických patálií) převažují, třebaže jsem se vzdor očekávání zrovínka blahem netetelil. Audrey je (jak jinak) zlatíčko, drahoušek, je nepřekonatelně okouzlující/protivná (dle potřeby) ve všech hereckých polohách, zato "cylona" George Pepparda by v jeho podání rigor mortis zastala i figurína z výlohy Davidova fotbalového tajemství a jeden by nepoznal rozdíl. Lví podíl na dnes již prověřené klasičnosti má kromě Audrey sem, Audrey tam i akademicky oštemplovaná Manchiniho hudba, která dá posluchači možnost napojit se přímo z prchavé měsíční řeky... Ovšem Rooney aka pitvořivý Japonec? No comment. (07.03.2009)

Další z řady romantických klasik, která mne neoslovala jako třeba Casablanca či Prázdniny v Římě. Audrey Hepburn byla nadpozemsky krásná a patří bezesporu k nejlepším herečkám co kdy běhali po filmovém plátnu. Škoda, že takovéhle herečky už dnes nejsou, ale svým způsobem je to zapříčiněno i dobou. Co jsem postrádal bylo více emocí, které se dostavily až v oném legendárním závěru v dešti. Tři a půl hvězdičky, ale s ohledem na filmy, kterým dávám tři, se přikloním k vyšší variantě. Doporučuji, ale nejsem si zcela jist, jestli bych to musel vidět podruhé, i když se určitě jedná o velmi příjemný snímek........ (24.08.2008)

Autor predlohy Truman Capote si ako predstaviteľku hlavnej úlohy predstavoval Marilyn Monroe, čo je spätne takmer nepochopiteľné. Hlavne vďaka Audrey Hepburn vo svojej najikonickejšej úlohe je tento film nezabudnuteľnou klasikou. 2 Oscary, 6 ďalších nominácií a obrovský kult, ktorý dokáže očariť (nielen) ženy v každom veku. Scény ako spievanie skladby Moon River alebo hľadanie mačky v daždi totiž len tak ľahko z pamäti nevymiznú. 9/10 (16.03.2016)

George Axelrod knihu ne zploštil (jelikož ta byla tenká až dost), nýbrž roztáhl do podoby celovečerního filmu. Kdyby měla Snídaně třicet minut a tvořila by jednu povídku z mnoha, jednalo by se o opravdový klenot, takhle budí dojem rychlé splácaného produktu vzniknuvšího na základě mimořádného úspěchu úžasné novely Trumana Capoteho. Arogance George Pepparda bije do očí, přitom ne on, ale Andrey měla mít v jejich vztahu hlavní slovo, nemluvě o roli Mickeyho Rooneyho, výborného komika, ne však tak výborného, aby dokázal zamaskovat, že není Japonec. Ale pořád je tu oscarová hudba Henryho Manciniho, který věděl co dělá, stejně jako Audrey, když se postavila zásadně proti vystřihnutí svého krátkého pěveckého vystoupení. Je to jeden ze střípků, které zachraňují tuto „nevěrnou“ adaptaci před úplným zapomněním. Musím podotýkat, že všem těm střípkům dominuje svůdná, rozkošná, neodolatelná, šarmantní, okouzlující, rozpustile naivní Audrey Hepburnová? Prázdiny Římě zasloužily pochvalu především díky ní, Snídaně u Tiffanyho ji zaslouží jenom díky ní. 60% Zajímavé komentáře: Marius, Eddard, dzej dzej, Lavi, Vampireman (08.08.2006)

Trochu sentimentální, smutná i úsměvná romantika, která zaujme natolik, nakolik jste schopni se ztotožnit s hlavními postavami. Rozpustilá Audrey Hepburn provádí psí kusy, scény, kdy se spolubydlícím krade v obchůdku či nakupuje v klenotnictví, si divák užije minimálně stejně jako oba protagonisté. Její svůdné oči, styl chůze a nádherná intonace ve mně evokovali něco nepopsatelného. Snídaně u Tiffanyho je nenáročný romantický film – s překrásnou ústřední melodií – pro lidi, kteří v životě už něco okusili (16.05.2006)