Single Man

Mačká vrcholně estetické aranžmá hrdlo obsahu, nebo slouží jako přirozené prostředí pro vnitřní prázdnotu a osamělost? Doteď si nejsem jist, ale že strach je nástrojem manipulace, včetně té, co provádíme sami na sobě, to je neoddiskutovatelné. Otázkou zůstává, jestli by zvládl Ford to samé s údržbářem ze slévárny, který je niterně trhán ztrátou milence a ve specifický den svého života blíže pozná mladého prodavače lahůdek z Kauflandu. Jenže, koho by zajímal obstarožní teplouš, když může mít stárnoucího gaye.. Vyprahlý Colin Firth famózní v každém svém decentním gestu.. (23.10.2018)

Po dlouhé době opravdu kvalitní film, ve kterém se Colin Firth objevil, jen si říkám, jestli už nadosmrti bude hrát homosexuály :-)). Ale teď k filmu. Jde o pohled do života člověka- homosexuálního profesora George F., který ztratil vlastně jediného opravdu blízkého člověka a celý děj se odehrává v jednom dni, ve kterém se George pokouší zprovodit ze světa a současnost se prolíná s jeho vzpomínkami z minulosti. Film není ani tak vyjímečný dějově, to už tu opravdu párkrát bylo, ale svým zpracováním, co se týče výtvarného pojetí, střihu, nádherné hudby a hlavně skvělého herectví hlavního protagonisty, který si podle mě toho Oscara tady zasloužil. (09.05.2010)

Nevěřil bych, že Ford je z USA, jelikož ten suchý, precizní, aristokraticky odtažitý britský styl dotáhl ve filmu skoro k dokonalosti. A společně s dechberoucí formální stylizací (krásná výprava, filtry) a vynikajícím Colinem právě to tvoří páteř tohoto osamělého, trpkého dramatu o muži, který mohl mít vše, ale místo toho pouze zmatečně hledal sám sebe. Navenek veskrze uvědomělý a odtažitý, vevnitř rvaný na cucky. Zřejmě role pro Firtha šitá přesně na míru. Těžko kritizovat a hledat negativa, snad jen spousta dlouhých pasáží a ne všechny jsou zábavné, nejasná gay paralela, která tam ani tak vehementně nemusela být, ukvičená Julianne Moore. Cokoliv, kde je hlavná představitel sám je top. Fenomenální hudba. (20.09.2016)

Není nad dramata, které z počátečního slibného příběhu vykřesají dokonale uvěřitelný a psychologicky hutný vhled, se kterým se ztotožní každý z nás. Protože stejně jako George máme všichni strach a stejně jako on jsme všichni součástí nějaké více či méně viditelné menšiny. Právě klíčový monolog hlavního hrdiny z úvodu dává vědět, že tohle hledání, podpořené překvapivě přesně padnoucím Firthem a Korzeniowského srdce lámající hudbou, tne do živého bez okolků. Onu přímočaře dokonalou barevnou hru emocí, kterou Grauova kamera bere až na samou hranici, by Single Manovi mohly závidět mnohem ambicióznější pokusy. (04.12.2017)

Z eufórie rychle do pesimismu, rychlostí... dejme tomu; metelesku-blesku. Kdyby někdo nahrával mé já, kterak sleduje film od muže pro muže, může se domnívat, že mi šiblo. Otáčivá židle vzala (skoro) za své, nebýt mé nebývalé náklonnosti k artovým snímkům, což Single Man -podle mého laického oka- zřejmě je. A já, ač nerad flušu proti větru, sbírám odvahu na to, abych odhodlaně zvedl palec hore s tím, že za pár let možná porozumím, leč má nynější teen imbecilita mi nedovoluje oduševnělejší komentář, než je tento. Proměnlivost barev, která ponouká k totálnímu zvednutí koutků (zářivější barva = životní nádech) je úplně stejná jako u mě, což je o to komičtější, když si uvědomím, že láska, podle mě, neprochází žaludkem, ale třesoucíma se rukama :) Firth, který připomíná maestra Mastroianniho té doby, byl nadzemský. Scény, kdy se svým žákem seděl u pivča a rozjímali, byly very nice. A i když háv pe..pe..pe (sakra, to slovo mi nejde přes klávesnici) pesimismu převládl nad Georgem, nemůžu zakončit komentář jinak než slovy: Carpe diem!!! 80% (09.05.2010)