Pravda zabíja

Clint je osamělej santa claus, má jenom svý soby, který už 2 roky abstinujou, ale on se dycky rád napije. Je příznačný, že v jednom takovym alkoholickym delíriu se mu podaří rozlousknout případ, nad kterym si soudci lámaly hlavy 6 let. Clint je jako stvořenej pro role, v nichž se objevuje jako outsider se smyslem pro hodně specifickej druh humoru. V true crime se ale pasuje do pozice investigativního novináře, balí holky, má skvělej vztah se svym bossem a ještě mu zbyde 5 babek pro homelesáka. To, že všechny svoje pozice je schopnej opustit kvůli záchraně nespravedlivě odsouzenýho člověka, je ale už od začátku až příliš čitelnej kalkul. Příběh má nad sebou (jak teoretici rádi říkají) deštník v podobě mnohem obecnějších problémů, za který je třeba bojovat- justiční omyly, spravedlnost, všudypřítomná lhostejnost atd. To, co by se ale v případě podobnejch ideí mohlo stát je, že by se všechny postavy zcvrkly do schémat typu hrdina-padouch-oběť, dobrou-zlo-soud atd. Žádný moralizování se ale naštěstí nekoná. Člověk zdeptanej svym životem, bez zásad, ale se zarytym morálním kódem. To je rámec, kterým úspěšně prohlubuje psychologii svoji postavy a který se dá aplikovat na většinu jeho starších filmů(i včetně Gran Torina). Pohrdá pravidlama, ale dodržuje je. Miluje svou rodinu, ale podvádí ji. Mluví s manželkou, ale ve skutečnosti myslí na případ atd. Škoda ale, že právě v tomhle filmu je všechno taková prapodivná póza-rsp."musí to tak bejt, protože jinak to ani nejde". Ostatní role jsou jasně daný a pokusy je prohloubit vyznívaj dost kýčovitě a přímočaře slouží příběhu. Nevinnej už je od začátku nevinnej, prokurátorka otravná a ve vší té shématičnosti hereckých rolí je Clint jediným sebezpochybňujícím hrdinou.// Eastwood natáčí svůj nejprůměrnější film. (30.03.2012)

Ostřílený žurnalista Steve Everett s buldočí zarputilostí hledá důkazy o nevině muže, který byl před lety obviněn z vraždy těhotné ženy a zanedlouho má být popraven. Veterán Eastwood se tentokrát moc nevytáhl a předložil tuctovou formou natočený příběh u kterého je předem jasné, jak celý dopadne. 40% (06.02.2009)

Nebylo to úplně špatné. I když dost předvídatelné. Začíná mě hrozně štvát jednotvárnost rolí Eastwooda. Přítel si teď pouštěl asi tak dvacet jeho filmů a já je sledovala jen jedním očkem a nestojí mi ani o hodnocení. Důvod je právě ten, že Eastwood je sice dobrý herec, ale příliš často má jednu povahu, která se ve filmech opakuje tak často, že mi to leze na nervy. Každopádně tenhle film mě o trošku zaujal více než ty ostatní, protože mě tak nenudil a protože mě zajímalo, kdo je vrah. Průměr. (22.07.2013)

Rutinní příběh, jakých správný fanoušek thrillerů viděl už desítky. To takhle vezmete šablonu na písmena a namísto stavebních či strojírenských výkresů popíšete tradiční americký příběh o zlé justici, nevinném odsouzeném a novináři, který v poslední chvíli přijde na to, jak to tenkrát bylo. Odlišnosti od obdobných snímků se dají nalézt snad jen v tom, zdali záchrana přijde v poslední den, v poslední hodinu či snad minutu. Nechybí honička s poldy, kteří ale nakonec zmizí, asi aby se to stihlo, ani hodná babička, ve které se hne svědomí. To, co chybí, je všechno ostatní: vlastní invence, překvapení, vlastně cokoli, co by tenhle snímek vyšvihlo alespoň do sedla průměru. (09.05.2017)

Nebolo to úplne zlé. Napätie bolo stupňované až do schematického konca, pričom iný koniec by pridal filmu novú hodnotu a iný pohľad naň. Už tradične mi prekáža nechuť Clinta Eastwooda zmieriť sa s vlastným vekom. Prvý krát mi to prekážalo v vo filme Gran Torino a potom už vlastne v každom ďalšom, pretože Clint má asi utkvelú predstavu, že môže hrať iba úlohu nejakého mača, ktorý uspeje tam, kde všetci ostatní zlyhávajú. A čím je starší, tým trápnejšie vyznievajú postavy, v ktorých sa o to snaží. Ale tri hviezdičky mu nechám, nech má radosť deduško. (25.12.2020)