Welcome to North Korea!
VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z českých cestovních kanceláří nabízí ve svém katalogu „cestu do neznáma“ - poznávací zájezd do Severní Koreje. V roce 2008 to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. Každý z turistů musel přistoupit na fakt, že bude po dobu zájezdu omezena jeho svoboda – nikdo ze skupiny například nemůže „neorganizovaně“ opustit hotel nebo dokonce oslovit nějakého „obyčejného“ Korejce. Kdo a proč se vydá na dovolenou do země, která je hrozbou pro bezpečnost celého světa? Turisté z České republiky, kteří se rozhodli utratit cca šedesát tisíc korun za šest dní dovolené v KLDR, odevzdají už v Pekingu mobilní telefony, do země je zakázáno vozit také přístroje GPS nebo „závadné“ tiskoviny. V průběhu cesty se turisté několikrát klání sochám Drahého vůdce, poslouchají výklady o americkém imperialistickém zlu a s notnou dávkou ironie se obdivují monumentální stalinistické architektuře. Místní vládní turistická kancelář nechá turisty nahlédnout na předem určená místa v hlavním městě Pchjongjangu, v přilehlých oblastech a doveze je dokonce na jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi Severní a Jižní Koreou. Ačkoliv (anebo právě proto), že je o české turisty postaráno jako o vládní delegaci, někteří přijímají tyto „atrakce“ rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Čeští turisté a spolu s nimi filmový štáb se stávají součástí propracovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Severokorejská současnost navíc nápadně připomíná českou minulost. Je pro české cestovatele tento zájezd vzpomínkou na mládí prožité v komunismu, adrenalinovým zážitkem nebo jen neobvyklým způsobem utrácení peněz? Jak se člověk z demokratické země vyrovná s nařízeními a restrikcemi totalitního systému? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (345)
O KLDR se toho člověk dozví více i z wikipedie, jako ukázkový obraz tiché hrůzy a zoufalství v totalitním státě poslouží dokument dostatečně. Za pozornost stojí chování a motivace většiny účastníků zájezdu, jejichž prostoduchost zaráží většinu stopáže nejvíce. Lidská blbost je hold bezbřehá, škoda že se to týká jak severokorejské garnitury, tak české delegace tvořené převážně z bývalých straníků a pionýrů. ()
I při těch omezených podmínkách se z toho dalo vytřískat daleko víc. Takto jde jen o bezprostřední pocity z větší části dost telecích "účastníků zájezdu". Ty věčné kecy typu "čekala jsem to horší", "kim ir sena neznám tak nevím", "čekám od toho něco jiného..." - k čemu to? 5/10 PS: příspěvek uživatele Premiere tomu dal korunu, ten by se do toho filmu hodil... ()
Film o KLDR, ale možná z ještě větší části film o české formě fenoménu zvaném turismus... A obě (nevím, jestli opravdu takhle zamýšlená) témata jsou v těch šestasedmdesáti minutách provázána opravdu obdivuhodně. Na jedné straně je orwellovský režim, který provází hrstku středoevropanů po precizně vylajnovaných cestičkách a tiše přitom začleňuje své hosty do vlastní propagandy, na druhé straně jsou turisti, kteří z velké části mají nulové (nebo minimální) povědomí o tom, kam vlastně přijeli, zásobeni jsou litry slivovice, jíž se neustále nalívají, hrdě se vyznávají z toho, jak se jim podařilo propašovat teleobjektiv, fotí pupkem o sto šest a na kameru bezostyšně vyslovují povrchní "moudra", dávajíce tak najevo svoji myšlenkovou omezenost. Při sledování tohoto dokumentu mi hlavou probíhala replika Rudolfa Hrušínského z Vesničky: "Lidi nevěděj, co