Chawoo

Typický asijský komediální horor, u něhož se ale zas tak nezasmějete. Nejvíce snímku uškodila přílišná délka. Jinak obsahuje několik napínavých akčních scén. Pozor, některé následující postřehy by se daly nazvat spoilery. Na korejském venkově se objevila zmutovaná obří prasat, která mají chuť na lidské maso. Prasat je více, ale jeden kanec, kabrňák, dá nakonec všem zabrat. Osud některých obětí je vskutku děsivý. Tak třeba mladá cyklistka. Prchá, prchá, a když už si myslí, že má vyhráno, srazí ji auto. Jenže řidič a jeho společník mají strach z postihu, a tak umírající nebožačku hodí z kopce dolů. Ta nakonec svému osudu, stát se pokrmem pro divoké prase, neujde. A pěkný slunný den v sadu se může proměnit v čistý horor, pokud se ve vysoké trávě skrývá hladový čuník. Výživné je rovněž napadení obřím kancem na hostině, legrační je snaha zahnat ho deštníkem, a jak se ukáže, had může být někdy spojencem člověka. Nejnapínavější je finále, kdy hlavní hrdinové prchají po kolejích s kancem v patách. Cílem je továrna, která je pro zúčtování jak stvořená. Teď jde o to, kdo s koho. Pro našince by filmu slušel radikální sestřih. (02.11.2021)

Co ze začátku vypadá jako slibná žánrová variace a nápaditá parafráze na australský "Razorback", se ve druhé polovině zvrtne v nastavovaný sled epizodek parafrázujících scény ze starších filmů a dokola omílajících lidové burleskní momenty - když opakovaně někdo nemotorně zakopne či hystericky třeští bulvy a mává rukama je to spíš k pláči než k smíchu. Film, který by rád byl vším od razantního béčka po ambiciózní genre-bender s přesahem ala "The Host", skončil pouze jako nevyrovnaný eintopf, kde diktát široce přístupné a konformní zábavy ničí po vzoru ústředního kance vše, co mu přijde pod rypák. "Chaw" tak je přesným opakem "The Host", k němuž se řadou užitých postupů přibližuje. Zatímco "The Host" stavěl na opravdu propracovaných postavách a účinně ozvláštňoval žánrová schémata, "Chaw" jakoby se vždy zalekl započatého kroku směrem k mnohoznačnosti postav či situací a zbrkle uhne k jalovým, a navíc předvídatelným vtípkům. (01.11.2009)

„Kto si berie dáždnik do lesa?“ Nechápal som, prečo horor o vraždiacom diviakovi trvá ako ľubovoľná časť Pána prsteňov, ale potom mi to docvaklo. Chaw je totiž všetko možné, len nie čistý zvierací horor. O útoky odporného zvieraťa v ňom bez debaty ide, ale táto dejová linka sa naplno prejaví v podstate až v akčnom finále (!), kedy postavy pochopia, že im neostáva nič iné, než sa ozbrojiť a vyraziť do hory. Dovtedy je to skôr príbeh zaspatého mestečka a jeho tu viac, tu menej čudných obyvateľov. Je to miestami strašne osobitý filmový zážitok, napr. postavu matky (alebo „ženy“) som vôbec nepochopil a rušil ma protiklad krváku s ekologickým posolstvom a s komédiou. (08.12.2020)

V žánrové specifikaci určitě ještě chybí komedie. Naposled jsem se takhle nasmála u hororů Sama Raimiho. Dalo by se to brát i jako sociologická studie korejské společnosti - věčný boj město kontra vesnice. Dostane se vám i životního moudra: Když nemůžete žít život podle svých představ, představujte si život, jaký žijete. Ale hlavně: ZA VŠECHNO MŮŽOU JAPONCI :-))) (13.01.2010)

Komediální thriller o přerostlém, lidožravém kanci? Ano, Korejci se nebojí vůbec ničeho, jenže tentokráte se jim to příliš nepovedlo... Chawoo je příliš zdlouhavý, komediální, mnoho postav nesnesitelně nesympatických a ani se samotným kancem se příliš nepředvedli... Zkrátit začátek o pár desítek minut, vyhodit pár postav a mohlo se jednat o výborný kus, protože ke konci má film atmosféru opravdu povedenou... Škoda... (28.10.2017)