Stratené mesto Z

Charlie Hunnam. Dva skvělý filmy, dva obří propadáky. Ten svět fakt není vůbec spravedlivej. Ačkoliv má film trošku problémy s tempem, (myslel jsem, že to má snad 3.5 hodiny, ale možná je to tím, že jsem na to koukal v 5 ráno), tak se jedná o výborně zrežírované dobrodrůžo, které mě vrátilo do časů, kdy jsem sledoval Ztracený svět od Conana Doylea a dobře jsem se u toho bavil. Co mě překvapilo nejvíce byl zjevně zarostlý Robert Pattinson, který hrál přesně toho parťáka, jakého bych si vzal s sebou na výpravu a ten konec s Tomem Hollandem? To byla absolutní paráda, která ve mně zanechala dlouhotrvající pocity. Snad Charlieho i příští rok bude vůbec možnost někde vidět, jelikož se dostal do mého hledáčku a nerad bych, aby se musel vrátit třeba v Pacific Rim 3 nebo nějaký blockbusterový jistotě pro zviditelnění...8/10 (03.07.2017)

Lidem, kteří Ztracené město Z srovnávají s Indianou Jonesem a o jeho hrdinovi mluví / píší jako o Indyho předchůdci, chybí nejspíš soudnost, přehled nebo obojí a špetka zdravého rozumu k tomu. Mně film, od něhož jsem zprvu popravdě moc nečekal, nakonec připomněl především Lawrence z Arábie, a to v tom nejlepším slova smyslu. Je to podobně působivá dobrodružná podívaná, jaksi staromódně natočená (místy meditativním stylem připomínajícím Terrence Malicka), skvěle napsaná (hledání, nalézání, předsudky...) a také tak zahraná. Obzvlášť mě překvapil Robert Pattinson, kterého jsem dosud viděl jen v malé roli v Harrym Potterovi a který má filmovému světu rozhodně co říct. (25.04.2017)

Teda nevím jak vy, ale já bych si asi dovedla představit lepší způsob trávení života než v nějaký prdeli, zvaný Amazonie, sedět na pár kládách, co nesou hrdej název vor či dokonce loď, a čekat kdy mě nějakej místní ňamňam napíchne na svůj mohutný oštěp a ze samý lásky mě sežere. Když by se mě přece jen pokusili zlanařit a jako lákadla na mě vytáhli, že "loď" nemá ani stříšku, a já se tak budu píct na slunku, nebudu mít co žrát a k tomu všemu budu samej bolák, tak bych je zcela jistě poslala zcela gentlemansky do píči a radši bych noc co noc lízala koberec Millerové. Náš Hero, budoučí král Artuš a jeho pobočník upír Edward z Bradavický školy čar a kouzel ale můj názor nesdílí a tak radši svoje nejlepší léta trávěj v prdeli (buď v prdeli na řece, nebo zcela jistě v prdeli v džungli po svých a nebo naprosto určitě v noci v prdeli toho druhýho) a nadšeně znovu a znovu a ještě a znova hledaj bájný město Z, který zajímá je dva a pak už vlastně nikoho. Artuš přece jen občas trefí domů, vytáhne ExtrémníKalibr a Millerové naštěká do boudy, vykropí hrobku či nacpe buchtu tvarohem, no prostě zadělá na těsto a zas táhne do prdele k Edwardovi či s Edwardem. (09.09.2017)

Přiznám se, že podobné filmy mám rád: výpravné, technicky precizní se skvělou kamerou i soundtrackem, snažící se o nějaké sdělení a zároveň poskytující prostor pro divákovu fantazii. Ztracené město Z je snímek o lidské odvaze, touze po poznání a posedlosti dosáhnout vytčený cíl. Příběh z doby, kdy badatelé ještě museli být zároveň i dobrodruhy a chlapy, kdy skutečně šlo o to sáhnout si na dno sil a vědomě kalkulovat s tím, že své blízké při loučení vidím naposledy. Z hlediska žánru jde o kombinaci dobrodružné podívané (zbavené tolik oblíbených akčních a fantasy prvků) s životopisným příběhem majora Fawcetta, jehož úkolem se stalo zmapovat oblast "zeleného pekla" povodí Amazonie. O generaci později už cestovatelé používali letadla a motorové čluny, Percy Fawcett připomíná spíš proslulé cestovatele 19. století vybavené pouze kompasem a nezměrným odhodláním zaplnit obrovské bílé plochy na mapě. Na Ztraceném městě Z se mi líbí, že je to v každém ohledu dospělý film, nedělá žádné úlitby rodinnému publiku ani teenagerům, není založený na emocích a sentimentech. Pokud bych se měl nad něčím pozastavit, pak snad nad idealismem filmového Fawcetta ve vztahu k domorodým kulturám, který odpovídá názorům moderních městských liberálů euroamerické civilizace a nezapadá do dobového smýšlení britských důstojníků odkojených civilizační nadřazeností bílého muže a elitářstvím příslušníka britského impéria z doby jeho největšího rozkvětu. Film mohl být ve své latinoamerické části atmosféričtější, dalo se víc pracovat s prvky magického realismu. Scén, jako byl vstup výpravy do opery rovnou z džungle nebo halucinogenní scéna zajetí indiánským kmenem, mohlo být víc. Přesto naděluji poctivé 4* a 80 % celkového dojmu k tomu. (05.05.2017)

Horší verze Měsíčních hor meets horší verzi Až na krev. Což ovšem neznamená, že by v jakémkoli ohledu šlo o nezajímavý či snad dokonce špatný počin. Ba naopak, tohle je ne až tak dobrodružný film o conradovské destruktivní posedlosti při hledání chiméry a přesně ten typ filmu ze staré školy, kterému by slušel v kině klapot klasické promítačky na "předpotopní" filmové pásy spíše než klimatizované ticho narušované chroupáním popcornu. Jedinou chybou je, že na rozdíl od těch nejlepších filmů podobného ranku, tohle funguje o něco hůře pokud již Fawcettovy osudy znáte. (24.04.2017)