s penězma. On má barák, televizor, auťák... Tak si říká: Co ještě nemám? Hrobku... " Mně prostě důvod, že "málokerej Moravák může říct, že byl v Severní Koreji," připadá hrozně stupidní... Ono se ale dnes hlavně hraje na zážitky, takže věřím tomu, že v hospodě u piva pak budou někteří z účastníků zájezdu za nepřekonatelné hvězdy. Jako dokument je to ale vlastně čistá a bezchybná práce: Kamera zabírá bizarní monumenty kimirsenovského dědictví a současně "diegetické" komentáře turistů. Autorka vlastní komentář dodávat nemusí, svůj vlastní názor si udělá divák sám. ()
Dokument, který by mohl natočil v podstatě kdokoli, kdo by dokázal zorganizovat podobný zájezd. Cestovat do KLDR není, jak je vidět, nic složitého, tudíž toto home video, jak napsala Snorlax, nemůže přinést nic víc, než jen soukromé záběry turistů. Vyzbrojeni fotoaparáty a kamerami, kolem huby umělý, předražený med kapitalismu a v hlavě vzpomínky na podobnost předlistopadového režimu. Toto srovnání ovšem mohlo pociťovat jen pár turistů, kteří zažili 50. léta. V těchto letech se totiž KLDR zasekla, a zůstává v nich do dnes. Následný socialismus v ČSSR neměl nic společného s tím, co zde viděli. Pojetí komunismu KLDR je zfanatizované, monstrózní a směšné. Dá se to chápat. Odvěká císařská nadvláda ve všech asijských zemích vypěstovala v lidech zde žijících až robotickou poslušnost a naprosto neoddiskutovatelné vědomí toho, co je jejich povinnost. Home video naštěstí dokázalo zachytit Severokorejce i jako obyčejné, mávající, studující a vyptávající se lidi. Zajímající se o to, jak na Čechy působí jejich izolovaná země, která je prakticky přes 50 let ve válečném stavu. Silná mezinárodní embarga, i při katastrofálních záplavách, žádná humanitární pomoc, jen informace o velkém hladomoru, který pochopitelně způsobila vláda KLDR. Ano jsou to vymletí blázni, kteří jsou naštvaní na celý svět. Ovšem i USA potřebuje strašáka pro lidi, pro svoje lidi. Účelové zesměšnění a zároveň upozorňování na hrozbu fanatiků z Koree, má za oceánem svou jasnou pozici. Válka v Korei se prakticky nikdy neukončila ani pro jednu stranu. Do KLDR ovšem jezdí i Američané, průvodkyně mluví bez problémů anglicky. Veškeré turistické výpravy jsou předem připravené a kontrolované. Korejci předvedou dokonale přesné vystoupení, zazpívají si s Tebou, popijou, když nejsou zrovna ve službě, a pak Tě zase honem honem pustí do té Tvé svobody. Připravené a kontrolované. Pro změnu zase korporacemi ovládající globální tržní systém a schovávající se za cynická povzbuzující hesla. ()
Zážitek pouze pro ty, kteří v dokumentu vystupují, ale už ne pro samotné diváky. Měli možnost vrátit se časem o 50 let, byli jen pár metrů od obyvatel KLDR, jejichž lidská práva jsou stále porušována a svým chováním mohli své průvodce připravit o život. Ty největší zvěrstva na vlastní oči neviděli a tím pádem ani my. Hlášku "konečně svoboda" po příjezdu do Číny skutečně tesat. Jen vypovídá o úrovni většiny turistů. ()
Galéria (8)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (6)
- Nedostavěný hotel byl po uvedení filmu zakoupen investorem. (K.B.L.)
- Zájezdu se zúčastnilo přibližně 30 lidí, 2 z nich si nepřáli být součástí dokumentu, kvůli čemuž je možné všimnout si, že obličeje dvou postav jsou rozostřené. (K.B.L.)
- Hranice mezi Severní a Jižní Koreou nebyla zmiňovaná linie, ale vede prostředkem domu, který je ve filmu vidět za onou zmiňovanou linií. (K.B.L.)
Súvisiace novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (viac)
Reklama