Vítejte v KLDR!

Jako dokument o KLDR film selhává. I v několika krátkých odstavcích v průměrné encyklopedii se dozvíte více, na druhou stranu tvůrci patrně s určitými znalostmi diváka počítali a pouze se snaží ukázat, jak to na diskutovaném místě vypadá. K tomu už moc výhrad nemám, forma komentovaného zájezdu mě doslova vcucla (a jde asi o jediný způsob, jak tam v první dekádě třetího milénia natočit nějaký ten materiál). Průpovídky zúčastněných jsou místy trefné, místy ve své upřímnosti zábavné, ale například ty o prvních krůčcích na cestě k něčemu lepšímu mi přišly bezpředmětné. Obyčejný evropan vidí až absurdní absenci života, barev a jakékoliv potěchy duše. Na každém rohu oprýskané paneláky, neexistující billboardy, prázdné silnice a spěchající, mlčky procházející obyvatelé. Odcizenost a šeď totalitního světa možná potěší antiutopistické oko, ale vědomí reality jakékoliv pozitivní pocity zatluče do země. Všudypřítomné uniformy a propagandistické plakáty děsí... KLDR zkrátka není hezkou prázdninovou destinací, není ani hezkým místem pro život a závěrečný záběr na čistou, ale nekvalitní a hlavně prázdnou dálnici působí téměř postapokalyptickým dojmem. (08.12.2009)

Místy zajímavý, ale většinou nudný dokument o tom, že češi neztrácejí humor ani v nejhorší diktatuře světa. V ukázání odlišného morálního přístupu "delegátů" k určitým bodům programu (klanění vůdci, dětské představení) je to určitě hodnotný materiál. Obdivuju ty turisty, že to ustáli, já bych se tam na místě pozvracel. Hlubší zážitek ten dokument vyvolá, pustíte-li si ho hned po Keurosing. (30.12.2012)

Betonová džungle, osmiproudovky bez aut, vojáci na každém rohu a vytlemený Kim - ráj každého soudruha. Pojďme si zazpívat: ...´´ Náš milovaný vůdče Kime, přinesl si nám tolik radosti. Drahý vůdče Kime, přinesl si nám tolik štěstí a za to všechno Tobě velký maršále Kime, mnohokrát děkujeme. Zůstáváš našim ochráncem. Tvá laskavost a dobrota nezná hranic. ´´...Posuneme se o pár minut dál a uvidíte v očích bězných Korejců tu bezmocnost. Absolutní podvolení se královské rodině, která vlastní vše!!! Ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech a zároveň se ptám: Voliči KSČM, je vás stále 13%, trochu používejte hlavu, tohle je váš cíl a sen? ............Poznámka pro uživatele Marigold: Važ trochu slova. Tipoval bych tě na arogantního Pražáka, který nepobral moc rozumu. (31.10.2010)

Dokument, který by mohl natočil v podstatě kdokoli, kdo by dokázal zorganizovat podobný zájezd. Cestovat do KLDR není, jak je vidět, nic složitého, tudíž toto home video, jak napsala Snorlax, nemůže přinést nic víc, než jen soukromé záběry turistů. Vyzbrojeni fotoaparáty a kamerami, kolem huby umělý, předražený med kapitalismu a v hlavě vzpomínky na podobnost předlistopadového režimu. Toto srovnání ovšem mohlo pociťovat jen pár turistů, kteří zažili 50. léta. V těchto letech se totiž KLDR zasekla, a zůstává v nich do dnes. Následný socialismus v ČSSR neměl nic společného s tím, co zde viděli. Pojetí komunismu KLDR je zfanatizované, monstrózní a směšné. Dá se to chápat. Odvěká císařská nadvláda ve všech asijských zemích vypěstovala v lidech zde žijících až robotickou poslušnost a naprosto neoddiskutovatelné vědomí toho, co je jejich povinnost. Home video naštěstí dokázalo zachytit Severokorejce i jako obyčejné, mávající, studující a vyptávající se lidi. Zajímající se o to, jak na Čechy působí jejich izolovaná země, která je prakticky přes 50 let ve válečném stavu. Silná mezinárodní embarga, i při katastrofálních záplavách, žádná humanitární pomoc, jen informace o velkém hladomoru, který pochopitelně způsobila vláda KLDR. Ano jsou to vymletí blázni, kteří jsou naštvaní na celý svět. Ovšem i USA potřebuje strašáka pro lidi, pro svoje lidi. Účelové zesměšnění a zároveň upozorňování na hrozbu fanatiků z Koree, má za oceánem svou jasnou pozici. Válka v Korei se prakticky nikdy neukončila ani pro jednu stranu. Do KLDR ovšem jezdí i Američané, průvodkyně mluví bez problémů anglicky. Veškeré turistické výpravy jsou předem připravené a kontrolované. Korejci předvedou dokonale přesné vystoupení, zazpívají si s Tebou, popijou, když nejsou zrovna ve službě, a pak Tě zase honem honem pustí do té Tvé svobody. Připravené a kontrolované. Pro změnu zase korporacemi ovládající globální tržní systém a schovávající se za cynická povzbuzující hesla. (15.08.2013)

Tenhle dokument klame tělem. Stejně jako Shyamalanova Vesnice nebyla tak úplně o monstrech v lesích, tak i Vítejte v KLDR! není o KLDR samotném. Ani o jeho obyvatelích. Ani o těžkostech, které tamní režim přináší. Kdepak, tento dokument je především o nás – o Češích. Banda čecháčků-turistů se vydává na poznávací zájezd do míst, která nejsou ani z poloviny tak příjemná jako chorvatské pláže a v některých (pro ně) vypjatých situacích naplno odhalují svou náturu, názorovou nevyrovnanost a přehnanou touhu obnažovat vlastní „intelekt“. Vítejte v KLDR! je tak především mrazivou (pokud je divák také Čech) a úsměvnou (cizinec se jistě zasměje podstatně více…) výpovědí o národní povaze. Jako exkurse do cizí země je tento dokument informačně značně podvyživený, za což bezpochyby mohou i značná omezení, pokud ale k němu budete přistupovat jinak než jako k jednomu z dílů Cestománie, tedy tak, jak jsem uvedl výše, neměl by vás film zklamat. Vítejte v Čechách! (11.08.2010)